Východní Ázerbájdžán
| Východní Ázerbájdžán | |
|---|---|
 | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Tabríz |
| Souřadnice | 38°4′36″ s. š., 46°16′48″ v. d. |
| Rozloha | 45 650 km² |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 4 018 000 |
| Hustota zalidnění | 88 obyv./km² |
| Jazyk | perština (oficiální), ázerbájdžánština, arménština, kurdština |
| Národnostní složení | Azerové, Arméni, Kurdové |
| Náboženství | křesťanství, islám |
| Správa regionu | |
| Stát |  Írán |
| Nadřazený celek | Írán |
| Druh celku | provincie |
| Podřízené celky | 23 šáhrestánů (krajů/podprovincií) |
| Oficiální web | ostan-as |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Východní Ázerbájdžán (persky استان آذربایجان شرقی, ázerbájdžánsky شرقی آذربایجان / Şərqi Azərbaycan) je jednou z 31 íránských provincií. Hlavním městem je Tabríz. Provincie se nachází v severozápadní části Íránu a je součástí íránského regionu Ázerbájdžán (do značné míry odpovídající pojmu severozápadní Írán). Provincie sousedí na sever s Arménií a Ázerbájdžánem (s Nachičevanskou autonomní republikou, vnitrozemskou exklávou Ázerbájdžánu) a na východ s íránskou provincií Ardabíl, Zandžán na jih a Západní Ázerbájdžán na západ. Provincii s ostatními částmi Íránu a sousedními zeměmi spojuje jemná síť silnic a železnic. Východním Ázerbájdžánem prochází také íránsko-arménský plynovod uvedený do provozu 19. března 2007.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Provincie Východní Ázerbájdžán se nachází v severozápadním Íránu mezi 36° 43' a 39° 42' severní šířky a 45° 5' a 48° 56' východní délky. Rozkládá se na ploše přibližně 45 651 km². Žijí zde přibližně čtyři milióny obyvatel, hustota osídlení tak činí 88,02 obyvatel na km².[1]
Provincie se rozkládá ve východní části Ázerbájdžánské plošiny, která je součástí Íránské vysočiny (Íránské plošiny). Nejvyšším vrcholem je hora Sahand o výšce 3 722 m ležící na jih od Tabrízu. Hory se rozkládají na 71 % území a využitelná půda tvoří 29 % země.
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Podnebí provincie je subtropické (vlhké subtropické) – středomořské kontinentální i chladné a polosuché. Klima nížinných oblastí ovlivňují mírné větry od Kaspického moře. Teploty se pohybují do 8,9 °C v Tabrízu, 20 °C v Maraqehu a v zimě klesají přinejmenším k -10 až -15 °C v závislosti na teplotách v daném roce. Ideální období pro návštěvu provincie jsou jarní a letní měsíce.[2]
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Jazyk a etnický původ
[editovat | editovat zdroj]Většina obyvatel jsou etničtí Azerové neboli Ázerbájdžánci, kteří mluví turkickým jazykem příbuzným turečtině.[3]
Rozsáhlé oblasti severovýchodně a severozápadně od Mijány obývají šíité, turkicky mluvící Šekkākové.[3]
V Karadžadu (dnešním Arasbaránu), tedy v oblasti mezi řekou Aras a pohořím Sabalan, žije šest šíitských, turkicky mluvících kmenů kurdského původu: Chalabianlu, Muhammadkhanlu, Hajialilu, Hassenbeiglu, Husseinkhanlu a Qarachorlu.[3]
V Kalkal, tedy v oblasti mezi pohořím Bozgus a řekou Kyzyluzen, žije sedm šíitských, turkicky mluvících kmenů kurdského původu: Delikānlu, Kolukjānlu (odnož Šekkāk), Šaṭrānlu (rovněž odnož Šekkāk), Aḥmadlu, Šādlu, Rašvand a Māmānlu.[3]
Populace
[editovat | editovat zdroj]Při celostátním sčítání lidu v roce 2006 žilo v provincii 3 603 456 obyvatel, při následujícím sčítání lidu v roce 2011 bylo napočítáno 3 724 620 osob v 1 085 455 domácnostech, při sčítání lidu v roce 2016 žilo v provincii 3 909 652 obyvatel v 1 223 028 domácnostech.[4]
| Rok | 1986 | 25. října 1996 | 25. října 2006 | 24. října 2011 | 24. září 2016 | 21. září 2020 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Východní Ázerbájdžán | 3 077 882 | 3 325 540 | 3 603 456 | 3 724 620 | 3 909 652 | 4 051 000 |
| Írán | 60 055 488 | 70 495 782 | 75 149 669 | 79 926 270 | 84 038 000 |
Administrativní uspořádání
[editovat | editovat zdroj]
V roce 2010 se provincie dělila na 23 šáhrestánů (okresů – správních obvodů). Mezi jinými jimi byly Ahar, Adžabšír, Bostan Abad, Bonab, Čarojmak, Tabríz, Džolfa, Sarab, Šabestar, Kalejbar, Maragha, Marand, Malekan, Mijana, Heris a Haštrúd.
Počet šahrestanů se naposledy rozšířil v roce 2010, kdy byl vytvořen 23. okres, když se od okresu Kalejbar oddělil okres Khoda Afarin, do té doby se jejich počest v posledních desetiletích zvyšoval neustále.
Největší města
[editovat | editovat zdroj]| Pořadí | Město | Obyvatel (2006) |
|---|---|---|
| 1. | Tabríz | 1 398 060 |
| 2. | Maragha | 149 929 |
| 3. | Marand | 114 841 |
| 4. | Mianeh | 89 796 |
| 5. | Ahar | 86 760 |
| 6. | Bonab | 76 610 |
| 7. | Sarab | 42 335 |
| 8. | Azarshahr | 36 801 |
| 9. | Hadischahr | 28 555 |
| 10. | Adschabschir | 26 847 |
| 11. | Sardrud | 24 932 |
| 12. | Malekan | 24 680 |
Univerzity
[editovat | editovat zdroj]- Technologická univerzita v Sahandu (Sahand University of Technology)
- Tabrízská univerzita lékařských věd (Tabriz University of Medical Sciences)
- Tabrízská univerzita Tarbiat Moallem (Tabriz University of Tarbiat Moallem)
- Univerzita v Tabrízu (University of Tabriz)
- Islámská Azadova univerzita v Bonabu (Islamic Azad University of Bonab; IAUB)
- Islámská Azadova univerzita v Tabrízu (Islamic Azad University of Tabriz; IAUT)
- Islámská Azadova univerzita v Shabestaru (Islamic Azad University of Shabestar; IAUSHAB)
- Islámská Azadova univerzita v Maraghehu (Islamic Azad University of Maragheh; IAUMAR)
- Islámská Azadova univerzita v Miyanehu (Islamic Azad University of Miyaneh; IAUM)
- Islámská umělecká univerzita v Tabrízu (Tabriz Islamic Art University)
- Azarbajdžánská univerzita Šahída Madáního (Azarbaijan Shahid Madani University, dříve Tabriz University of Tarbiat Moallem, či Azarbaijan University of Tarbiat Moallem)
- Univerzitní vysoká škola Nabi Akram (University College of Nabi Akram; UCNA)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků East Azerbaijan province na anglické Wikipedii a Ost-Aserbaidschan na německé Wikipedii.
- ↑ Iran: Provinzen [online]. [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Národní parky a přírodní rezervace. mzv.gov.cz [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky (MZV ČR), 2019-01-02 [cit. 2024-09-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d OBERLING, Pierre. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. Encyclopædia Iranica Foundation, Inc., 2004-06-16 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Āzārbāyjān-e Sharqī (Provinz, Iran) - Einwohnerzahlen, Grafiken, Karte und Lage. web.archive.org [online]. 2022-11-06 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Východní Ázerbájdžán na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky provincie Archivováno 16. 11. 2019 na Wayback Machine. (persky)
.svg)
