Svoboda | Graniru | BBC Russia | Golosameriki | Facebook
Transfiguration pending
Přeskočit na obsah

Wikipedie:Pod lípou

Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 1 dnem od uživatele Herigona v tématu „Doplňovací volby do Arbitrážního výboru
Zkratka:
  • WP:PL

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

lípa
Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla
Archivy
V zájmu přehlednosti se tato stránka průběžně archivuje.
Nejstarší revize jsou v historii archivu 2007/06.
Dostupné archivy jsou tyto:
2004:
2005:
2006:
2007:
2008:
2009:
2010:
2011:
2012:
2013:
2014:
2015:
2016:
2017:
2018:
2019:
2020:
2021:
2022:
2023:
2024:



Coming soon: A new sub-referencing feature – try it!

[editovat | editovat zdroj]

Hello. For many years, community members have requested an easy way to re-use references with different details. Now, a MediaWiki solution is coming: The new sub-referencing feature will work for wikitext and Visual Editor and will enhance the existing reference system. You can continue to use different ways of referencing, but you will probably encounter sub-references in articles written by other users. More information on the project page.

We want your feedback to make sure this feature works well for you:

Wikimedia Deutschland’s Technical Wishes team is planning to bring this feature to Wikimedia wikis later this year. We will reach out to creators/maintainers of tools and templates related to references beforehand.

Please help us spread the message. --Johannes Richter (WMDE) (talk) 10:36, 19 August 2024 (UTC)


Poznámka: Toto vylepšení se komentuje i pod Technickou lípou. (Petr Karel (diskuse) 27. 8. 2024, 17:56 (CEST))Odpovědět

Jak se vkládá: Ve wikikódu se vloží pojmenovaná citace formou reference pod článkem, v textu se podreference vkládají kódem <ref extends="jméno reference"> S. 23.</ref>. Odkaz na konkrétní stránku lze pojmenovat: <ref extends="Miller" name="Miller 23"> S. 23.</ref> a opakovaně odkázat pomocí <ref name="Miller 23" />. Jméno atributu extends není definitivní. — Verze pro Vizuální editor je teprve ve vývoji, zejména chybí možnost vytvořit novou citaci. Lze vložit podreferenci, prostřednictvím samostatné záložky v dialogu Přidat citaci vedle záložky Použít existující. Shrnutí projektové stránky (bez testování) přidal --Matěj Orlický (diskuse) 30. 8. 2024, 22:26 (CEST)Odpovědět


Tak tohle (obrázek vpravo asi netřeba překládat) mi přijde skvělé a myslím, že by používání téhle věci mělo být obratem zařazeno mezi požadavky na nejlepší články (byť samozřejmě s tím, že bude chvíli trvat, než to nějací dobrovolníci opraví v těch stávajících). Jako škarohlída, který má pocit, že peníze dárců mizí v nadaci s minimálním výsledkem, mne opravdu těší, že se občas přeci jen nějakého technického pokroku dočkáváme. --Tchoř (diskuse) 27. 8. 2024, 07:41 (CEST)Odpovědět
@Tchoř: To by taky lidi museli NNČ a WPQ aktivně sledovat. ;-) (ale jinak fajn nápad, ačkoli už máme těch citačních možností tolik...) --OJJ, Diskuse 27. 8. 2024, 18:17 (CEST)Odpovědět
Tohle je skvělá funkce, jen by mě zajímalo jestli někdo z místních techniků neví kdy by to mohlo být tak cca implementováno? Souhlasím s Tchořem, že tahle funkce by byla skvělá pro NČ, klidně i pro DČ. Winecko (diskuse) 27. 8. 2024, 17:11 (CEST)Odpovědět
cca later this year. Nebo: Our plan is to bring sub-referencing to the Wikimedia wikis at the end of 2024. --Matěj Suchánek (diskuse) 27. 8. 2024, 17:42 (CEST)Odpovědět
Ano, je to pěkná a užitečná funkce, ale osobně bych to do požadavků na NČ nedával. Dosavadní řešení typu "SUCHOMEL, str. 98" (po předchozí plné referenci) mi přijde pro čtenáře skoro stejně přehledné, a jak to uvnitř funguje, čtenáře moc nezajímá. --Packa (diskuse) 27. 8. 2024, 18:56 (CEST)Odpovědět
Je obrovský rozdíl v přehlednosti, pokud jsou zkrácené reference rozházné po seznamu referencí, nebo jsou díky novému řešení umístěné u své hlavní reference, kterou nemusí čtenář v seznamu referencí složitě vyhledávat. Jsem pro to, aby bylo pro NČ, které oplývají velkým počtem řádkových referencí, požadovaným řešením. Tam, kde je to dnes řešeno šablonou {{Sfn}}, by si s převedením možná poradili roboti (v technických možnostech však přehled nemám). --Petr Karel (diskuse) 27. 8. 2024, 19:40 (CEST)Odpovědět
Ano, vypíchnutí přehlednosti je důležité a zavedení mezi požadavky NČ podporuji. --VasekPav (diskuse) 27. 8. 2024, 20:59 (CEST)Odpovědět
Jsem silně proti tomu, aby se do požadavků NČ zaváděla funkčnost, která není na naší wiki ještě ani zapnutá, natož vyzkoušená. Počkejme rok od zavedení, a jestli se to osvědčí, tak můžeme doporučit, a když se to úspěšně prosadí, tak po dvou letech možná dát jako povinný požadavek pro nové NČ.--Jan Spousta (diskuse) 28. 8. 2024, 18:24 (CEST)Odpovědět
ProtiProti Proti zahrnutí požadavku na tuto funkcionalitu mezi conditio sine quibus non u NČ; ztotožňuji se s důvody, které uvedl kolega Jan Spousta. --Jan Hejkrlík (diskuse) 28. 8. 2024, 19:05 (CEST)Odpovědět
@Jan Spousta Ano, otestování funkce není nic proti ničemu :-). Aneb u NČ opatrnosti není nikdy nazbyt. Ale rok, či dva, je snad až moc dlouhá doba. Funkčnost funkce se pozná dříve. --VasekPav (diskuse) 28. 8. 2024, 19:33 (CEST)Odpovědět
Tak zavést to jak požadavek ještě předtím, než to půjde používat, to snad nikdo nechtěl :D. --Tchoř (diskuse) 28. 8. 2024, 20:07 (CEST)Odpovědět
Rok určitě ne, dle mě je to jen výmluva, a chci, aby se na tyhle funkce (zrovna u téhle velice důležité a celkem designové pěkné) nezapomnělo a zbytečně čekalo. Dle mě stači půlroku ani ne, ale jestli jsem menšina tak dobře ustoupím... --Winecko (diskuse) 28. 8. 2024, 21:19 (CEST)Odpovědět

Ještě jsem o tom přemýšlel, a mám pár poznámek:

  • Tato funkce má smysl u článků, kde se hodně často objevují citace z různých stránek jedné knihy. U článků, kde se to děje jen výjimečně, podle mě jen zbytečně opticky rozhází kapitolu referencí, aniž by se tím získal podstatný přínos. Proto si myslím, že bychom použití této metody měli doporučovat nebo přikazovat jen u článků, ve kterých se opravdu často uplatní.
  • @Winecko: Nenavrhuji, aby se po zapnutí nové funkce „zbytečně čekalo“. Naopak je potřeba ji důkladně vyzkoušet, abychom za rok či půl roku mohli s klidným svědomím případně obohatit příslušná doporučení a pravidla o její používání.
  • Je otázka, jak pak předělávat referencování stávajících článků nebo článků přeložených z originálů nepoužívajících tento styl. Jsou v podstatě tři možnosti:
    • dělat to ručně, což je ale pracné a snadno se udělá chyba;
    • napsat nějakého klasického bota, který to udělá za nás, kde zase by bylo pracné programování, aby vychytalo všechny možnosti, které se mohou v referencích objevit;
    • spolehnout se na jazykové modely typu GPT. Já jsem to zkoušel s Claude 3.5 Sonnet, kterého jsem nakrmil informací z Mety o tom, jak se má po novu referencovat, a zdrojákem jednoho našeho NČ. Výsledek vypadal docela pěkně (i když jsem ho nemohl vyzkoušet, protože featura není ještě zapnutá). Problém je, že výstupní okno současné generace modelů stačí tak na průměrnou kapitolu, ale rozhodně se do něj nevejde celý NČ, takže je stroji potřeba říct, aby výstup vypisoval po kapitolách, a uživatel to musí také po kapitolách copypastovat do Wikipedie. Což je zdržovačka a celý článek může takto trvat třeba dvacet minut - nebo by to někdo musel naprogramovat pomocí API. Kromě toho připočtěte další nezanedbatelný čas na kontrolu toho, že si model něco nepřihalucinoval (v čemž by snad mohl pomoci nějaký celkem jednoduchý program, který by zkontrolovat rozdíly textu mimo refererence, ale ten by musel někdo napsat).

No uvidíme. Rozhodně je dobře, že se Wikipedie pomalu rozvíjí i po technické stránce.--Jan Spousta (diskuse) 29. 8. 2024, 08:27 (CEST)Odpovědět

PS. Ještě bych chtěl dodat, že vlastně už teď máme velmi podobnou možnost referencovat z různých stránek jedné knihy díky šabloně sfn. Akorát místo <ref extends="Honour & Fleming">Strana 447.</ref> máme {{sfn|Honour & Fleming|1982|s=447}} a reference nejsou seskupeny na jedno místo (což by se ale možná po zavedení subreferencování dalo do té šablony přidělat). A v každém případě jsou oba způsoby tak podobné, že by se asi jeden dal na druhý převádět (polo)automaticky. Takže kdo se těšíte na subreference, můžete už teď začít se sfn.--Jan Spousta (diskuse) 29. 8. 2024, 13:09 (CEST)Odpovědět

Myslím si, že by se nová funkce měla aktivně otestovat na modelových článcích a následně rozhodnout, zda se jí nahradí dosavadní způsob. Tedy byste např. vybral odpovídající existující článek a udělal jeho verzi s podreferencemi, aby komunita mohla posoudit, zda je kapitola reference opticky rozházená a není zřetelný přínos oproti původní verzi. Evidentně zde jde o otázku, co se komunitě víc líbí, a nevidím důvod, proč by se to mělo testovat dlouhé měsíce. --Matěj Orlický (diskuse) 29. 8. 2024, 15:52 (CEST)Odpovědět
@Matěj Orlický: Testování není jen otázka estetiky a pořádně nějakou věc neotestuje jen malá skupina lidí. Je potřeba vědět, zda se to uchytí u širšího počtu editorů, nejen u těch nejzkušenějších, a zda nevznikají nějaké nečekané problémy třeba v souvislosti se specifiky českého prostředí. Navíc pokud je mi známo, tak se tady nikdy nenahrazoval dosavadní způsob dělání referencí, ale spíš se postupně obohacovala řada možností, jak reference dělat. Což asi bude nejlepší přístup i v tomto případě.--Jan Spousta (diskuse) 29. 8. 2024, 21:17 (CEST)Odpovědět
I kdyby se to mělo testovat dlouhodobě v praxi, jak prosazujete, muselo by to být postupem, jak píšu já, tedy změnou standardu na základě vyhodnocení testování na modelových případech. Byla by potřeba změnit pravidla a určit v nich pomínky pro používání nového testovaného způsobu, které by zásadně ovlivnily, jak se to uchytí. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 8. 2024, 12:13 (CEST)Odpovědět
@Matěj Orlický: Na naší wiki o referencování mluví pravidlo (či přesněji doporučení) Wikipedie:Uvádění zdrojů. Pokud ho správně čtu, tak se v něm žádná konkrétní metoda referencování nepředepisuje, a tedy se připouští i použití nově zaváděné možnosti, pokud bude fungovat. Proto si myslím, že pro její zavedení žádné pravidlo měnit nutné není, prostě ji stačí zapnout, vysvětlit v nápovědě a zájemci ji mohou okamžitě začít používat. Spíš je potřeba, aby ji někdo opravdu vyzkoušel, ideálně více lidí na různých typech článků, a aby se od nich sbírala zpětná vazba. Na to také není potřeba měnit pravidla, stačí založit sekci Pod lípou. Moc proto nechápu, co myslíte změnou standardu.--Jan Spousta (diskuse) 30. 8. 2024, 14:01 (CEST)Odpovědět
„Pro opakované odkazování na různé stránky jednoho zdroje (např. knihy) se používá zkrácený popis zdroje. V referenci s plnou citací se tento uvede do poznámky ([dále jen XXX]) a další reference budou obsahovat místo citace jen tento zkrácený popis a upřesnění čísla stránky: XXX, s. číslostránky. Vhodný zkrácený zápis je například příjmení autora případně doplněný rokem vydání knihy, například Novák (2007), s. 48, naopak nevhodná jsou neurčitá označení typu tamtéž či ibid.“ + Vzorový Příklad. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 8. 2024, 14:46 (CEST)Odpovědět
Ano, ale tomu ta nová metoda vyhovuje také. Říká se tu jenom, že se opakovaná reference na stejnou knihu má zkrátit, ale neříká se, jakým přesně technickým způsobem se toho má dosáhnout, takže subreferencing se podle mě dá použít stejně dobře jako vypisování těch zkrácených referencí rukou nebo jako harvardské reference.--Jan Spousta (diskuse) 30. 8. 2024, 14:59 (CEST)Odpovědět
Neutrální implementace dvojího standardu je novou funkci výslovně uvést jako rovnocenou možnost. To, co popisujete, je maximální snaha o potlačení nové funkce jejím zatajením a jen její tolerance na základě násilného výkladu pravidel (nové podreference neobsahují zkrácený popis zdroje, na rozdíl od sfn). O tom, jestli a jakým způsobem novou funkci implementovat (do doporučení a nápověd) by se měl najít konsensus na základě testování, teď je to předčasné. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 8. 2024, 15:33 (CEST)Odpovědět
@Matěj Orlický: Váš výklad doporučení Wikipedie:Uvádění zdrojů jako zakazujícího podreference, protože neobsahují zkrácený popis zdroje, mi připadá hodně formalistický. V praxi totiž subreference dosahují stejného efektu, zabraňují opakování stejné či podobné dlouhé reference. A opravdu jsem si nevšiml, že by tady někdo chtěl něco zatajovat nebo potlačovat, ostatně na celé Wikipedii teď běžela bannerová reklamní kampaň na tuto metodu. Mám pocit, že polemizujete s něčím, co asi vnímáte jen vy sám. A mimochodem, pokud by váš výklad zdrojovacího doporučení byl správný, tak by korektní postup byl tuto metodu na naší Wikipedii zakázat, dokud se neshodneme na úpravě toho doporučení, která ji připustí vedle jiných metod zdrojování, ale těžko měnit doporučení, dokud se u nás tato metoda neodzkouší, takže bychom se ocitli v začarovaném kruhu.--Jan Spousta (diskuse) 30. 8. 2024, 16:05 (CEST)Odpovědět
Pokud na „dosahují stejného efektu“ bude panovat konsensus, tak to patří zanést do pravidla. K testování na pískovišti není třeba úprava pravidel a nápovědy, k zavádění do běžné praxe v HJP ano.
Pokud by byla nejlepší cesta testování v praxi v článcích, bylo by vhodnější místo dlouhého časového horizontu propagovat její používání jako preferovaného. Čím rychleji se upraví počet článků potřebných k vyhodnocení nového pravidla, tím dříve skončí přechodná fáze a tím méně vznikne nevhodně vytvořených referencí. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 8. 2024, 16:52 (CEST)Odpovědět

Jen poznámka: v principu se mi tento způsob líbí. Ale už někdo tuší, jak bude resp. měla by vypadat česká implementace? Asi jinak, než je na obrázku, a je v tom už shoda (mj. Page 23. / Str. 23. / Str. 23 / S. 23. / S. 23 / s. 23. / s. 23)? --Xyzabec (diskuse) 29. 8. 2024, 15:10 (CEST)Odpovědět

@Xyzabec: Str. v citačním modulu myslím ani není a Sfn používá s., takže pokud někdo nezačne vymýšlet novou variantu, tak bych zvolil stávající podle citačních šablon. --RiniX (diskuse) 30. 8. 2024, 15:33 (CEST)Odpovědět
Resp. si myslím, že lokalizace do češtiny by určitě nastala. O tom, jak talhe lokalizace funguje ví asi více @Matěj Suchánek:. --RiniX (diskuse) 30. 8. 2024, 15:39 (CEST)Odpovědět
To „Page 23.“ na obrázku není generované automaticky, ale vložené ve wikitextu článku (viz příklad). Nic jako „česká implementace“ není potřeba. Na čem se dohodneme, že tam budeme psát, to tam budeme mít. --Matěj Suchánek (diskuse) 30. 8. 2024, 16:02 (CEST)Odpovědět
Díky za ujasnění, nějak jsem měl za to, že se to nevyplňuje celé ručně (jako sfn). --RiniX (diskuse) 30. 8. 2024, 16:22 (CEST)Odpovědět
Podle mě připadá v úvahu jen „s. 23“ a „S. 23.“ A tuším, že za správnější bude považována druhá možnost. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 8. 2024, 21:14 (CEST)Odpovědět
Ptal jsem se spíš pro zajímavost, on to nejspíš bude podobně jako teď používat každý tak trochu podle svého a nějaké hromadné opravy asi nebudou na pořadu dne. Já např. používám tvar "Poche (1985), s. 168", a v tady diskutované funkci bych volil "S. 168", tj. bez tečky na konci. --Xyzabec (diskuse) 30. 8. 2024, 22:21 (CEST)Odpovědět

Ja len veľmi nerozumiem, prečo má mať takáto absurdná bloated forma prednosť pred minimalistickým riešením cez {{rp}}, ktoré sa na tento účel na viacerých wiki roky používa. Keď z knihy odcitujem 10 rôznych strán resp. rozsahov strán, vyplytvá sa na to 10 položiek v globálnom zozname ref. (vs. 10 subtílnych čísel bezprostredne za odkazom). --Teslaton (diskuse) 29. 8. 2024, 17:07 (CEST)Odpovědět

"Absurdná bloated forma", ať už to znamená cokoli, má přednost, protože je to jedna ze tří oficiálně platných forem citací používaných v českojazyčných textech. Zavádění nové formy citování specifické pro wikipedii mi nepřijde šťastné a "subtílná čísla" jsou kromě toho znatelně méně srozumitelná a komplikovanější na čtení: z čísla za odkazem nepoznám koho cituji. Ve volných chvílích nějaké ty výskyty šablony rp nahradím běžnými citacemi. (Zvlášť absurdní mi přijde vyplnění citační šablony kromě čísla strany s vložení šablony rp bezprostředně za citační šablonu. Takže v textu je [1]:45 a v sekci reference [1]+plná citace ale bez čísla strany.) --Jann (diskuse) 7. 9. 2024, 14:56 (CEST)Odpovědět

Doplňovací volby do Arbitrážního výboru

[editovat | editovat zdroj]

Situace kolem Arbitrážního výboru není dlouhodobě uspokojivá. Příčinou je skutečnost, že akceschopnost tříčlenného výboru je naprosto závislá na součinnosti všech arbitrů v reálném čase. To je dáno pravidly, podle nichž se na řešení jedné kauzy musejí podílet nejméně tři členové Arbitrážního výboru (čl. 12). To je hlavní důvod, proč řešení každého případu trvá tak dlouho, dokud se aktivně nezapojí všichni členové Arbitrážního výboru. Reálně to působí potíže zejména o prázdninách, ale zneschopnění Arbitrážního výboru může způsobit i běžná choroba. Navíc za dané situace se v případě podujatosti jednoho z členů Arbitrážního výboru stává Arbitrážní výbor naprosto nefunkční.

Podle analýzy provedené na základě chronologické tabulky měl Arbitrážní výbor formálně pouze tříčlenné složení od 16. 1. 2010 do 14. 5. 2010 (Krvesaj, Beren, Mirek256), od 5. 3. 2020 do 8. 6. 2020 (F.ponizil, Tchoř, Rosičák), od 1. 7. 2022 do 5. 2. 2023 (Tchoř, Lalina, Herigona) a nyní od 16. 1 . 2024. Zatím se vždy jednalo jen o několikaměsíční období, ale v současnosti je předpoklad, že by období mohlo trvat přes rok, protože reálně tento stav nastal nečinností Vojtěcha Zavadila již 3. 10. 2023. Na vážnosti situaci ohledně Arbitrážního výboru nic nemění ani skutečnosti, že v poslední době podařilo vyřešit dvě žádosti o opatření v uspokojivém čase.

Členové Arbitrážního výboru vyzývají všechny uživatele, kterým záleží na řádném chodu české Wikipedie, aby velmi vážně zvážili svoji přihlášku za člena Arbitrážního výboru (viz dále). Ze strany stávajících členů se jim dostane v této práci plné podpory.

Shodně s popisem uvedeným výše Arbitrážní výbor oznamuje všem wikipedistkám a wikipedistům, že v souladu s čl. 24 Arbitrážní výbor vypíše doplňovací volby nejpozději 30 dní poté, co se o volné místo ve výboru přihlásí aspoň jeden zájemce. Celkem jsou v Arbitrážním výboru neobsazena tři místa a funkční období členů výboru takto zvolených bude trvat do příštích řádných voleb v lednu a únoru 2025.

Za Arbitrážní výbor --Herigona (diskuse) 30. 8. 2024, 14:23 (CEST)Odpovědět

Díky za avízo, @Tchoři jak visíš případnou kandidátku do ArbComu? Pokud se nepletu, tak jsi vyjádřil ochotu kandidovat v budoucnu, až ti ubydou jine povinnosti Měj se fajn. F. --F.ponizil (diskuse) 5. 9. 2024, 14:35 (CEST)Odpovědět
Arbitrážní výbor velice rád podpořím svou kandidaturou, ale až v okamžiku, kdy budu mít na Wikipedii dlouhodobě více času. Možná tedy v tom lednu, ale dřív raději. Nejdřív si napracuji v reálném životě trochu povinností do zásoby, abych si mohl být v okamžiku kandidatury jistý, že ten čas bude.--Tchoř (diskuse) 5. 9. 2024, 14:44 (CEST)Odpovědět
Tchoři díky moc za reakci. Případnou kandidaturu v lednu rád podpořím hlasem pro :-). Ať se Ti daří --F.ponizil (diskuse) 5. 9. 2024, 15:42 (CEST)Odpovědět
Vážení kolegové, s ohledem na tuto přímou výzvu jsem se rozhodl podat kandidaturu do AV. K tomuto kroku mě vede především snaha podpořit fungování Výboru v době, kdy nefunguje podle představ komunity.
Nemám tolik zkušeností jako jiní uživatelé, ale za posledních několik let jsem jich získal i tak řadu a podařilo se mi posbírat i množství znalostí o fungování projektu. Mou primární aktivitou je psaní nových článků (více než 120), snažím se ovšem také zvyšovat kvalitu stávajících. Účastním se výzev.
Patrole se nevěnuji, ale občasně se účastním diskusí. V současnosti nemám v rámci komunity žádnou funkci, věnuji se pouze mentoringu.
Svou kandidaturu jsem připraven i dále rozvést a rád zodpovím všechny případné dotazy. --ČsrVK (diskuse) 23. 9. 2024, 11:55 (CEST)Odpovědět
Dobrý den. Na základě projeveného zájmu vypsal Arbitrážní výbor volby na říjen 2024. Za Arbitrážní výbor – Herigona (diskuse) 24. 9. 2024, 11:36 (CEST)Odpovědět

Obecný dotaz k portálům

[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den, v českém právním řádu je aktuálně ukotveno krajské zřízení. Kdo schválil to, že uživatel Pavel Fric odstraňuje u všech obcí v České republice přiřazení k portálu Česko a nahrazuje ho portálem Morava? --ThecentreCZ (diskuse) 10. 9. 2024, 22:51 (CEST)Odpovědět

Kompromis, navrhuji dát Česko i Moravu, jinak důvod, ty obce jsou na historickém území/zemi s názvem Morava. --Winecko (diskuse) 10. 9. 2024, 22:57 (CEST)Odpovědět
Tak nějak, nebo tam nedávat ani jedno.--frettie.net (diskuse) 19. 9. 2024, 10:02 (CEST)Odpovědět
Fakticky se tedy jedná o duplikaci pro všechna sídla v ČR, protože by pak historická země měla být uvedena u všech ve Slezsku i v Čechách. Uvádím to jen pro přehlednost,. Pak vzniká otázka, zda v takovém modelu řadit území, která historicky před r. 1918 patřila k Horním a Dolním Rakousům, tedy jak přiřazování datačně vymezit.
Informace, že sídla jsou na historickém území nějaké země, by se podle mne dala dobře zachytit přes kategorii, čímž by to bylo i dobře srozumitelné. --Krabiczka (diskuse) 19. 9. 2024, 18:48 (CEST)Odpovědět
Tuto aktivitu už kolega Fric provozuje asi rok, a tehdy se došlo k takovému uzívanému a napůl lhostejnému konsensu, že Portály stejně nikoho příliš nezajímají, stejně jako tato aktivita P. Frice, a tak ať je klidně po jeho, jen když nebude svými editacemi příliš zatěžovat historii Posledních změn (od toho je tu Fry72). Že by pokud možno neměl nahrazovat Česko Moravou, ale Moravu k Česku přidávat, bylo tehdy rovněž připomenuto. --Osidor (diskuse) 10. 9. 2024, 23:04 (CEST)Odpovědět
Řešilo se nedávno, portály nikoho moc nezajímají a není vůle zastavit nikoho, kdo si začne nálepkovat po svém, beztak to prý čtenáře nezajímá a na stánce to neobjeví. To že je daný portál jen nepřehledným seznamem všeho co aspoň z rychlíku má něco společného s Moravou a užitek je mizivý a že je to jen prostředek jak vnutit něco co v kategorizaci neprošlo a ani nemohlo... no prý jsou zásadnější věci k řešení. Což vypadalo až návodně - dělej si co chceš, je pod naši úroveň řešit tvoje drobné blbiny i když je děláš hromadně. Jedině byla zaznamenána ta masovost, tak stačilo ubrat plyn a už je úplně mimo radar. --Chrz (diskuse) 11. 9. 2024, 06:38 (CEST)Odpovědět
Uživatel ThecentreCZ píše, že nahrazuji něco něčím. Píše to poté, co má dojem, že jsem jeho nepřítelem v případě hesla Kokarda (ozdoba). Ačkoli jsem mu na jeho výtku, že edituji z více účtů odepsal, že se mýlí, že jsem do toho hesla textově, jak si představuje, vůbec nezasahoval, protože se ten obsah neshoduje s tím, co považuje za zdůvodněné, napsal v jiné věci sem. Takže nikoli, není ani přesné, když napsal, že "uživatel Pavel Fric odstraňuje u všech obcí v České republice přiřazení k portálu Česko a nahrazuje ho portálem Morava". Má se to tak, že Morava je u obcí měněna za Česko (pod heslem "kosmetické úpravy"), a já svoji práci, kterou vítám, zase spojuji, pokud a jak je to možné, s ověřením tzv. první písemné zmínky o obci. Tak přidávám na kvalitě hesel zase svým způsobem. Diskuze nad tímto (portály) proběhla před rokem, měl byste si to pamatovat. Argumenty vycházející z wiki doporučení byly, probrány ze všech stran, aby to bylo jasné, podány. Další rozkvět portálu Morava je ovlivněn spíše technickými nastaveními Wikipedie velikosti takové stránky, když počty hesel věnujících se moravským sídlům jsou celkem konečné. Jinak, při představě, že si uživatel Chrz, když narazil na tento obecný dotaz, pomyslel "Nestraš.", jsem se teď pousmál.--Pavel Fric (diskuse) 12. 9. 2024, 09:39 (CEST)Odpovědět
Na to, že je portál odkazován z 12 tisíců článků (hádám z 95% dílo portálisty Pavel Fric), je návštěvnost 10 za den docela jasný ukazatel, jak jsou tady portály váženou a nedocenitelnou součástí - no nejsou. Pro srovnání portál Česko 15 návštěv, taky bída s nouzí, a to ještě spousta odkazů co dřív mířila na Česko si portálista překlikal k Moravě. Takže se pousmějte, já si myslím, že portály budou následovat dinosaury. --Chrz (diskuse) 15. 9. 2024, 08:36 (CEST)Odpovědět
Tím, že jsou odkazy na portál Čechy zaměňovány soustavně za odkazy na portál Česko (když v jednu chvíli dokonce portál Čechy přestal existovat), si tento úbytek dávno vynahradil (jenom hádám). --Pavel Fric (diskuse) 15. 9. 2024, 09:42 (CEST)Odpovědět
Jediné co vidím kategorizované "podle historických zemí" v názvu jsou města městyse a obce. Pak jsou nějaké kategorie Čechy, Morava, Slezsko, ale jejich záběr rozhodně nesahá tak daleko, jako si ho pro sebe kradou portály, speciálně tedy ten moravský. Jak jsem psal už dříve, beru akci Portál Morava jen jako trucpodnik, když se nedařilo "zmoravizovat" články a kategorie, tak se to podařilo potichoučku nepozorovaně přes portály, které jsou skoro každému u ... kradené a buď se jim nevěští dlouhého trvání, nebo je to pod jejich rozlišovací schopnosti, právě kvůli mizerné návštěvnosti, čtenář je buď ani nenajde, nebo od nich očekává tak málo, že nekliká. Čest portálům, které mají svůj význam, ale opět se budu opakovat, těch pár opravdu něčím přínosných by šlo překonvertovat na něco jiného. --Chrz (diskuse) 15. 9. 2024, 10:19 (CEST)Odpovědět
Jak se píše, na názor má každý právo, a názory se mění v čase. Připomenu, že výsledkem loňské diskuze jistě bylo, že se vkládání odkazu na portál Morava z mé strany následně nevztahovalo na osoby. U nich jsem jej pak nevkládal. To jste tehdy považoval za přijatelný výsledek - odměnu za svoji snahu. Píšu to proto, aby se vám lépe vybavily tehdejší pocity. --Pavel Fric (diskuse) 16. 9. 2024, 18:14 (CEST)Odpovědět
Ta diskuze pod lípou žádný závěr neměla. Nebo mě přesvědčte, že si to pamatuju blbě. Jen se tam pár lidí vyjádřilo, žádné oficiální shrnutí a pak po čase propadlo do archívu. --Chrz (diskuse) 16. 9. 2024, 19:05 (CEST)Odpovědět
Průběžný faktický výsledek. Myslím, že jsem to komentoval v tom smyslu, když jsem přijal, že osobnosti jsou vzhledem k těm, kteří to u nich takto z toho nebo onoho důvodu nechtějí, jednak tímto problematické, jednak rovněž v těch podmínkách náročné na realizaci, čili není se jimi třeba za těchto okolností zabývat. Z vaší strany v té souvislosti zaznělo, že to je uspokojivé (?), a pak k portálům u moravských sídel - budiž. --Pavel Fric (diskuse) 16. 9. 2024, 19:33 (CEST)Odpovědět
Nikdo. Konsenzu na nějakém rozumném řešení znemožnily maximalistické požadavky některých. Dále raději bez komentáře, protože v této oblasti je česká Wikipedie odsouzena k nekoncepčnímu chaosu podle toho, který uživatel se zrovna k nějaké stránce dostal. Jediným nekonfliktním řešením je asi taková podoba: Leží-li obec na Třebíčsku, bude mít portál Třebíčsko. Ale Třebíčsko leží na historickém území Moravy, tak se doplní i portál Morava. Morava je součástí ČR, takže bude i portál Česko. No a kde leží Česko? Správně, milé děti, v Evropě. --Krabiczka (diskuse) 15. 9. 2024, 13:23 (CEST)Odpovědět
Zapomněl jste na portál Svět :-). --VasekPav (diskuse) 15. 9. 2024, 16:15 (CEST)Odpovědět
Ten už se mi vedle portálu Geografie nevešel do standardních pěti kolonek šablony, ale je to smutné opomenutí, to uznávám. --Krabiczka (diskuse) 15. 9. 2024, 21:07 (CEST)Odpovědět
A také na portál Čechy. --Pavel Fric (diskuse) 16. 9. 2024, 17:44 (CEST)Odpovědět
Možná mi uniká něco podstatného z historické geografie, ale považuji za naprosto jisté, že ani kousek Třebíčska nikdy neležel mimo historické území Moravy a jeho poloha je v celkem bezpečné vzálenosti od historické zemské hranice, takže nemůže dojít k omylu. Jaký přesně smysl by tedy mělo přidávat do geografických hesel o sídlech na Třebíčsku portál Čechy? --Krabiczka (diskuse) 19. 9. 2024, 18:42 (CEST)Odpovědět
"Odkazy vedeme jen z článků, které se týkají tématu wikiportálu. Vždy odkazujeme na wikiportál na nejnižším stupni."
Nijak z toho ale nevyplývá, jaká je hierarchie toho stupňování, jestli si vážně rozsekáme Česko např. na "Třebíčsko", "Morava", "Posázaví", "Střední Čechy", "Zlínský kraj", "Mikroregion Blaník", "Poutní místa" a "České vesnice", a prostě hledáme co nejvíc pasuje, nebo jestli to stupňování bude mít nějakou logiku a dělicí kritéria, zeměpisná, politická, historická, aby to nebyl přesně takový naprosto nesystematický nekoncepční nesouvisející guláš. Kompromis doplňovat naopak cokoliv, co se aspoň trochu hodí, je taky prohra. --Chrz (diskuse) 15. 9. 2024, 16:15 (CEST)Odpovědět
Jako požadavek na přiřazování se týká hierarchie portálů. Vysvětleno před rokem. --Pavel Fric (diskuse) 15. 9. 2024, 16:59 (CEST)Odpovědět
Nemyslím si. Jinak by nedocházelo právě k tomu, že někdy je Česko pospolu s Moravou, někdy jen Česko, i když se "bytostně" týká potůčku na Moravě, jindy jen Morava. Jestli se Česko bere jako nejnižší na státní úrovni, Morava nejnižší na historické úrovni, Třebíčsko je zase nejnižší na regionální úrovni, takže všechny tyhle portály jsou správně přiřazeny? --Chrz (diskuse) 15. 9. 2024, 20:11 (CEST)Odpovědět
K tomu jevu dochází vždy, když se zadavatel kódu v hierarchii wikiportálů, jak ji požaduje doporučení, nevyzná. Lépe řečeno, ví dobře, co dělá, takový zásah pak doporučení neodpovídá. Vidíte, vše se dá pochopit. U moravských sídel je to v tuto chvíli (mělo by, pokud do toho někdo sem tam nevrtal) výjimečné či vyloučené. Doporučení vychází z jednoduchého systému, ne tak složitého, jak jej nastiňuje vaše poslední souvětí. V případě nejasností můžete také nahlédnout do diskuze k tématu, která byla na wikistránce Pod lípou vedena před rokem. --Pavel Fric (diskuse) 16. 9. 2024, 17:51 (CEST)Odpovědět
Žádná rozumná kritéria pro způsoby použití se pro odpor několika jedinců nalézt nepodařilo a nemyslím, že by se to mohlo podařit. Před nedávnem jsem všechna sídla na Třebíčsku sjednotil z různých podob na portál Třebíčsko a vybral jsem záměrně nekonfliktní region s fungujícím portálem, který úplně celý leží na Moravě a není tedy na rozhraní historických zemí. Podle některých je ale stejně zařazení Třebíčska do Třebíčska nepatřičné a po několika týdnech je v tom chaos jen o něco menší, než byl před pokusem o sjednocení. Jen upozorňuji, že mi přijde stejně hloupé přepisovat vše na Česko, stejně jako všude dávat Moravu. --Krabiczka (diskuse) 15. 9. 2024, 21:53 (CEST)Odpovědět
Jak píšu, pokud bude shoda dávat jeden portál kulturní, jeden historický, jeden regionální, jeden státní a jeden konečně toho, čeho se to bytostně týká, pak se tam uživí Česko, Morava i Třebíčsko. Přijde na to co od portálů a odkazování na ně očekáváme my, a co čtenáři. --Chrz (diskuse) 15. 9. 2024, 22:09 (CEST)Odpovědět
Nízká data návštěvnosti prozrazují, že čtenáři od nich nečekají v zásadě nic. Je tedy vhodné to zúžit na zájem a očekávání ze strany wikipedistů, z nichž někteří tomu věnují množství času a energie, které jsou dost neúměrné reálnému přínosu. --Krabiczka (diskuse) 15. 9. 2024, 22:24 (CEST)Odpovědět
A co je příčina a co následek. Editoři ignorují systematičnost a správu portálů, protože stejně čtenáře zajímají minimálně, nebo editory moc nezajímá dělat na portálech a čtenáři vytušili, že je pro mizivý přínos nemá cenu navštěvovat? --Chrz (diskuse) 15. 9. 2024, 23:29 (CEST)Odpovědět
Jsou to spojené nádoby, inu. „Sejde z očí, sejde z mysli.“ K odkazu na Portály, utopenému kdesi v patičce, 99 % čtenářů ani nedoscrolluje, natož aby se odvážilo na něj kliknout. Kdyby odkaz „Portály:Morava“ svítil v žlutém rámečku v infoboxu hned v/vedle úvodu, to by byla jiná; nejméně čtvrtinu čtenářů by zajímalo „Co to kurňa je?“ a hned by hltali odkazy v portálu uvedené a vzdělávali se, kdo a kde jsou moravští koně, moravská klekátka a brněnští biskupové, a za pár dní by do Prahy přijely moravské tanky. (A nebo taky ne.) Dokud bude Morava naspodu, bude naspodu. --Osidor (diskuse) 16. 9. 2024, 00:18 (CEST)Odpovědět
Dovolte mi se k tématu vyjádřit. V poslední době uživatel @NZXNV1 umázává portál Morava z článků a nahrazuje jej portálem Česko. Vzápětí uživatel @Pavel Fric smaže portál Česko a vrátí tam odkaz na portál Morava. Podle mě se jedná o nepochopitelnou válku. Oba dva portály jsou u příslušných článků na místě. Doporučoval bych odkazy na portály nemazat, když už si s tím dal někdo tu práci portál na článek uvést. Více tolerantnosti k ostatním wikipedistům!!!
Dále bych chtěl otevřít téma týkající se portálu Česko. Česko vzniklo v roce 1.1.1969, (samostatné od 1993). V článcích o událostech před rokem 1969 nemá odkaz na portál Česko co dělat z jednoduchého důvodu: Česko tehdy prostě neexistovalo. Odkazy na portál Česko v článcích o svatém Václavovi, Františku Josefu I. a dalších působí opravdu komicky. Co tedy s tím?
Další téma jsou kategorie typu: Postaveno v Česku 1800, 1801 apod. V jakém Česku, prosím Vás?
Děkuji za názor. --Kkominik (diskuse) 16. 9. 2024, 14:11 (CEST)Odpovědět
@Kkominik: Myslím, že problém vzniká tím, že si moc ztotožňuješ Česko s Českou republikou. Nejsou to ale úplná synonyma. Česko má širší záběr. Srovnej třeba Německo: je to sice zkratka pro Spolkovou republiku Německo, vzniklou po válce, ale dá se to použít i jako označení kteréhokoli předchozího stádia politického vývoje od příchodu Germánů a pro území odpovídajících politických celků, i když se nekryjí se současnými hranicemi. Tak i Česko se dá použít pro něco, co tu bylo v roce 1800 nebo vůbec kdykoli od památného výšlapu praotce Čecha na horu Říp.--Jan Spousta (diskuse) 16. 9. 2024, 15:14 (CEST)Odpovědět
Ty Kategorie nelze brát doslova; často jsou to víceméně různě (ne)vhodné zkratky. Postaveno v Česku 1800 nejspíš znamená Postaveno na území ČR v roce 1800. NZXNV1 zkuste napsat do diskuse, aby na „moravské“ kategorie nesahal, třeba s tím přestane. Nejsem si jistý, ale domníval jsem se, že NZXNV1 je nějaký polo-robot (nebo jde o výstup farmy čínských muklů), který zvláštním způsobem napodobuje práci (živého) kolegy Petra Kinšta. Pokud se nepletu, i Petr Kinšt měl s editacemi P. Frice problém, a kategorii Morava mazal, kde se dalo.. --Osidor (diskuse) 16. 9. 2024, 15:28 (CEST)Odpovědět
Portály - protože ani jedno nebylo označeno za správný stav, nastává předpoklad, že ono se to nějak utřese. Anebo taky ne a budou vést bojůvky za výklad kdo má pravdu jaká že byla dohoda. No žádná.
To s tím kam až sahá Česko se řešilo už tolikrát, že už to není vtipné. S každou jinou zemí nevadí, když portál/kategorie sahá prakticky až k dinosaurům, ale zrovinka Česko bude začínat v roce 1969. Toto téma tedy neotvírejte, je to česká historie, patří to pod portál a kategorii Česko. Pod českorepublikovou historii už by zařazování králů a knížat byl jasný nesmysl. --Chrz (diskuse) 16. 9. 2024, 16:54 (CEST)Odpovědět
Je známo, že někteří se nechtějí nechat omezovat nějakými např. územními závazky. Četl jsem, že "Říman bez ambicí je jako orel bez křídel." To se ale patrně vztahuje jen na Římany. --Pavel Fric (diskuse) 16. 9. 2024, 17:58 (CEST)Odpovědět
A co tím chtěl básník říci? --Chrz (diskuse) 16. 9. 2024, 19:07 (CEST)Odpovědět
Abyste se s tím Českem v době dinosaurů neztrapňoval. --Kkominik (diskuse) 16. 9. 2024, 19:56 (CEST)Odpovědět
Jakýkoliv český stát je Česko. Tak to bylo myšleno. Neznamená to, že budu nutně říkat, že Karel IV. byl králem Česka, ale stavby co dal postavit můžou bez problémů být v kategorii Postaveno v Česku v roce 13xy --Chrz (diskuse) 16. 9. 2024, 22:02 (CEST)Odpovědět
Rok 13XX, Německo. Uživatel Chrz se ptá na cestu do Česka. Kam by Vás tak asi poslali? 😁 --Kkominik (diskuse) 16. 9. 2024, 22:29 (CEST)Odpovědět
Uživatel chrz tuto významnou událost strčí o 700 let později do kategorie Otázky na cestu do Česka v roce 13xy. Ať už se ptal tehdy na Čechy, České království nebo Karlštejn. --Chrz (diskuse) 16. 9. 2024, 23:28 (CEST)Odpovědět
@Kkominik: Portál Česko (a obecně jakýkoli portál o nějaké zemi) se týká nejen článků popisujících události v daném státě od jeho vzniku, ale i článků týkajících se událostí a dění které proběhlo na dnešním (případně i bývalém) území Česka od vzniku planety Země, portál se týká i lidí co žili nebo měli vztah nejen k Česku, ale i co měli vztah ke státům a zemím které kdy existovaly na místě dnešního Česka. Analogický princip platí i pro kategorie: Zeměkoule je rozparcelovaná na země (Česko, Německo, atd) a pod kategorie typu Postaveno v Česku patří vše co kdy bylo postaveno na území Česka. Nejen v době trvání Česka, ale kdykoliv. Tedy i bouda tvůrce věstonické Venuše.
ad Německo: je to sice zkratka pro Spolkovou republiku Německo, vzniklou po válce, ale dá se to použít i jako označení kteréhokoli předchozího stádia politického vývoje od příchodu Germánů a pro území odpovídajících politických celků - no, slovo Německo se dá použít jako název pro předchůdce SRN maximálně po cca 10. století. Pro starší politické celky existující na území dnešního Německa se pojem Německo (ani adjektivum německý) použít nedá, ať už před příchodem Germánů nebo po něm. Tyto celky jsou "německé" pouze ve smyslu "existovaly na území dnešního Německa", stejně jako výše zmínění dinosauři. Samozřejmě však mají být i tyto celky a jejich kategorie k nalezení v podkategoriích kategorie Dějiny Německa a mají mít odkaz na Portál Německo. --Jann (diskuse) 17. 9. 2024, 14:44 (CEST)Odpovědět
Ještě bych doplnil to svoje. Pokud to bylo postaveno na místě, které dříve spadalo pod hranice nějakého českého státu, ale podle dnešních hranic patří třebas Polsku, no tak je v Postaveno v Polsku v roce xyzž. A to i v případě, že to bylo o rok později zbouráno a nikdy to "Polsko nezažilo". A proto jsou i zaniklé hrady v Česku, i když zanikly dávno před rokem 1969 a nezbyl z nich ani kamínek. A ještě je dělíme podle okresů. Současných okresů. --Chrz (diskuse) 17. 9. 2024, 14:53 (CEST)Odpovědět
Děkuji za toto shrnutí a jen si dovolím doplnit, že naprosto stejně se tento typ dat používá v celém civilizovaném světě. Může to mít v některých ohledem své nedostatky, ale rozhodně to zajišťuje mezinárodní prostupnost uváděných dat, což je velice podstatná hodnota. Na Wikipedii vládne u našeho státu chaos, protože hrstka moravistů si potřebuje plnit své "separatistické sny", aniž by se vůbec zabývala, k čemu taková data slouží, jak se v národním i mezinárodním kontextu používají a proč se píší tak, jak se píší. --Krabiczka (diskuse) 17. 9. 2024, 20:42 (CEST)Odpovědět
Očividně čecháčkovské vlastenčení pokračuje a českoidní fanatismus dosáhl vrcholu.
V tomto světle se jeví přidávání portálu Morava na stránky moravských měst jako neškodné. --Kkominik (diskuse) 18. 9. 2024, 08:45 (CEST)Odpovědět
Hesla k moravským obcím odkaz na portál k Čechám snesou. Heslo k českému sídlu opatřené odkazem na portál k Moravě ale moc často na Wikipedii vidět není. --Pavel Fric (diskuse) 18. 9. 2024, 19:16 (CEST)Odpovědět
Takže skončila hra na opravdovou debatu a ukázala se pravá tvář starostí o to, kam až samá Česko. I na Moravu a velmi hlouběji než k náhodně vydedukovanému roku 1969 --Chrz (diskuse) 18. 9. 2024, 23:18 (CEST)Odpovědět
Jistě, třeba popisové normy Congress Library ve Washingtonu jsou vskutku vrcholnou ukázkou čecháčkovského vlastenčení... --Krabiczka (diskuse) 18. 9. 2024, 23:28 (CEST)Odpovědět
V roce 1969 vznikla podle zákona o československé federaci Česká republika tedy Česko. Slovo Česko se pro Českou republiku začalo používat v devadesátých letech 20. století. Předtím o žádném Česku nemůže být ani řeči. Např. kategorie Postaveno v Česku v roce 1950 je nesprávně pojmenovaná, žádné Česko nebylo, když tak Československo. Kategorie Postaveno v Česku v roce 1940 je nesprávně pojmenovaná, žádné Česko nebylo, když tak Německo. Kategorie Postaveno v Česku v roce 1930 je nesprávně pojmenovaná, žádné Česko nebylo, když tak Československo. Kategorie Postaveno v Česku v roce 1910 je nesprávně pojmenovaná, žádné Česko nebylo, když tak Rakousko-Uhersko. Kategorie Postaveno v Česku v roce 1850 je nesprávně pojmenovaná, žádné Česko nebylo, když tak Rakousko. České země byly součástí Svaté říše římské. Jedním z atributů státnosti je suverenita. České země nebyly za doby trvání Svaté říše římské nikdy suverénní, o žádném českém státě před rokem 1806 tedy nelze hovořit. Alternativně lze hovořit o zemích, tedy Čechy, Morava, Slezsko. Nejvýznamnější český historik 19. století František Palacký napsal dílo Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě, doporučuji prostudovat. Žádné Česko, nic takového. Česko před rokem 1969 je historický nesmysl a konstrukt z poslední doby. Nepřepisujme historii. Chápu, že některým mladším wikipedistům, kteří se narodili za existence České republiky, se může zdát, že Česko je tu odjakživa, NENÍ. Pouze od jejich odjakživa, nikoliv od počátku planety Země, nebo od velkého třesku. Česko nebylo ani za doby dinosaurů. --Kkominik (diskuse) 19. 9. 2024, 11:54 (CEST)Odpovědět
Podotýkám, že princip pod kategorie typu Postaveno v Česku patří vše co kdy bylo postaveno na území Česka. Nejen v době trvání Česka, ale kdykoliv. Tedy i bouda tvůrce věstonické Venuše. platí nejen pro Česko, ale pro všechny země co jsou na světě. V kategorii Postaveno v Číně jsou stavby postavené v době kdy Čína neexistovala (a ani Číňani, třeba v 3. až 6. století), v kategorii Postaveno v Turecku jsou stavby postavené v době kdy Turecko neexistovalo a Turci ještě žili v dnešním Mongolsku, i stavby postavené deset tisíc let (doopravdy, Göbekli Tepe) před narozením prvního Turka. Lze jistě tento způsob kategorizace kritizovat, lze navrhnout lepší názvy kategorií (třeba Postaveno na území dnešního Česka roku 1888). Ale je nesmysl, aby pravidlo uplatňované jednotně pro celý svět, vymyšlené na enwiki a uplatňované i na desítkách cizojazyčných wikipedií (viz [1]) bylo projevem "čecháčkovského vlastenčení". --Jann (diskuse) 19. 9. 2024, 15:39 (CEST)Odpovědět
Postaveno na území dnešního Česka roku 1888 je mnohem výstižnější. To vlastenčení mi ujelo v reakci na moravský separatismus pana kolegy, omlouvám se. Obojí je politika a tyto výrazy sem nepatří. --Kkominik (diskuse) 19. 9. 2024, 16:26 (CEST)Odpovědět
Má hlubokou touhu vkládat tam, kde je Morava, označení Česko. My Moravané si uvědomujeme, že by to od nás bylo modlářství chtít po Wikipedii, aby tam, kde je Morava, byla u moravského sídla jen Morava a nenechat sousedy, aby si tam vystavili i svoji reklamu. Elektronického papíru je dost. --Pavel Fric (diskuse) 19. 9. 2024, 16:46 (CEST)Odpovědět
Možná proto, že dělit současnost podle historických celků je hloupost, ale dělit historii podle současných celků je naprosto normální? --Chrz (diskuse) 19. 9. 2024, 17:02 (CEST)Odpovědět
Spíše proto, že minulost, současnost, všechno je to přítomnost. --Pavel Fric (diskuse) 19. 9. 2024, 19:40 (CEST)Odpovědět
Podle mého názoru by portály dávaly smysl, pokud by jejich počet byl zredukován na zhruba 10 až 20 a tyto portály by byly náležitě udržovány. Větší počet z čtenářského či editorského hlediska nedává smysl. --Plikous (diskuse) 19. 9. 2024, 13:33 (CEST)Odpovědět

Doprava vs. dopravní stavby

[editovat | editovat zdroj]

Všiml jsem si, že dálnice a silnice jsou uváděny v kategoriích "Doprava v okrese..." a zároveň v podkategoriích "Dopravní stavby v okrese ...". Je nějaký důvod k tomuto zdvojení? U dálnic pak dochází k přehlcení kategoriemi, když dálnice zasahuje třeba do deseti různých okresů.--Otaznick (diskuse) 13. 9. 2024, 15:21 (CEST)Odpovědět

Důvod ke zdvojení nevidím; kategorie "Dopravní stavby v okrese ..." jsou podkategoriemi kategorií "Doprava v okrese...", tedy články zařazené do dopravních staveb by neměly být řazeny i do dopravy. --Jann (diskuse) 13. 9. 2024, 16:05 (CEST)Odpovědět
Myslím, že to je důsledek vlny, kterou provedl jeden z kolegů, kdy zřizoval kategorie "dopravní stavby" a neodstraňoval nadřazenou "dopravu" a že se to týká mnohem více článků. Co jsem měl ve sledovaných jsem opravoval, ale na projití všech nemám kapacity.--Railfort (diskuse) 13. 9. 2024, 17:18 (CEST)Odpovědět
Původní kategorie byly Stavby v okrese... Ty se na začátku roku 2023 změnily díky kolegovi @Zelenymuzik na Dopravní stavby v okrese... Samozřejmě by se měly kategorie Doprava v okrese... odstranit. Tak snad se kolega, který to způsobil, pochlapí... --VasekPav (diskuse) 13. 9. 2024, 18:36 (CEST)Odpovědět
Požádal jsem [2] o pomoc bota. --Jann (diskuse) 13. 9. 2024, 18:49 (CEST)Odpovědět
Děkuji za vyřízení. --Otaznick (diskuse) 14. 9. 2024, 09:06 (CEST)Odpovědět
@VasekPav, Otaznick, Jann, Railfort: Protože nejsou dokategorizovány silnice (po vzoru železnice,...), že jaksi. Třeba se někdo pochlapí s botem ;) --Zelenymuzik (diskuse) 19. 9. 2024, 18:14 (CEST)Odpovědět
Pochlapil se. Před týdnem. Ale železnice bych nepovažoval za "dokategorizované", právě koukám, že železniční tratě se nalézají současně v kategoriích krajských (např. Kategorie:Železniční doprava ve Středočeském kraji) a kategoriích okresních (např. Kategorie:Železniční doprava v okrese Nymburk‎). Což je přesně ta samá chyba jako u silnic. --Jann (diskuse) 20. 9. 2024, 00:19 (CEST)Odpovědět
@Jann U silnic a železnic pozor na množství kategorií, viz nedávno upravené doporučení. Takže by jedna silnice/železnice měla být buď kategorizována podle krajů nebo podle okresů, ale ne mixem obojího. --JAnD (diskuse) 20. 9. 2024, 08:49 (CEST)Odpovědět

Wikipedie:Wikihusa

[editovat | editovat zdroj]

Milí wikipedisté,

před nějakou dobou jsem měl tu možnost potkat dobrovolné chovatele, kteří se věnují chovatelství České husy. Byli pro svojí věc poměrně zapáleni a měli zájem, abychom dorazili na jejich chovatelskou výstavu, která se uskuteční příští víkend (20.-22.9.) v Třebechovicích pod Orebem. Proto jsem chtěl na místě uspořádat menší editaton + fotografování chovných zvířat, čímž se zrodila myšlenka na akci s názvem Wikihusa. Oslovil jsem i několik editorů, méně či více aktivně píšících o drobném hospodářském zvířectvu, větší část z nich je momentálně méně aktivní.

Proto bychom se jako organizátoři (s KKDAII) tímto rádi rozhodli akci uspořádat i jako online editaton, pokud by měl někdo zájem se účastnit na místě, nechť se mi ozve. Příležitost vyrazit stále ještě existuje, prosím, ale pište, volejte jen do pondělí 16. září včetně.

Články o jednotlivých druzích a plemenech hus (stejně tak králíků nebo bažantů) jsou na české Wikipedii kvalitativně velmi chabé; řada druhů a plemen u nás popsána není a mnohé články jsou pahýly. Vzhledem k tomu, jaký význam Wikipedie má a jak je na českém venkově tato činnost rozšířená si myslím, že zde je značný potenciál co zlepšovat. Aktron (|) 15. 9. 2024, 09:54 (CEST)Odpovědět

Kategorizace podle nevýznamných fotbalových klubů

[editovat | editovat zdroj]

Kategorie obecně považuji za velmi užitečné, ale příznivcem příliš detailního kategorizování nejsem. Zaznamenal jsem v poslední době, že kolega Wikipedista:Zubr333 založil docela hodně kategorií typu Kategorie:Fotbalisté TJ Sokol Stěbořice, které obsahují často jen jediného bývalého hráče/odchovance a týkají se klubu, jehož EV je asi sporná, ani pahýl o něm zatím neexistuje. Z mého pohledu je to už poněkud přehnané a nežádoucí, zajímal by mě proto názor ostatních. --Xyzabec (diskuse) 16. 9. 2024, 17:34 (CEST) Pro jistotu ještě @Zubr333: na vědomí, --Xyzabec (diskuse) 16. 9. 2024, 17:44 (CEST)Odpovědět

Nemyslím si, že by měl mít Janecký heslo na Wikipedii. Stejně tak jako tisíce jiných fotbalistů, například Cerendžavyn Enchdžargal. Ale to je obecný problém naší encyklopedie. --Gortyna (diskuse) 16. 9. 2024, 17:56 (CEST)Odpovědět
Zrovna s tímhle nemám problém, věřím v to, že kategorie jednou zmizí a nahradí je nějaký systém tagů, který pak bude kategorie vypisovat jen těm, kteří budou mít zájem a v podobě, jaká jim bude vyhovovat. Furt lepší než portály. --frettie.net (diskuse) 17. 9. 2024, 09:08 (CEST)Odpovědět
Problém příliš podrobné kategorizace je obecný, vyhledávání spíš ztěžuje než usnadňuje. Např. Kategorie:Zbořeno v Polsku 1951 má jen jedno heslo. Při tom je třeba znát tri fakta: že se daná stavba nacházela v Polsku, že byla zbořena a že se to stalo právě roku 1951. Kdyby existovala pouze nečleněná kategorie Zbořeno v Polsku, měla by 34 odkazů, to se dá snadno projít. Na tu podrobnou podle let zbourání nikdo neklikne. Ale to všichni zde diskutující vědí. Byl to jen povzdech bez nároku na odpověď :-). Systémové řešení neumím navrhnout.--Svenkaj (diskuse) 19. 9. 2024, 12:36 (CEST)Odpovědět
Většina diskutující si snad uvědomuje, že čtenáře obecně kategorie vůbec nezajímají a nevyužívají je (natož pak portály), tedy jsou tu jen čistě pro nás, wikipedisty. Mě také tyhle příliš podrobné kategorie s mizivým počtem článků nic neusnadňují a to už proto, že vůbec není možné odhadnout, která kombinace bude existovat (Zbořeno v Polsku? Zbořeno ve Štětíně? Zbořené budovy v Polsku? Zbořené budovy ve Štětíně? Zbořeno v Polsku v roce 1951? Zbořené budovy v Polsku v roce 1951? Zbořené budovy ve Štětíně v roce 1951? Zbořené klasicistní budovy burz ve Štětíně v roce 1951? apod.). --Jklamo (diskuse) 19. 9. 2024, 15:03 (CEST)Odpovědět
Souhlas, ještě nikdy nikdo neviděl čtenáře, který s láskou prochází kategorie. :) --frettie.net (diskuse) 19. 9. 2024, 15:47 (CEST)Odpovědět
👍 --Pavouk (diskuse) 20. 9. 2024, 00:37 (CEST)Odpovědět