Svoboda | Graniru | BBC Russia | Golosameriki | Facebook
Přeskočit na obsah

Franz Anton Maulbertsch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Franz Anton Maulbertsch
Autoportrét, Galerie Belveder ve Vídni (kol. 1767)
Autoportrét, Galerie Belveder ve Vídni (kol. 1767)
Rodné jménoFranz Anton Maulbertsch
Narození7. června 1724 nebo 8. června 1724
Langenargen
Úmrtí8. srpna 1796 (ve věku 72 let) nebo 7. srpna 1796 (ve věku 72 let)
Vídeň
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř, kreslíř, mědirytec, grafik a učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Anton Maulbertsch (7. června 17248. srpna 1796) byl rakouský malíř a rytec, který patřil k významným představitelům rokoka nebo pozdního baroka ve střední Evropě. V závěru svého života se přikláněl ke klasicismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Langenargenu u Bodamského jezera. Jeho otec Anton Maulbertsch byl rovněž malíř, od něj se Franz Anton naučil základům svého řemesla. Později studoval malířství na Vídeňské akademii mj. u Paula Trogera. V roce 1750 získal jeho obraz první cenu v soutěži Akademie.

V Kroměříži je zaznamenán s chotí Barborou dne 8. srpna 1759 při křtu Antonína Františka Hirnleho,[1] syna sochaře Františka Hirnleho.[2] Roku 1759 se stal členem Vídeňské akademie, od roku 1770 zasedal v její radě. V roce 1788 se stal rovněž členem Berlínské akademie. Oženil se dvakrát, podruhé v roce 1780, a měl jednoho syna Antona Jakoba. Zemřel ve Vídni.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Maulbertsch maloval hlavně fresky, ale také oltářní obrazy a byl i vynikajícím kreslířem a grafikem, jeho dílo se vyznačuje výraznými barvami. Na zakázkách nepracoval sám, měl celou řadu žáků a spolupracovníků, patřili k nim např. Johann Wenzel Bergl, Felix Ivo Leicher, Josef Winterhalder ml., Andreas Brugger, Johann Angst, František Antonín Šebesta-Sebastini, Mathias Bronnemayer a jiní. Úzce spolupracoval i se sochařem Ondřejem Schweiglem. Působil v celé rakouské monarchii; jeho díla lze najít v dnešním Rakousku, Slovensku, Maďarsku i Česku.

Morava a Čechy[editovat | editovat zdroj]

Oltářní obrazy[editovat | editovat zdroj]

  • 1759 – Svatý Jan Nepomucký jako přímluvce utiskovaných a pronásledovaných, boční oltář bývalého piaristického kostela sv. Jana Křtitele, Mikulov, podíl dílny: zřejmě Andreas Brugger
  • 1766/1767 – Nanebevzetí Panny Marie, hlavní oltář bývalého cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, Předklášteří, podíl dílny
  • 1767 – Kázání svatého Jana Křtitele a Apoteóza svatého Jana Nepomuckého, boční oltáře bývalého cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, Předklášteří, dílna
  • 1766/1767 – Obláčka svatého Norberta, Mystické zasnoubení blahoslaveného Heřmana Josefa, boční oltáře premonstrátského kostela Narození Panny Marie, Želiv, podíl dílny: zřejmě Vinzenz Fischer
  • kolem 1767 – Loučení svatého Petra a Pavla, hlavní oltář kostela sv. Petra a Pavla, Hrádek u Znojma, podíl dílny
  • 1771 – Vyučování Panny Marie, boční oltář katedrály sv. Mikuláše, České Budějovice
  • kolem 1774 – Apoteóza svatého Jana Nepomuckého, Modlitba svatého Prokopa, Daniel v jámě lvové, Arnošt z Pardubic uctívá sochu Panny Marie Kladské, boční oltáře premonstrátského kostela Narození Panny Marie, Želiv, dílna
  • kolem 1775 – Svatý Jan Nepomucký jako přímluvce chudých a nemocných a Uctívání obrazu Panny Marie Pomocné, boční oltáře kostela sv. Petra a Pavla v Hrádku u Znojma, podíl dílny
  • 1777 – Smrt svatého Františka Assisi, boční oltář paulánského kostela Narození Panny Marie, Vranov, podíl dílny
  • 1777 – Svatý Jan Nepomucký jako přímluvce umírajících, nemocných a chudých, boční oltář poutního kostela Bičovaného Spasitele, Dyje
  • 1778 – Křest Krista, hlavní oltář kostela sv. Jana Křtitele, Mašovice, ? výrazně přemalováno
  • 1778 – Svaté Příbuzenstvo, boční oltář paulánského kostela Narození Panny Marie, Vranov, podíl dílny
  • 1782 – Nanebevzetí Panny Marie, hlavní oltář bývalého premonstrátského kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice, podíl dílny
  • 1784 – Nalezení svatého Kříže, hlavní oltář kostela Povýšení sv. Kříže, Doubravník, podíl dílny
  • 1791–1794 – Andělé Strážní, hlavní oltář bývalého servitského kostela sv. Andělů Strážných, Veselí nad Moravou, podíl dílny
  • 1794/1795 – Nejsvětější Trojice, hlavní oltář kostela Nejsvětější Trojice, Praha–Nové Město, podíl dílny

Fresky[editovat | editovat zdroj]

  • 1759 – scény z historie olomouckého biskupství a manského zřízení na klenbě tzv. Manského sálu v arcibiskupském zámku, Kroměříž
  • 1759–1760 – scény ze života sv. Jana Křtitele na klenbě bývalého piaristického kostela sv. Jana Křtitele, Mikulov, podíl dílny: Johann Angst a Andreas Brugger
  • 1766 – Nalezení a uctívání Svatého Kříže, Oslava svatého Hypolita na klenbě, čtyři evangelisté v pendetivech a Beránek Boží na klenbě presbytáře křižovnického kostela sv. Hypolita, Znojmo-Hradiště, podíl dílny: zřejmě Josef Winterhalder ml. a Vincenz Fischer
  • 1769 – biblické a alegorické výjevy na stěnách bývalé sakristie a kapitulní síně a Triumf víry (po 1770) klenbě tzv. Švédské kaple bývalého kartuziánského kostela Nejsvětější Trojice, Brno-Královo Pole
  • 1774–1775 – Klanění pastýřů, Alegorie Spásy, Triumf Víry, Ecce Homo, Evangelisté, Církevní otcové a prorokové na klenbě poutního kostela Bičovaného Spasitele, Dyje, podíl dílny: Josef Winterhalder ml.
  • 1794 – Alegorie pokroku lidského ducha, Filozofický sál Strahovského kláštera, Praha
  • Fresky na klenbě, kostel sv. Hypolita na Hradišti (1766)
    Fresky na klenbě, kostel sv. Hypolita na Hradišti (1766)
  • Beránek Boží, kostel sv. Hypolita na Hradišti (1766)
    Beránek Boží, kostel sv. Hypolita na Hradišti (1766)
  • Nalezení sv. Kříže císařovnou Helenou, detail fresky v kostele sv. Hypolita na Hradišti (1766)
    Nalezení sv. Kříže císařovnou Helenou, detail fresky v kostele sv. Hypolita na Hradišti (1766)
  • Zvěstování Panně Marii, kartuziánský kostel Králově Poli (1769)
    Zvěstování Panně Marii, kartuziánský kostel Králově Poli (1769)
  • Zjevení Jozue u Jericha, kartuziánský kostel v Králově Poli (1769)
    Zjevení Jozue u Jericha, kartuziánský kostel v Králově Poli (1769)
  • Alegorie pokroku lidského ducha, Filozofický sál Strahovského kláštera (1794)
    Alegorie pokroku lidského ducha, Filozofický sál Strahovského kláštera (1794)

Muzea a církevní instituce[editovat | editovat zdroj]

Skici[editovat | editovat zdroj]

  • 1759 – Přijetí olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu českým králem Přemyslem Otakarem II., pro fresku v Manském sálu zámku Kroměříž, zámek Slavkov u Brna, dílna
  • kolem 1760 – Nanebevzetí Panny Marie, součást modelu hlavního oltáře od Ondřeje Schweigla pro cisterciánský klášter na Starém Brně, Slezské zemské muzeum v Opavě
  • 1760 – Diana odhaluje těhotenství Kallistó/Alegorie jitra, pro nerealizovanou výzdobu Sněmovního sálu zámku v Kroměříži, Moravská galerie v Brně, dílna: zřejmě Andreas Brugger[5]
  • kolem 1765 – Scéna z antické historie (Smrt Archiméda?), Moravská galerie v Brně, dílna[6]
  • 1766 – Nalezení svatého Kříže, pro fresku na kopuli křížovnického kostela na Hradišti, Moravská galerie v Brně, dílna: zřejmě Josef Winterhalder ml.[7]
  • 1767 – Kázání sv. Jana Křtitele, pro boční oltář klášterního kostela v Předklášteří, Moravská galerie v Brně[8]
  • asi kolem 1767 – Svatý Linhart, svatý Vendelín a svatý Osvald a Ukřižovaný Kristus s dušemi v očistci, farnost Hrádek u Znojma, dílna
  • kolem 1790 – Merkur ve Vulkánově dílně, Národní galerie v Praze
  • 1793–1794 – Triumf Boží moudrosti, celoplošný návrh pro fresku ve Filozofickém knihovním sále, Strahovský klášter
  • 1793–1794 – Alegorie pokroku lidského ducha, návrh ústřední scény pro fresku ve Filozofickém knihovním sále, Strahovský klášter

Nezvěstné (zničené)[editovat | editovat zdroj]

Slovensko[editovat | editovat zdroj]

Rakousko[editovat | editovat zdroj]

  • obrazy na bočních oltářích františkánského kostela v Enzersdorfu (kolem 1750)
  • stropní obraz Alegorie čtyř ročních dob v zámku Kirchstetten (1751)
  • oltářní obrazy v kostele sv. Oldřicha, Vídeň (kolem 1751 a 1760)
  • oltářní obrazy a fresky v piaristickém kostele Maria Treu ve Vídni (1752–1753)
  • fresky Diana a Aktaión v sálu a Apoteóza sv. Leopolda v kapli na zámku Ebenfurth (1754)
  • freska na Oslava sv. Františka Régise v kapli kostela Am Hof ve Vídni (1754)
  • fresky Alegorie křesťanských ctností a Bůh Otec v kapli sv. Jana Nepomuckého (Hundsturmer Kapelle) ve Vídni (1756), dílna
  • oltářní obrazy a nástropní fresky v poutním kostele Gutenbrunn-Heiligenkreuz v Herzogenburgu (1757–1758)
  • oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie namalovaný pro Altmünsterský klášter v Mohuči, dnes se nachází v kostele sv. Quintina (1758)
  • nástropní freska Alegorie získání a udržení vědomostí na klenbě knihovny bývalého kláštera barnabitů v Mistelbachu (1760)
  • freska Alegorie plynutí času na klenbě centrálního sálu letohrádku Halbturn (1765)
  • nástropní freska Křest Krista v Nové aule staré univerzity ve Vídni (1767)
  • nástropní freska ve Velkém sále Hofburgu v Innsbrucku na téma spojení habsburského a lotrinského domu (1775–1776)

Rakouská Österreichische Galerie Belvedere má ve sbírkách přes 37 obrazů, skic a kreseb.[9]

Maďarsko[editovat | editovat zdroj]

  • iluzivní oltáře a fresky na klenbách ve farním kostele v Sümegu (1757–1758)
  • fresky ze života Panny Marie a oltářní obrazy v karmelitánském kostele v Székesfehérváru (1768)
  • fresky Navštívení Panny Marie v presbytáři a Oslava Nejsvětější Trojice na klenbě v katedrále ve Vácu (1770–1771)
  • fresky a obrazy v katedrále v Rábu (1772–1773)
  • obraz Immaculata před Nejsvětější Trojicí na hlavním oltáři kostela Nejsvětější Trojice v Bicske (kolem 1774)
  • fresky ze života sv. Štěpána ve farním kostele sv. Štěpána v Pápě (1782–1783)
  • freska Oslava diecéze a historie města na stropě slavnostního sálu biskupského paláce v Szombathely (1783)
  • fresky ve slavnostním sále (refektáři) a Triumf Nejsvětější svátosti na klenbě kaple v arcibiskupském paláci v Kalocsi (1784)
  • freska Oslava Nejsvětější Trojice za přítomnosti maďarských světců na klenbě kaple lycea v Egeru (1792)
  • oltářní obrazy (1791–1792) a fresky (1794–1795) pro katedrálu v Szombathely, po jeho smrti fresky dokončil roku 1800 jeho žák Josef Winterhalder ml. (zničeno 1945)
  • Nanebevstoupení Krista, farní kostel v Sümegu (1757–1758)
    Nanebevstoupení Krista, farní kostel v Sümegu (1757–1758)
  • Oslava Panny Marie, karmelitánský kostel ve Székesfehérváru (1768)
    Oslava Panny Marie, karmelitánský kostel ve Székesfehérváru (1768)
  • Navštívení Panny Marie, katedrála ve Vácu (1770–1771)
    Navštívení Panny Marie, katedrála ve Vácu (1770–1771)
  • Nanebevzetí Panny Marie, katedrála v Rábu (1772–1773)
    Nanebevzetí Panny Marie, katedrála v Rábu (1772–1773)
  • Kázání sv. Štěpána, farní kostel v Pápě (1782–1783)
    Kázání sv. Štěpána, farní kostel v Pápě (1782–1783)
  • Oslava Nejsvětější Trojice za přítomnosti světců, kaple lycea v Egeru (1792)
    Oslava Nejsvětější Trojice za přítomnosti světců, kaple lycea v Egeru (1792)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 
  3. LAB.SNG. Franz Anton Maulbertsch - Alegorie výchovy šlechtice. Web umenia [online]. 1750 [cit. 2024-07-07]. Dostupné online. 
  4. LAB.SNG. Franz Anton Maulbertsch - Únos Proserpiny. Web umenia [online]. 1749 [cit. 2024-07-07]. Dostupné online. 
  5. LAB.SNG. Franz Anton Maulbertsch - Diana a Callisto, revers Dvě bohyně (Ráno a Poledne). Web umenia [online]. 1760 [cit. 2024-07-07]. Dostupné online. 
  6. LAB.SNG. Franz Anton Maulbertsch - Scéna ze starověké historie. Web umenia [online]. 1755 [cit. 2024-07-07]. Dostupné online. 
  7. LAB.SNG. Franz Anton Maulbertsch - Nalezení sv. Kříže. Web umenia [online]. 1765 [cit. 2024-07-07]. Dostupné online. 
  8. LAB.SNG. Franz Anton Maulbertsch - Kázání sv. Jana Křtitele. Web umenia [online]. 1767 [cit. 2024-07-07]. Dostupné online. 
  9. Suche nach Maulbertsch (Objekte) – Suche – Sammlung Online. sammlung.belvedere.at [online]. [cit. 2024-07-07]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ARIJČUK, Petr; KROUPA, Jiří; MACUROVÁ, Zuzana, et. Maulbertsch pinxit. Zakázky Franze Antona Maulbertsche na Moravě a v Čechách. Příprava vydání Petr ARIJČUK, Helena ZÁPALKOVÁ; redakce Lubomír Slavíček. 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2024. 223 s. ISBN 978-80-88621-24-9. 
  • PREISS, Pavel: Pod Minerviným štítem. Kapitoly o rakouském umění ve století osvícenství a jeho vztahu ke Království českému; Praha, 2007 456 stran ISBN 978-80-86138-99-2
  • ŠEREFISOVÁ LOUDOVÁ, Michaela: Ve jménu moudrosti. Ikonografie barokních knihoven na Moravě v 18. století; Praha, 2018 501 stran ISBN 978-80-7422-663-2
  • HUSSLEIN-ARCO, Agnes; KRAPF, Michael. Franz Anton Maulbertsch: ein Mann von Genie. Wien: Belvedere, 2009. 143 s. ISBN 9783901508714. 
  • FRODL, Gerbert; KRAPF, Michael; HABERDITZL, Franz Martin. Franz Anton Maulbertsch 1724-1796. Wien: Christian Brandstätter, 2006. 431 s. ISBN 3-902510-37-4. 
  • KRSEK, Ivo. František Antonín Maulbertsch (1724-1796). Praha: Odeon - nakladatelství krásné literatury a umění, 1974. 12 s. 
  • MÖSENEDER, Karl. Franz Anton Maulbertsch: Auklärung in der barocken Deckenmalerei. Wien: Böhlau, 1993. 266 s. ISBN 3-205-98002-6. 
  • kolektiv autorů. Brána vědění: Filozofický sál Strahovské knihovny. Praha: Gema Art, 2010. 99 s. ISBN 978-80-904575-0-8. 
  • VALEŠ, Tomáš: Příběhy slávy a zapomnění. Znojemští umělci, jejich díla a osudy na sklonku baroka; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2014; 289 s. ISBN 978-80-210-6968-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]