Svoboda | Graniru | BBC Russia | Golosameriki | Facebook
Přeskočit na obsah

Letní olympijské hry 2024

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
XXXIII. letní olympijské hry
Místo konáníPaříž, FrancieFrancie Francie
MottoVenez partager
(Pojďme sdílet)
Počet zemí204 + Neutrální sportovci + Uprchlický tým
Počet sportovců10 714
Soutěže329 ve 32 sportech
Zahájení26. července 2024
Zakončení11. srpna 2024
Slib za sportovceFlorent Manaudou, Mélina Robertová-Michonová
PochodeňMarie-José Pérecová
Teddy Riner
StadionStade de France

Letní olympijské hry 2024, oficiálně Hry XXXIII. olympiády (francouzsky Jeux de la XXXIIIe Olympiade), se konaly ve francouzské Paříži. Paříž se stala spolu s Londýnem druhým městem v historii, kde byly olympijské hry pořádány již potřetí (letní olympijské hry se zde uskutečnily také v letech 1900 a 1924).

V rámci olympiády je Eiffelova věž natřená speciální zlatou barvou. Tento nátěr se nanášel několik let a zároveň chrání věž před korozí. Náklady na uspořádání her měly dosáhnout 8 miliard eur.[1] V květnu 2024 byl do francouzské Marseille přivezen olympijský oheň.[2] Slavnostní zahájení proběhlo 26. července 2024, místo na stadionu netradičně na řece Seině.[3] Zakončení se uskutečnilo 11. srpna 2024 na Stade de France. Soutěže v surfingu se konaly v Tichém oceánu na ostrově Tahiti.

Olympijské kruhy na Eiffelově věži

Kandidátská města

[editovat | editovat zdroj]

Města, která chtěla hostit Letní olympijské hry 2024, musela do 15. září 2015 podat kandidaturu. Kandidaturu podaly Paříž, Boston, Budapešť, Hamburk a Řím. Místní veřejné mínění o pořádání her v Bostonu nebylo jednotné; průzkum z března 2015 ukázal, že 52 % obyvatel Bostonu bylo proti jejich hostování. Dne 27. července 2015 Olympijský výbor Spojených států odmítl svou nabídku na pořádání olympijských her v Bostonu s odvoláním na nedostatek veřejné podpory a nejistoty v nabídce. Na další den se Olympijský výbor Spojených států obrátil na Los Angeles ohledně vstupu jako náhradního uchazeče na Letní olympiádu 2024 poté, co Boston svou nabídku stáhl. Dne 1. září 2015 hlasovala rada města Los Angeles poměrem 15:0, čímž jednoznačně podpořila nabídku na pořádání her. Dne 29. listopadu 2015 se konalo v Hamburku referendum, ve kterém 51,6 % občanů hlasovalo proti nabídce na pořádání olympijských her. Italské hlavní město Řím stáhlo 21. září 2016 svou kandidaturu poté, co nedostalo politické záruky od představitelů státu. Dne 22. února 2017 také Budapešť svou nabídku stáhla poté, co petice proti nabídce shromáždila více podpisů, než je nezbytné pro referendum.

Po zrušení nabídek několika měst se MOV sešel v Lausanne, svém sídle, aby diskutoval o dalším postupu při volbě pořadatelského města pro letní olympiády v letech 2024 a 2028. MOV formálně navrhl zvolení hostitelských měst letních olympiád pro oba roky najednou v roce 2017. Návrh byl schválen na mimořádném zasedání MOV 11. července 2017 v Lausanne. MOV Bylo rozhodnuto, aby se organizační výbory dvou uchazečů o Letní olympijské hry 2024, měst Los Angeles a Paříž, setkaly s MOV, a dohodly se, kdo bude pořádat hry v roce 2024 a kdo bude hostit Letní olympijské hry 2028 a zda by bylo skutečně možné vybrat hostitelské město pro oba roky současně.

Po rozhodnutí o udělení her 2024 a 2028 současně byla Paříž považována za preferovaného pořadatele olympijských her 2024. Dne 31. července 2017 MOV oznámil, že Los Angeles je jediným kandidátem olympijských her 2028, čímž se Paříž stala jediným kandidátem olympiády v roce 2024.

Paříž byla zvolena jako pořadatelské město 13. září 2017 na 131. zasedání MOV v Limě v Peru.

Město Země 1. kolo
Paříž FrancieFrancie Francie jednohlasně

Olympijská sportoviště

[editovat | editovat zdroj]
Stade de France
Stade Olympique Yves-du-Manoir
Stade Roland Garros
Paris-Bercy Arena
Grand Palais
Place de la Concorde
Pont d'Iéna
Champ-de-Mars
Invalidovna
Versailles
Stade Pierre-Mauroy
Port de la Pointe Rouge

Většina olympijských akcí se koná v Paříži (část pak přímo v historickém centru) a její metropolitní oblasti, včetně sousedních měst Saint-Denis, Le Bourget, Nanterre, Versailles a Vaires-sur-Marne. Lille hostí soutěže v házené, zatímco soutěže v jachtingu se konají ve středomořském městě Marseille. Surfařské soutěže probíhají ve vesnici Teahupo'o na ostrově Tahiti v zámořském území Francouzské Polynésie. Fotbal hostí dalších šest měst, kterými jsou kromě Paříže Marseille, Lyon, Saint-Étienne, Bordeaux, Nantes a Nice, přičemž v některých z nich sídlí kluby Ligue 1. 95 % sportovišť je existujících nebo budou pouze dočasná, což by mělo snížit náklady na uspořádání her.[1]

Některé vodní soutěže se konají přímo v Seině, což vyžadovalo finančně náročný program v ceně 1,4 mld. EUR na vyčištění řeky a přestavbu kanalizace.[4]

Zóna Grand Paris (8 sportů)
Sportoviště Událost Kapacita Status
Stade Olympique Yves-du-Manoir Pozemní hokej (skupiny, souboje o 5.–12. místo) 5 000 Renovovaný
Pozemní hokej (skupiny, souboje finálové čtyřky) 10 000
Stade de France Ragby 7 77 083 Existující
Atletika
Paris La Défense Arena Vodní sporty (plavání, play-off vodního póla) 15 220
Arena Porte de la Chapelle Badminton 8 000
Moderní gymnastika
Piscine olympique de Saint-Denis Vodní sporty (skupiny vodního póla, skoky do vody, synchronizované plavání) 5 000 Nový
Centre national de tir sportif Sportovní střelba 3 000 Dočasný
Lezecký areál Le Bourget Sportovní lezení 5 000
Zóna Pařížského centra (19 sportů)
Sportoviště Událost Kapacita Status
Stade Roland-Garros Box, tenis 34 000 Existující
Court Philippe-Chatrier (se zatahovací střechou) Tenis 15 000
Court Suzanne-Lenglen (se zatahovací střechou) Box 10 000
Court Simonne-Mathieu a další kurty Tenis 9 000 (5 000 + 2 000 + 8×250)
Výstaviště Porte de Versailles Volejbal 12 000
Basketbal (skupiny, čtvrtfinále) 10 000
Stolní tenis 6 000
Vzpírání 6 000
Paris-Bercy Arena Sportovní gymnastika 15 000
Basketbal (semifinále, finále)
Grand Palais Šerm 8 000
Taekwondo
Parc urbain de la Concorde Basketbal 3×3 30 000 Dočasný
Breakdance
Cyklistika (BMX freestyle)
Skateboarding
Pont d'Iéna Vodní sporty (dálkové plavání) 13 000

(3 000 pro sezení)

Atletika (maraton, sportovní chůze)
Cyklistika (silniční, časovka)
Triatlon
Champ-de-Mars Plážový volejbal 12 000
Grand Palais Éphémère Judo 8 000
Zápas
Esplanade des Invalides Lukostřelba 8 000
Versailleská zóna (4 sporty)
Sportoviště Událost Kapacita Status
Versailleský park Jezdectví (drezura, parkur, všestrannost) 80 000

(22 000 + 58 000)

Dočasný
Moderní pětiboj (vyjma šermu a plavání)
Golf national Golf 35 000 Existující
Kopec Élancourt Cyklistika (horská kola) 25 000
Vélodrome de Saint-Quentin-en-Yvelines Cyklistika (dráhová) 5 000
Moderní pětiboj (šerm)
Cyklistika (BMX racing) 5 000
Jiná dějiště (5 sportů)
Sportoviště Město Událost Kapacita Status
Stade Pierre-Mauroy Lille Házená 26 000 Existující
Národní olympijský námořní stadion Île-de-France (Vaires-sur-Marne) Veslování 14 000 na stadionu, 10 000 podél tratě
Kánoe, kajak (sprint)
Kánoe, kajak (slalom) 12 000
Marina olympique du Roucas-Blanc Marseille Jachting 5 000
Débarcadère Teahupoo Teahupo'o Francouzská Polynésie Surfing 5 000
Fotbalové stadiony (9 stadionů)
Stadion Město Kapacita Status
Parc des Princes Paříž 48 583 Existující
Stade Vélodrome Marseille 67 394
Parc Olympique Lyonnais Lyon 59 186
Nouveau stade de Bordeaux Bordeaux 42 115
Stade Geoffroy-Guichard Saint-Étienne 41 965
Allianz Riviera Nice 35 624
Stade de la Beaujoire Nantes 35 322
Bezzávodní místa (3 místa)
Místo Událost / Využití Kapacita Status
Jardins du Trocadéro & Řeka Seina Zahajovací a zakončovací ceremoniály 600 000 Dočasný
L'Île-Saint-Denis Olympijská vesnice 17 000 Nový
Le Bourget Mediální vesnice - Dočasný
Mezinárodní vysílací centrum
Hlavní novinářské centrum

Účastníci

[editovat | editovat zdroj]
Počet účastníků z jednotlivých zemí
Podrobnější informace naleznete v článku Česko na Letních olympijských hrách 2024.

Her se má účastnit asi 10 500 sportovců, kteří reprezentují 204 národních týmů (z toho 54 z Afriky, 48 z Evropy, 44 z Asie, 41 z Amerik a 17 z Oceánie),[5] uprchlický tým a tým neutrálních sportovců. V české olympijské výpravě se má představit 111 sportovců.[6]

Vůbec první olympijskou medaili získali sportovci z Dominiky, Kapverd, Svaté Lucie a uprchlického týmu. První zlatou medaili pak sportovci z Botswany, Guatemaly, Dominiky a Svaté Lucie.

Soutěže

[editovat | editovat zdroj]

Na hrách XXXIII. olympiády proběhnou soutěže ve 28 sportovních odvětvích. Novým sportem v programu olympijských her se stal breakdance, naopak oproti předchozím hrám byly vyřazeny soutěže v baseballu, softballu a karate.

Sporty

[editovat | editovat zdroj]

Kalendář soutěží

[editovat | editovat zdroj]
UC Úvodní ceremoniál ● Soutěžní den disciplíny 1 Finále disciplíny ZC Závěrečný ceremoniál
Červenec/Srpen 24.
St 		25.
Čt 		26.
Pá 		27.
So 		28.
Ne 		29.
Po 		30.
Út 		31.
St 		1.
Čt 		2.
Pá 		3.
So 		4.
Ne 		5.
Po 		6.
Út 		7.
St 		8.
Čt 		9.
Pá 		10.
So 		11.
Ne 		Finále
Ceremoniály UC ZC
Atletika 2 1 5 3 4 5 5 5 8 9 1 48
Badminton ● ● ● ● ● ● 1 1 1 2 5
Basketbal ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 1 1 2
Basketbal 3x3 ● ● ● ● ● ● 2 2
Box ● ● ● ● ● ● ● ● ● 1 2 2 4 4 13
Breakdance 1 1 2
Silniční cyklistika 2 1 1 4
Dráhová cyklistika 1 1 2 2 2 1 3 12
BMX ● 2 ● 2 4
Horská kola 1 1 2
Fotbal ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 1 1 2
Golf ● ● ● 1 ● ● ● 1 2
Sportovní gymnastika ● ● 1 1 1 1 3 3 4 14
Moderní gymnastika ● 1 1 2
Skoky na trampolíně 2 2
Házená ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 1 1 2
Jachting ● ● ● ● ● 2 2 ● ● ● 2 3 1 10
Drezura ● ● 1 1 2
Jezdecká všestrannost ● ● 2 2
Parkurové skákání ● 1 ● 1 2
Judo 2 2 2 2 2 2 2 1 15
Rychlostní kanoistika ● ● 3 4 3 10
Vodní slalom ● 1 1 ● 1 1 ● ● ● 2 6
Lukostřelba ● 1 1 ● ● ● 1 1 1 5
Moderní pětiboj ● ● 1 1 2
Plavání 4 3 5 3 5 4 3 4 4 1 1 37
Plážový volejbal ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 1 1 2
Pozemní hokej ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 1 1 2
Ragby ● ● 1 ● ● 1 2
Skateboarding 1 1 1 1 4
Skoky do vody 1 1 1 1 ● 1 ● 1 1 1 8
Stolní tenis ● ● ● 1 ● ● ● 1 1 ● ● ● ● 1 1 5
Sportovní lezení ● ● 1 1 1 1 4
Sportovní střelba 1 2 2 2 1 1 1 2 1 2 15
Surfing ● ● ● ● 2 2
Synchronizované plavání ● ● 1 ● 1 2
Šerm 2 2 2 1 1 1 1 1 1 12
Taekwondo 2 2 2 2 8
Tenis ● ● ● ● ● ● 1 2 2 5
Triatlon 2 1 3
Veslování ● ● ● ● 2 4 4 4 14
Vodní pólo ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 1 1 2
Volejbal ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 1 1 2
Vzpírání 2 2 2 3 1 10
Zápas ● 3 3 3 3 3 3 18
Celkem disciplín 13 13 19 11 18 16 23 29 20 20 13 21 26 35 39 13 329
Kumulativní součet 13 26 45 56 74 90 113 142 162 182 195 216 242 277 316 329
Červenec/Srpen 24.
St 		25.
Čt 		26.
Pá 		27.
So 		28.
Ne 		29.
Po 		30.
Út 		31.
St 		1.
Čt 		2.
Pá 		3.
So 		4.
Ne 		5.
Po 		6.
Út 		7.
St 		8.
Čt 		9.
Pá 		10.
So 		11.
Ne 		Finále

Pořadí zemí

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Medailové pořadí na Letních olympijských hrách 2024.
Pořadí Země Zlatá olympijská medaile Zlato Stříbrná olympijská medaile Stříbro Bronzová olympijská medaile Bronz Celkem
1. Spojené státy americké (USA) 40 44 42 126
2. Čína (CHN) 40 27 24 91
3. Japonsko (JPN) 20 12 13 45
4. Austrálie (AUS) 18 19 16 53
5. Francie (FRA) 16 26 22 64
6. Nizozemsko (NED) 15 7 12 34
7. Velká Británie (GBR) 14 22 29 65
8. Jižní Korea (KOR) 13 9 10 32
9. Itálie (ITA) 12 13 15 40
10. Německo (GER) 12 13 8 33
28. Česko (CZE) 3 0 2 5

Vůbec první medaile získaly Svatá Lucie, Dominika, Kapverdy, Albánie a uprchlický olympijský tým.

Medaile

[editovat | editovat zdroj]

Medaile navrhlo šperkařství Maison Chaumet, jehož všechny výrobky jsou inspirovány císařovnou Josefinou Bonaparteovou, první klientkou podniku. Mincovna, která medaile razila, navazuje na svoji olympijskou zakázku z Paříže před sto lety. Na každé medaili je vyobrazena tvář Marianne, jež je ztělesněním francouzské republiky, a šestiúhelník ve tvaru pevninské Francie. Zmíněný šestiúhelník pak pochází ze zbytků materiálu z roku 1900, kdy Eiffelova věž procházela renovací.[7]

Marketing

[editovat | editovat zdroj]

Oficiální logo bylo představeno 21. října 2019 na ceremoniálu v Le Grand Rex. Jednoduše pojaté kulaté logo zobrazuje zlatou medaili, v jejímž středu plápolá bílý plamen. Spojení obou těchto symbolů vytvoří iluzivní malbu, z níž vystoupí obličej Marianne. Nápis Paris 2024 ve stylu Art deco odkazuje na předchozí pařížskou olympiádu v roce 1924.[8] Maskoty jsou antropomorfní figurky Phryges inspirované frygickou čapkou, jedním ze symbolu Velké francouzské revoluce.[9]

Vysílací práva k olympiádě si zakoupily desítky mediální organizací z celého světa. Práva pro Evropu zakoupila americká společnost Warner Bros. Discovery ve spolupráci s Evropskou vysílací unií. Omezenou sublicenci pro Českou republiku si zakoupili Česká televize a Česká rozhlas,[10] vysílání také bude dostupné v televizi Eurosport a na platformě Max, když obojí spadá pod Warner Bros. Discovery.[11]

Největšími sponzory her jsou tzv. globální partneři olympijských her - společnosti Airbnb, Alibaba, Allianz, Atos, Bridgestone, Coca-Cola, Deloitte, Intel, Mengniu, Omega, Panasonic, Procter & Gamble, Samsung, Toyota a Visa.[12][13] Všichni sponzoři dohromady mají přinést 1,24 mld. eur do rozpočtu olympiády.[14]

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

Organizace

[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry 2024 v Paříži jsou spojeny s řadou kontroverzí.[15] Vyšetřováno bylo ilegální zaměstnávání dělníků pracujících na stavbě stadionů.[15] Rušily se squaty a vystěhovávali studenti z bytů pro potřeby ubytování turistů.[15]

Zahajovací ceremoniál obsahoval výjev obrazu Svátek bohů (Le Festin des Dieux), což někteří považovali za da Vinciho Poslední večeři a hodnotili jej jako urážku křesťanů.[16] Pořadatelé olympijských her se za vystoupení drag queens, které některým mohlo evokuvat da Vinciho obraz, omluvili těm, kterým výjev připadal urážlivý.[17] Kontroverzi vyvolalo také ztvárnění francouzské královny Marie Antoinetty (popravené během jakobínského teroru) s useknutou hlavou v dlaních.[16]

Kritizovány byly také nedostatky v informačním systému soutěží, především při zobrazování průběžného pořadí a časů.[18][19]

Zákaz startu sportovců

[editovat | editovat zdroj]

Možnost startování sportovců ze zemí, které jsou ve válce (Rusko, Izrael) nebo válku podporují (Bělorusko) vyvolaly kritiku a nesouhlas. Kontroverzi způsobila také podpora Palestiny během války Izraele s Hamásem.[20]

MOV povolil 15 ruským sportovcům a 17 běloruským sportovcům účast na olympijských hrách pod neutrální vlajkou, a to za splnění pěti konkrétních podmínek (např. sportovci nesmí vyvíjet činnost nebo komunikaci, která by mohla být spojována s podporou ruské invaze na Ukrajinu, či nesmí mít vazbu na armádu nebo bezpečnostní složky)[21][22] Nizozemská lidskoprávní organizace Global Rights Compliance však v průběhu LOH uvedla, že podle jejích zjištění z 15 ruských sportovců splňuje tyto podmínky jen 5 z nich (kanoista Zachar Petrov, cyklista Gleb Syrica a tenisté Daniil Medveděv, Roman Safiullin a Jekatěrina Alexandrovová). Ostatní například lajkovali příspěvky na sociálních sítích, které podporují ruskou invazi, u jiných byly zjištěny vazby na ruské armádní a bezpečnostní složky.[23]

Někteří kritici obvinili MOV z dvojího metru, protože jeho vedení v čele s Thomasem Bachem odmítlo na izraelské sportovce uplatnit stejná omezení jako na ruské a běloruské sportovce, a upozornili na dlouholetou izraelskou okupaci Palestiny, která je členem MOV, a zabití skoro 40 000 Palestinců, včetně nejméně 400 palestinských sportovců,[24] během izraelských útoků proti teroristickému hnutí Hamás v Gaze.[25][26] Více než 300 palestinských sportovních klubů žádalo v lednu 2024, aby byl Izrael vyloučen z olympijských her v Paříži poté, co izraelské nálety v Gaze zabily trenéra palestinského olympijského fotbalového týmu a poškodily sídlo palestinského olympijského výboru.[27] V únoru 2024 podepsala skupina francouzských politiků a zákonodárců dopis určený MOV, ve kterém požadovali, aby sportovci z Izraele směli na olympijských hrách vystupovat stejně jako sportovci z Ruska a Běloruska pouze pod neutrální vlajkou.[28] Pařížská starostka Anne Hidalgová v reakci na to uvedla, že Izrael s Ruskem nelze srovnávat a sankcionování Izraele nepřipadá v úvahu, protože Izrael je demokratická země.[29]

Bezpečnost

[editovat | editovat zdroj]

Opatření na olympiádu se plánují minimálně rok dopředu a Francie nechtěla nechat nic náhodě. Opatření tak byla poměrně masivní. Během slavnostního otevíracího ceremoniálu 26. července 2024 bylo v ulicích 45 tisíc policistů a četníků a asi 1800 policistů z Německa, Velké Británie, Španělska nebo Slovenska. Od 13:00 toho dne byl v tzv. protiteroristické zóně vyhlášen zákaz automobilového provozu. V okruhu 150 kilometrů okolo Paříže byla od 18:30 vyhlášena bezletová zóna a aerolinky tak musely rušit spoje včetně těch do Prahy. Z Prahy do pařížských letišť neodletělo nebo nepřiletělo celkem 5 pravidelných spojů.[30]

Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac varoval, že „íránští agenti a další teroristické skupiny plánují zaútočit na členy izraelské delegace a izraelské návštěvníky.“[31]

V den zahájení olympiády ve 4:00 ráno došlo ke koordinovanému útoku na francouzskou železniční infrastrukturu. Následným rušením spojů vysokorychlostními vlaky TGV bylo dotčeno přes 800 tisíc lidí včetně samotných sportovců, kteří například museli hledat jinou dopravu na sportoviště v Lille.[30] Od začátků letních olympijských her v Paříži se museli organizátoři vypořádat s větším množstvím kybernetických útoků těchto útoků bylo evidováno celkem 68 dva z těchto útoků byly cíleny přímo na významné olympijské lokality. Premiér zároveň dodal že tyto útoky šly očekávat, důležité bylo ovšem na ně být připraveni.[32]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Paris Olympic organizing head says budget 'under control' a year ahead of 2024 Games. AP News [online]. 2023-07-18 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Do Marseille slavnostně připlul olympijský oheň. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ Olympijské hry v Paříži zahájí netradičně velkolepá přehlídka na Seině. iDNES.cz [online]. 2021-12-13. Dostupné online. 
  4. ↑ Paříž po sto letech obnoví koupání v Seině, vyčištění vody ji bude stát 33 miliard. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-07-25 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ NELSEN, Matt. Paris 2024 Olympics: Full List of Country Names and Codes for IOC National Olympic Commitees. olympics.com [online]. 2024-07-24 [cit. 2024-07-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ Paříž 2024 [online]. Olympijskytym.cz [cit. 2024-07-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sport-olympiada-olympijsti-vitezove-si-z-parize-odvezou-i-kus-eiffelovy-veze-256643]
  8. ↑ Nové logo OH 2024 v Paříži spojuje medaili, oheň a Marianne. iDNES.cz [online]. 2019-10-22 [cit. 2024-08-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ Maskot na hlavu! Olympijské hry v Paříži vsadily na ikonickou čepici. www.olympijskytym.cz [online]. [cit. 2024-08-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Česká televize a Český rozhlas získaly vysílací práva na OH do roku 2032. iDNES.cz [online]. 2023-01-16 [cit. 2024-08-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ ROŽÁNEK, Filip. Začíná olympiáda v Paříži. Uvidíte ji na ČT sport, Eurosportu a v aplikaci Max. Lupa.cz [online]. [cit. 2024-08-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ Paris 2024 Partners [online]. Mezinárodní olympijský výbor [cit. 2024-08-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ ŽALOUDEK, Petr. Olympiádu poprvé sponzoruje pivovar, globální partneři kvůli Rusům neprchají [online]. 2024-01-15 [cit. 2024-08-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ CARP, Sam. Paris 2024 at 99% of €1.24bn sponsorship target as new economic impact report released [online]. 2024-05-14 [cit. 2024-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b c Olympiádu v Paříži může zhatit politika. Francii trápí nejen ruští sportovci, ale i konflikt Izraele s Hamásem. iROZHLAS [online]. 2024-02-04 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b LIZEC, Jiří. Hanebné! Urážka všech křesťanů. Zahájení v Paříži budí ostré reakce. Sport.cz [online]. 2024-07-27 [cit. 2024-07-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ ČTK; iDNES.cz. Pořadatelé her se omluvili za ztvárnění obrazu Poslední večeře s drag queens. iDNES.cz [online]. 2024-07-28 [cit. 2024-07-28]. Dostupné online. 
  18. ↑ XXXIII. Letní olympijské hry Paříž 2024 – Moderní pětiboj [online]. Česká televize, 2024-08-11 [cit. 2024-08-11]. Časy ve stopáži 03:00 a 13:50. Dostupné online. 
  19. ↑ XXXIII. Letní olympijské hry Paříž 2024 – Moderní pětiboj [online]. Česká televize, 2024-08-10 [cit. 2024-08-12]. Čas ve stopáži 02:10 a 12:15. Dostupné online. 
  20. ↑ Gaza war casts a shadow over the Olympics. Politico [online]. 2024-08-01 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. 
  21. ↑ MOV zveřejnil seznam ruských sportovců, které nakonec pustil na olympiádu. Seznam Zprávy [online]. 2024-07-18 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. 
  22. ↑ Ostře sledovaní Rusové. Na olympiádě jich pod neutrální vlajkou nastoupí jen patnáct, jiní účast odmítli. iDNES.cz [online]. 2024-07-26 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. 
  23. ↑ ZBAVITELOVÁ, Gita. Jen pět ruských sportovců opravdu splnilo podmínky, aby mohli do Paříže, tvrdí nizozemská organizace [online]. Irozhlas.cz, 2024-08-05 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  24. ↑ Gaza's athletes caught between Olympic dreams and Israeli bombs on cusp of Paris 2024. Anadolu Agency [online]. 2024-07-29 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. 
  25. ↑ ZIRIN, Dave. Will the IOC Do Anything About the Killing of Palestinian Athletes?. The Nation. 2024-01-10. Dostupné online. 
  26. ↑ 'Double standards, selective morality': Olympics under scrutiny for conflicting stance on Russia, Israel. Anadolu Agency. 2024-05-27. Dostupné online. 
  27. ↑ More than 300 Palestinian sports clubs call for Israel Olympic Games ban. Al Jazeera. 2024-01-18. Dostupné online. 
  28. ↑ PICAZO, Raul Daffunchio. French lawmakers call on Olympic committee to sanction Israel. insidethegames.biz. 2024-02-24. Dostupné online. 
  29. ↑ JULIEN, Pretot; PINEAU, Elizabeth. Paris mayor wants Russian athletes banned from Olympics [online]. REUTERS [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b ČTK, a kol. Francouzské železnice posílily po žhářských útocích dohled. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2024-07-26 [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. 
  31. ↑ Izraelský ministr varuje před útokem Íránu na olympijských hrách. Echo24 [online]. 25. července 2024. Dostupné online. 
  32. ↑ ZOULOVÁ, Lenka. Olympiáda pod palbou hackerů, Francie odvrátila desítky útoků. Novinky.cz [online]. 2024-08-01 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Olympijské hry
Letní olympijské hry
Sporty na LOH
Zimní olympijské hry
Sporty na ZOH
Bývalé sporty na LOH
Ukázkové sporty
Další témata
Seznamy
1 zrušeny kvůli válce; 2 kvůli pandemii se konaly v roce 2021
Země na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži
Afrika
Amerika
Asie
Evropa
Oceánie
Ostatní
Sporty na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Letní_olympijské_hry_2024&oldid=24169367“