Svoboda | Graniru | BBC Russia | Golosameriki | Facebook
Transfiguration pending
Přeskočit na obsah

Lu Ťia-si

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lu Ťia-si je čínské jméno, v němž Lu je příjmení.
Lu Ťia-si
Narození26. října 1915
Sia-men
Úmrtí4. června 2001 (ve věku 85 let)
Fu-čou
Alma materKalifornský technologický institut
Univerzitní kolej v Londýně
Siamenská univerzita
Povoláníchemik a politik
ZaměstnavatelSiamenská univerzita
OceněníAcademician of the Chinese Academy of Sciences (1955)
HLHL Science and Technology Achievement Award (1999)
Politické stranyDemokratická strana čínských rolníků a dělníků
Funkcečlen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lu Ťia-si (čínsky pchin-jinem Lú Jiāxī, znaky zjednodušené 卢嘉锡; 26. října 1915 — 4. června 2001) byl čínský chemik a politik, studoval v Číně, Londýně a USA, ve své vědecké práci se věnoval fyzikální, jadernou a strukturní chemii. V Čínské lidové republice od roku 1949 byl jedním z předních chemiků, vstoupil do Demokratické strany čínských rolníků a dělníků, jedné z menších politických stran Čínské lidové republiky. Působil ve vedení Siamenské univerzity a univerzity ve Fu-čou i v provinční vládě a zastupitelském sboru ve Fu-ťienu. Během kulturní revoluce byl pronásledován, od roku 1978 se vrátil k veřejné činnosti jako předseda Čínské akademie věd (1981–1987), místopředseda (1983–1988) a předseda (1988–1997) Demokratické strany čínských rolníků a dělníků, člen stálého výboru (1983–1988) a místopředseda (1988–1993 a 1998–2001) celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění a místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1983–1993). místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1993–1998).

Život

[editovat | editovat zdroj]

Lu Ťia-si se narodil 26. října 1915 v tehdejším okrese Tchung-an (území je od roku 2003 součástí obvodu Si-ming ve městě Sia-men) v provincii Fu-ťien v rodině přistěhovalců z Tchaj-wanu. V roce 1927 byl přijat na soukromou střední školu v Sia-menu. V roce 1934 absolvoval katedru chemie na Siamenské univerzitě a po získání doktorátu z fyzikální chemie na University College London v roce 1939 odjel do Spojených států, kde pracoval a studoval na Kalifornském technologickém institutu.[1] V roce 1944 se podílel na americkém obranném výzkumu v Marylandské výzkumné laboratoři. V roce 1945 se vrátil do Číny a vyučoval na Siamenské univerzitě jako profesor a děkan chemické fakulty.[1]

V roce 1955 byl jmenován akademikem Čínské akademie věd. Roku 1956 vstoupil do Komunistické strany Číny,[1] vstoupil také do Demokratické strany čínských rolníků a dělníků, jedné z menších politických stran Čínské lidové republiky, a od roku 1958 byl členem jejího ústředního výboru.[1] V roce 1960 se stal viceprezidentem univerzity ve Fu-čou, ředitelem Fuťienského ústavu fyzikálních struktur Čínské akademie věd, místopředsedou výboru pro vědu a technologii fuťienské provinční vlády a viceprezidentem fuťienské pobočky Čínské akademie věd. Ve své vědecké práci se soustředil na fyzikální, jadernou a strukturní chemii, nejvýraznějších úspěchů dosáhl v posledním oboru.[2] Roku 1964 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců.[1]

Během kulturní revoluce byl stejně jako mnoho dalších vědců označen za „buržoazní akademickou autoritu“, zbaven funkcí a pronásledován.[1] Pomohl mu Čou En-laj, který vyzval vedení Fučouského vojenského okruhu, aby ho okamžitě osvobodilo a zařídilo mu práci. Po kulturní revoluci se vrátil k veřejné činnosti, roku 1978 byl podruhé zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců, opět vedl Fuťienský ústav fyzikálních struktur Čínské akademie věd a působil jako viceprezident Fučouské univerzity,[1] zúčastnil se Národního vědeckého kongresu jako vedoucí delegace „provincie Tchaj-wan“. V letech 1978–1982 byl místopředsedou Čínské chemické společnosti, potom ji do roku 1983 vedl. Při obnovení vedení Demokratické strany čínských rolníků a dělníků roku 1979 se stal členem stálého výboru jejího ústředního výboru. Téhož roku byl zvolen místopředsedou stálého výboru fuťienského provinčního lidového shromáždění (do roku 1981).[1]

V květnu 1981 byl zvolen prezidentem Čínské akademie věd (do ledna 1987). Roku 1983 byl zvolen členem stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění a místopředsedou Demokratické strany čínských rolníků a dělníků.[1] V letech 1986–1991 byl místopředsedou Čínské asociace pro vědu a techniku, v letech 1996–2001 jejím čestným předsedou. Roku 1988 povýšil na místopředsedu celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (do roku 1993) a předsedu Demokratické strany čínských rolníků a dělníků (do roku 1997). Roku 1993 byl zvolen místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (do roku 1998) a roku 1998 se vrátil na místo místopředsedy Čínského lidového politického poradního shromáždění.

Zemřel 4. června 2001 ve věku 85 let ve Fu-čou v provincii Fu-ťien.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 卢嘉锡 na čínské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i BARTKE, Wolfgang. Who's who in the Peoples Republic of China. München: Saur, 1987. Dostupné online. ISBN 3-598-10610-6. S. 311–312. (anglicky) 
  2. ↑ ICE. Professor Lu Jiaxi: Pioneer of Structural Chemistry in China [online]. XMU Newsletter, 2012-5-22 [cit. 2024-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
1. volební období (1954–1959)
od 1958 i
2. volební období (1959–1964)
3. volební období (1965–1975)
4. volební období (1975–1978)
od 1976 i
5. volební období (1978–1983)
od 1979 i
od 1980 i
od 1981 i
6. volební období (1983–1988)
od 1986 i
7. volební období (1988–1993)
8. volební období (1993–1998)
9. volební období (1998–2003)
10. volební období (2003–2008)
11. volební období (2008–2013)
12. volební období (2013–2018)
13. volební období (2018–2023)
14. volební období (2023–2028)
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
1. volební období (1949–1954)
2. volební období (1954–1959)
3. volební období (1959–1965)
4. volební období (1965–1978)
Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970)
5. volební období (1978–1983)
od 1979 i
od 1980 i
od 1981 i
Liou Fej (zemřel 1983), Tung Čchi-wu
6. volební období (1983–1988)
od 1984 i
od 1985 i
Chua Luo-keng (zemřel 1985)
od 1986 i
od 1987 i
7. volební období (1988–1993)
od 1989 i
od 1990 i
od 1991 i
8. volební období (1993–1998)
od 1994 i
od 1996 i
9. volební období (1998–2003)
10. volební období (2003–2008)
od 2005 i
11. volební období (2008–2013)
od 2010 i
12. volební období (2013–2018)
od 2017 i
13. volební období (2018–2023)
14. volební období (2023–2028)
Demokratická strana čínských rolníků a dělníků a její předchůdci
předsedové (a jejich předchůdci)
Teng Jen-ta (1930–1931) • Chuang Čchi-siang (1931–1938) • Čang Po-ťün (1938–1958) • Ťi Fang (1958–1987) • Čou Ku-čcheng (1987–1988) • Lu Ťia-si (1988–1997) • Ťiang Čeng-chua (1997–2007) • Sang Kuo-wej (2007–2012) • Čchen Ču (2012–2022) • Che Wej (2022– )
V čele Demokratické strany čínských rolníků a dělníků a jejích předchůdců postupně stáli: generální sekretář ústředního sekretariátu Prozatímního akčního výboru čínského Kuomintangu (1930–1935) • generální tajemník ústředního výboru Akčního výboru čínského národního osvobození (1935–1938) • hlavní kontaktní osoba prozatímního ústředního výboru Akčního výboru čínského národního osvobození (1938–1947) • předseda ústředního výboru Demokratické strany čínských rolníků a dělníků (od 1947)
Čínská akademie věd
předsedové
Kuo Mo-žo (1949–1978) • Fang I (1978–1981) • Lu Ťia-si (1981–1987) • Čou Kuang-čao (1987–1997) • Lu Jung-siang (1997–2011) • Paj Čchun-li (2011–2020) • Chou Ťien-kuo (2020– )
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lu_Ťia-si&oldid=24171886“