Svoboda | Graniru | BBC Russia | Golosameriki | Facebook
Přeskočit na obsah

Dita Charanzová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Dita Charanzová, Ph.D.
Dita Charanzová (2018)
Dita Charanzová (2018)
Místopředsedkyně Evropského parlamentu
Ve funkci:
3. července 2019 – 15. července 2024
Poslankyně Evropského parlamentu
Ve funkci:
1. července 2014 – 15. července 2024
Stranická příslušnost
Nestranička
v europarlamentuza ANO (2014–2023)
nezávislá (2023–2024)
Narození30. dubna 1975 (49 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Dětidcery Sophie a Mia
SídloPraha
Alma materVŠE v Praze
Profesepolitička
Webová stránkawww.charanzova.cz
CommonsDita Charanzová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dita Charanzová (* 30. dubna 1975 Praha[1]) je česká diplomatka, politička, manažerka, konzultantka a bývalá vysoká státní úřednice, věnující se otázkám Evropské unie. V letech 2014 až 2024 byla poslankyní Evropského parlamentu, v letech 2019 až 2024 pak jednou z jeho místopředsedkyní. Organizací EU Matrix, která analyzuje činnost institucí EU, byla v roce 2024 vyhodnocená jako šestá nejvlivnější ze všech poslanců Evropského parlamentu.[2]

Studium a profesní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Jako malá chtěla být herečkou.[3] Nakonec vystudovala magisterské studium na Vysoké škole ekonomické v Praze a později absolvovala i diplomatickou akademii ve španělském Madridu. V roce 2001 obhájila disertační práci na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze a získala titul Ph.D.[4]

Osm let působila v diplomatických službách České republiky[5], z nichž čtyři roky na Stálém zastoupení při EU. Během předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2009 řídila Výbor pro obchodní a rozvojovou politiku. V letech 2000 až 2001 se podílela na projektu Evropské unie, který byl zaměřený na reformu státní správy v ČR.[6]

V minulosti pracovala ve Štrasburku jako manažerka televizního studia při zasedáních Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

Se svým partnerem má dcery Sophii a Miu. Hovoří anglicky, francouzsky, španělsky a rusky.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidovala jakožto nestranička na 3. místě kandidátky hnutí ANO 2011 a byla s počtem 8 356 preferenčních hlasů (tzn. 3,41 %) zvolena.[7] Svůj mandát obhájila o pět let později, kdy vedla kandidátku hnutí ANO. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 získala 53 924 preferenčních hlasů,[8] od července téhož roku byla jednou z místopředsedkyní EP.

V Evropském parlamentu byla členkou frakce Obnova Evropy. Byla koordinátorkou Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO). V Evropském parlamentu věnovala zejména: ochraně spotřebitele, vnitřnímu trhu, digitální ekonomice a oblasti mezinárodního obchodu. Jako členka Výboru IMCO se zabývala mj. možnostmi rozvoje digitálního prostředí v EU – nejen pro spotřebitele a obchodníky, ale i pro komunikaci občana se státní správou, nebo pro snadnější online přístup k veřejným informacím pro handicapované občany. Dlouhodobě se zabývá ochranou dětí v on-line prostředí.[9] V roce 2019 dostala cenu za pomoc v krizových situacích.[10] V roce 2020 dostala Evropského Oscara za aktivitu v oblasti vnitřního trhu a ochranu spotřebitele.[11] Navrhla a prosadila levnější volání do ciziny.[12] Od roku 2018 do května 2023 byla místopředsedkyní celoevropské strany ALDE.[13] Jako první česká europoslankyně dokázala obhájit post místopředsedkyně Evropského parlamentu.[14]

V roce 2016 vyhrála projekt New Europe 100.[15] V roce 2017 byla vyhlášena bruselským serverem Politico jedním ze 41 nejvlivnějších poslanců Evropského parlamentu a zařazena mezi nejvýraznější osobnosti EP, které se věnují rozvoji digitálního prostředí. Ve stejném roce ji Politico zařadilo mezi dvacítku nejvlivnějších žen, které „hýbou Bruselem“ (Women who shape Brussels 2017), ve stejném žebříčku byla zařazena i v letech 2018 a 2020.[16]

V roce 2017 se snažil ji a Martinu Dlabajovou přesvědčit šéf hnutí ANO Babiš, aby šli do české politiky. Obě to odmítly, chtěly se nadále věnovat evropské politice.[17]Podle serveru Kverulant.org v roce 2022 byla třetí nejméně absentující českou europoslankyní v EP.[18] V roce 2023 byla serverem EU Matrix vyhlášena šestým nejvlivnějším europoslancem ze všech 705 poslanců, byla tak zároveň nejvlivnějším českým europoslancem.[19][20]

V červnu 2023 uvedla, že ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 již za hnutí ANO kandidovat nebude. Jako důvod uvedla nesouhlas s konzervativním směřováním hnutí.[21] Nakonec ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 již nekandidovala vůbec[22], v červenci 2024 jí tak vypršel mandát europoslankyně. Nadále plánuje žít a pracovat z rodinných důvodů ve Francii.[23]

Názory, postoje

[editovat | editovat zdroj]

Je pro manželství homosexuálů.[24] Obdivuje Václava Havla[25] a Madeleine Albrightovou[26]. Od roku 2015 je členkou správní rady Aspen Institutu.[27][28] Podpořila ježdění aut bez řidiče.[29]V prezidentských volbách v roce 2018 minimálně v 2. kole volila Jiřího Drahoše.[30] Je pro přijetí eura.[31] Hlasovala pro zahájení sankčního řízení vůči Maďarsku.[32] Brexit je podle jejích slov prohra pro obě strany.[33]Při hlasování ohledně migračního paktu se zdržela.[34] Také se zdržela ohledně hlasování zrušení práva veta v EU. Pochválila Fialovu vládu za předsednictví v EU.[35] K výsledkům voleb do Poslanecké sněmovny z roku 2021 řekla, že vyhrály proevropské strany.[36] Ve slovenských parlamentních volbách v roce 2023 podpořila Martina Šimečku.[37] Podporuje opozici ve Venezuele proti prezidentovi Madurovi.[38] Účastní se různých akcí a pořadů, kde se probírají psychické problémy mladých.[39]

Záliby

[editovat | editovat zdroj]

Ráda sportuje a cestuje. Z kuchyň má nejradši asijsou a italskou. Ráda vyrábí tiramisu. Věnuje se józe a meditacím.[40]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Je také autorkou publikací, které se zabývají evropskou tematikou. Jedná se např. o díla:

  • Charanzová, Dita. Surovinové strategie Evropské unie : globální a domácí výzvy.
  • Charanzová, Dita. Salvador de Madariaga (edice Velcí Evropané)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Charanzová, Dita, 1975 [online]. Knihovna Liberec [cit. 2014-05-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ MEP Influence Index 2024: Top 100 most politically influential MEPs. eumatrix.eu [online]. [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ Procestovala celý svět a říká, že české ženy se opravdu nadřou. Blesk.cz [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Databáze Národní knihovny ČR - Instituce Evropské unie a jejich reformy [online]. Národní knihovna ČR [cit. 2014-02-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ Dita Charanzová. CELEBWIKI.cz [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ První pětka kandidátů do Evropského parlamentu [online]. hnutí ANO 2011, 2014-02-24 [cit. 2014-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-06. 
  7. ↑ Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŠVÁBOVÁ, Lenka. Dospělí musí slyšet od dětí, že fyzicky trestat nelze, říká Dita Charanzová. iDNES.cz [online]. 2022-05-21 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ STRNAD, František. Europoslankyně Charanzová získala cenu za pomoc v krizových situacích. iDNES.cz [online]. 2019-04-10 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ Evropského Oscara si již podruhé odnáší Dita Charanzová | Dita Charanzová. www.charanzova.cz [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby 2022 | Dita Charanzová: Zařídila jsem levnější volání do ciziny, teď požaduji rázné reformy EU. Reflex.cz [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ Archivovaná kopie. www.aldeparty.eu [online]. [cit. 2019-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  14. ↑ Charanzová je první Češka ve vedení EP zvolená na celých 5 let | Dita Charanzová. www.charanzova.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ Cenu NE100 získá i Dita Charanzová | Dita Charanzová. www.charanzova.cz [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ Politická ocenění [online]. [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 
  17. ↑ Tajné eso v rukávu. Babiš láká europoslankyně do vlády. info.cz [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ Jak pilně chodí europoslanci do práce a kolik za to berou? | kverulant.org [online]. 2023-11-11 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  19. ↑ MEP Influence Index 2023: Top 100 most politically influential MEPs -Spring edition - [online]. EU Matrix [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ ANO má nejvlivnějšího českého europoslance. Charanzová s tím ale Babišovi sekne - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-02-28 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. 
  21. ↑ Dita Charanzová nebude příští rok kandidovat do Evropského parlamentu za ANO. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-06-20 [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 07.06. – 08.06.2024, Jmenné seznamy, Všechny kandidátní listiny, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online]. Český statistický úřad, 2024 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  23. ↑ NOVÝ, Maxmilián. Vlivná Charanzová v Blesku: Proč se rozešla s Babišem? V europarlamentu končí, ve Francii zůstane. Blesk.cz [online]. 2024-06-05 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  24. ↑ Evropské volby: Kdo z českých lídrů podporuje manželství pro všechny?. JSME FÉR [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  25. ↑ Knihovna Václava Havla. www.vaclavhavel.cz [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  26. ↑ ČTK, Lada Zajac. Zásadový člověk a velká dáma, vzpomínají čeští politici na Albrightovou. iDNES.cz [online]. 2022-03-23 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  27. ↑ Dita Charanzová. Aspen Institute Central Europe [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  28. ↑ ČT24. Profily: Kdo jsou noví čeští europoslanci. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  29. ↑ ŠIMÁČEK, Jaroslav. I na české silnice míří auta bez řidičů. Charanzová: „Pro ženy v Praze úžasné“. Blesk.cz [online]. 2016-06-19 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  30. ↑ RED. ANO lavíruje. Někteří členové hnutí chtějí volit Drahoše - Echo24.cz. www.echo24.cz [online]. 2018-01-15 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  31. ↑ ŠUSTR, Ladislav. ANO vede do voleb Charanzová. Někdy hlasuje jinak, než Babiš doma mluví - Echo24.cz. www.echo24.cz [online]. 2019-02-18 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  32. ↑ Není to trest, hájila před hlasováním poslankyně ANO Charanzová sankční řízení s Maďarskem. iROZHLAS [online]. 2018-09-14 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  33. ↑ Charanzová: Brexit je vina politiků i médií, prohra pro všechny, dojalo mě to. Aktuálně.cz [online]. 2020-01-31 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  34. ↑ Zrada, říká ANO ke schválení migračního paktu. Poslankyně, které do EP vyslalo, ale nebyly proti - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-04-10 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  35. ↑ PALATA, Luboš. Fialovo předsednictví v EU pomohlo českým zájmům, uznává Dita Charanzová. Liberecký deník. 2024-05-01. Dostupné online [cit. 2024-09-01]. 
  36. ↑ AMIK. Babišovu blondýnu potěšily volby: Vyhrály proevropské strany, líbí se Charanzové. Blesk.cz [online]. 2021-10-12 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  37. ↑ PALATA, Luboš. Charanzová: Lídr Progresivního Slovenska Šimečka má na to být dobrým premiérem. Deník.cz. 2023-09-27. Dostupné online [cit. 2024-09-01]. 
  38. ↑ IDNES.CZ, ČTK. Evropský parlament uznal legitimním prezidentem Venezuely Guaidóa. iDNES.cz [online]. 2019-01-31 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  39. ↑ PRIMA, F. T. V. Pohled psychiatra: Prosím vládu, aby se postarala o zdraví českých dětí. Už včera bylo pozdě. CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  40. ↑ LIFE, Luxury Prague. Rychlá zpověď - Dita Charanzová: Jsem normální máma s teniskami. www.lp-life.cz [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Poslanci Evropského parlamentu z Česka
5. období (2004)
6. období (2004–2009)
7. období (2009–2014)
8. období (2014–2019)
9. období (2019–2024)
10. období (2024–2029)
Česká republika vstoupila do Evropské unie v roce 2004, proto v předchozích funkčních obdobích Evropského parlamentu své zástupce neměla.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dita_Charanzová&oldid=24215897“