Acetátová vlákna
Acetátová vlákna (mezinárodní zkratka CA) jsou výrobky z vysoce kvalitní celulózy, často z linters (velmi krátká bavlněná vlákna). Materiál je nejmladší ze skupiny vláken z regenerované celulózy.
Výroba[editovat | editovat zdroj]
Základem výrobního postupu je přeměna sloučeniny celulózy s kyselinou octovou na acetátovou celulózu, tj v principu vyvářka buničiny pod tlakem v sodném louhu (cca 8 hodin) a acetylace (20 hodin). Roztok se zpracovává suchým zvlákňováním. Po průchodu vlákenné hmoty spřádací tryskou se aceton vypaří, vlákno se dlouží na cca dvojnásobnou délku, filament se odvádí v jemnostech 1,7-8 dtex.[1]
Většina vláken pro oděvní textilie se vyrábí jako filament, který pak se často tvaruje nepravým zákrutem. Odváděcí rychlost může dosáhnout až 1000 m/min. Stříž se vyrábí řezáním svazku zkadeřených filamentů.[2]
Podle obsahu kyseliny octové se rozlišují dva druhy vlákna:
- Diacetát (zvaný také 2,5 acetát nebo jen acetát) s obsahem 54-55 % kyseliny octové
- Triacetát s 61,5 % kyseliny octové
- Celulóza s obsahem >95 % tzv. α-celulózy (nerozpustná při 20 °C v 17,5% roztoku NaOH (hydroxidu sodného) se nechá nabobtnat v ledové kyselině octové CH3COOH.
- Acetylace acetanhydridem (anhydrid kyseliny octové (CH3CO)2O) za přítomnosti katalyzátoru (H2SO4) v rozpouštědle (nejčastěji kyselina octová CH3COOH nebo dichlormethan CH2Cl2).[3]
Z historie acetátových vláken[editovat | editovat zdroj]
V roce 1865 vyrobil Francouz Schützenberger laboratorně první acetát celulózy,[4] v roce 1921 byo v Anglii v provozu zařízení na denní výrobu 500 tun acetátu a v roce 1922 začala v USA u firmy Celanese průmyslová velkovýroba acetátového "hedvábí".[5]
Spotřeba vláken měla na začátku 21. století klesající tendenci (asi na 600 kilotun ročně). V roce 2006 bylo ve světě instalováno 25 výrobních zařízení,[6] celosvětová výroba se zvýšila, za rok 2020 se odhadovala na 900 kilotun, ze kterých se značná (blíže nedefinovaná) část používá na netextilní účely.[7]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Acetát je lehčí než přírodní hedvábí, kterému se vzhledem i omakem velmi podobá. Pevnost za sucha je oproti hedvábí asi poloviční (do 1,5 cN/dtex) a za mokra se snižuje o 20-30 %. Vlákno je podstatně levnější než přírodní hedvábí.
Tkaniny z acetátu se sotva mačkají a po vyprání jen nepatrně sráží.
Příze z acetátové stříže se měkkým omakem a malou mačkavostí podobají jemné vlně.
Triacetát má oproti diacetátu vyšší bod tání (může se prát při 70° a žehlit při 200 °C), poloviční bobtnavost (cca 3 %) a tím vyšší tvarovou stálost. Tkaniny se nechají velmi dobře natrvalo plisovat.[3]
Použití[editovat | editovat zdroj]
Buďto jako 100% acetát nebo ve směsi s polyamidem nebo polyesterem na dámské svrchní ošacení, podšívky, kravaty.
Z Triacetátu se vyrábí také filmové pásy.
Technické textilie: cigaretové filtry, elektroizolace.
K nejznámějším výrocům patří (v roce 2022): Celanese, USA (Blue Ridge™) Cerdia, Švýcarsko (Cerdia™), Daicel, Japonsko (CAFBLO™)[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Veit: Fibers, Springer Nature 2022, ISBN 978-3-031-15309-9, str. 871-876
- ↑ Zhang: Advances in filament yarn spinning of textiles and polymers, Woodhead Publishing 2014, ISBN 978-0-85709-499-5, str.196-197
- ↑ a b Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 174-177
- ↑ Worden: Technology of Cellulose Esters. Volume Eight: Carbohydrate Carboxylates (Cellulose Acetate), D. Van Nostrand Company New York 1916, str. 2530
- ↑ Mullin: Acetate Silk and its Dyes, D. Van Nostrand Company New York 1927, str. 21
- ↑ Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4, str. 49
- ↑ Preferred Fiber & Materials [online]. Textile Exchange, 2021 [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, ISBN 3-7949-0546-6, Berlin 1993, str. 10
- Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Acetátová vlákna na Wikimedia Commons