Wikipedie:Článek týdne
Článek týdne je takový článek, jehož výňatek byl zveřejněn na Hlavní straně. Samotné články týdne jsou k nalezení v kategorii Wikipedie:Články týdne.
Rubriku od roku 2015 zkouší spravovat Bazi. Najdete-li v právě uveřejněném výňatku na Hlavní straně chybu a nevíte, jak ji opravit, napište sem do diskuse.
Článek 31. týdne roku 2024
Vířníci (Rotifera, Rotatoria) je skupina převážně sladkovodních, pseudocelních prvoústých živočichů s mikroskopickým tělem rozčleněným na hlavu, trup a nohu a s nápadným obrveným vířivým aparátem v přední části. Někdy jsou mezi ně zahrnováni vrtejši, kteří jsou z fylogenetického hlediska podskupina vířníků extrémně pozměněná parazitismem. Nejbližší příbuzní vířníků (včetně vrtejšů) jsou zástupci kmenů oknozubky, čelistovky a patrně i ploutvenky.
Vířníků je známo přes 2 000 druhů (přičemž v Česku bylo zaznamenáno necelých 600 druhů). Vyskytují se po celém světě, obývají hlavně sladké, ale i slané vody, častí jsou i ve vodě zachycené v mechových polštářích či v půdě. Jsou schopni vytvářet odolná stadia, ať už jsou to vajíčka (u třídy točivky), nebo vyschlí dospělci ve stavu tzv. anabiózy (třída pijavenky). Vířníci mají silný sklon k partenogenezi. U točivek se partenogenetické generace střídají s generací pohlavní, kdy se z haploidních neoplozených vajec líhnou miniaturní samci. Pijavenky jsou proslulé svou asexualitou – samci se u nich vůbec nevyskytují, z vajec se líhnou vždy jen další partenogenetické samice, klony svých matek. Na druhou stranu mají neobyčejně vysoký podíl horizontálně přenesených genů ve svých genomech. Třetí třída vířníků, žábrovci, je ale striktně sexuální s plně vyvinutými samci i samicemi. Totéž platí i pro vrtejše.
Další články týdne
- Navržené – články, z nichž se bude vybírat
- Připravené – články, které se na Hlavní straně v blízké budoucnosti objeví
- Archivované – články, které se na Hlavní straně již v minulosti objevily