Spojené arabské emiráty
Spojené arabské emiráty (SAE) jsou federací sedmi konstitutivních emirátů na Blízkém východě, rozkládající se v jihozápadní Asii ve východní části Arabského poloostrova při pobřeží Perského zálivu. Na pevnině sousedí s Ománem a Saúdskou Arábií a rovněž sdílí námořní hranici s Katarem, Íránem a Pákistánem.
Přírodní podmínky
Většinu území zaujímá plochá nížina, která je z větší části pokrytá pouští. Pobřeží je lemováno ostrovy (na jednom z nich leží hlavní město Abú Dhabí). Podnebí je tropické a suché. Průměrné srážky dosahují asi 100 mm. Velice časté jsou silné písečné bouře.
-
Topografická mapa SAE
-
Poušť poblíž Dubaje
-
Hornatý region na severu
-
Akácie rostoucí v emirátu Fudžajra
Historie
Pravěké osídlení bylo archeologicky doloženo již před 7000 lety. Ve starověku bylo území pod vládou Persie. Souvislé trvání osady při zálivu sahá do 3000 př.n.l. V 8. století proniká na území islám a vznikají samostatné emiráty.
Od 13. století soupeří o toto území Persie, Portugalsko, Omán a Turecko.
Od středověku se obyvatelstvo živilo hlavně sběrem mořských perel, rybolovem a dálkovým obchodem. Emiráty se v závěru 18. století staly místem hospodářského a politického zájmu Britů, kteří ovládli celé území a od roku 1787 vytvořili síť vojenských základen - typové pevnosti na čtvercovém půdorysu se čtyřmi válcovými věžemi a dvam podzemními patry. .
V letech 1841-1892 sužovala obyvatelstvo epidemie pravých neštovic.
Ozbrojená síla Británie v zálivu bojovala s pirátstvím, které zde bylo nadmíru rozšířené. Někdy bývá toto území nazýváno Pirátským pobřežím. Britové začlenili území roku 1892 do protektorátu Smluvní Omán. I tak měl každý emirát svého vládce. Po nalezení ropy v roce 1958 se Dubaj stala zájmovým územím Francie. Proti cizímu kapitálu se emiráty roku 1968 spojily k jednáním o nezávislostim začaly spolupracovat a bohatly. Spojené arabské emiráty (SAE) vznikly roce 1971 po odchodu britských vojsk. Tvoří je federální stát se sedmi autonomníni emiráty. Zbývající dva emiráty, Bahrajn a Katar, se k SAE nepřidaly a vyhlásily svůj vlastní samostatný stát. SAE udržují úzké vztahy s Brity a vychází mírově se svými sousedy. SAE stály na straně spojenců při operaci Pouštní bouře v roce 1990. Všechny emiráty tvořící SAE jsou absolutistické monarchie. Pouze emirát hlavního města Abú Dhabí má ústavu. Vládci emirátů jsou členy Nejvyšší rady. Emírové ze svého středu volí prezidenta a viceprezidenta federace a jmenují čtyřčlenný poradní orgán. Parlament emirátů se schází jednou ročně a schvaluje federální zákony, řada vyhlášek a zejména tradičních zvyklostí zůstává v jednotlivých emirátech odlišná.
Obyvatelstvo
Občané SAE tvoří jen asi 20 % obyvatelstva, (z toho 70% Arabové). Islám vyznává 96 % z nich, z čehož 82% jsou sunnité a 18 % šíité.
Zbytek, tedy přibližně 80 % obyvatel tvoří přistěhovalci, především z Indie, Pákistánu, Bangladéše a Íránu, kteří vyznávají náboženství svých mateřských zemí, tedy především Islám a Hinduismus.
Drtivá většina obyvatel žije na pobřeží. Z toho 60 % obyvatel jen ve městech Abú Dhábí a Dubaji. Přes 95 % území je v podstatě liduprázdné. K roku 2007 trpělo celkem 19,5 % obyvatel SAE ve věku od 20 do 79 let cukrovkou a tímto podílem obyvatel trpící zmíněnou chorobou se SAE dostaly na první místo na světě.[1]
Hospodářství
Do poloviny 19. století zde bylo hlavním zdrojem obživy pirátství, později lov perel, ryb a obchod s kořením. Hospodářství doznalo proměny poté, co se tu roku 1962 začala těžit ropa a zemní plyn. Okolo 60% exportu připadá právě na ropu. Díky ní se SAE staly jedním z nejbohatších států světa. Průmysl je velice rozvinutý. Vyrábí se cement a hliník, dále se kromě ropy těží také mramor. Zemědělství je zanedbatelné. Obdělává se asi 0,5% plochy a to buď v oázách nebo na územích s umělým zavlažováním. Hlavní plodinou je palma datlová. 80% potravin a spotřebního zboží se musí dovážet.
Země má kvalitní silnice, velké přístavy (Abú Dhabí či Dubaj) a čtyři mezinárodní letiště. Zdravotnictví a školství (jsou zde i vysoké školy) jsou na velice vysoké úrovni a jsou zcela bezplatné.
Administrativní členění
Země se skládá ze sedmi autonomních emirátů:
Zahraniční politika a vztahy
V březnu 2014 zrušily Spojené arabské emiráty vízovou povinnost pro občany 12 zemí EU.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Pocket World in Figures 2008. Londýn: The Economist, 2007. 254 s. ISBN 978-1-86197-844-8. S. 84. (anglicky)
- ↑ Bez víz více cestujeme do Emirátů. Metro Praha. Duben 2014, čís. 77, s. 18. Dostupné online. ISSN 1211-7811.
Související články
- Burdž Chalífa - nejvyšší budova světa
- Burdž al-Arab - nejvyšší hotel světa ve tvaru plachetnice
- The World - umělé souostroví
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Spojené arabské emiráty na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Spojené arabské emiráty ve Wikislovníku
- Kategorie Spojené arabské emiráty ve Wikizprávách
- (anglicky) Portál úřadu vlády SAE - oficiální web
- United Arab Emirates - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- United Arab Emirates (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — United Arab Emirates Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Bureau of Near Eastern Affairs. Background Note: United Arab Emirates [online]. U.S. Department of State, 2011-03-16 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - United Arab Emirates [online]. [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Library of Congress. Country Profile: United Arab Emirates [online]. 2007-07-10 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v. Souhrnná teritoriální informace: Spojené arabské emiráty [online]. Businessinfo.cz, 2011-08-15 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online.
- CRYSTAL,, Jill Ann; PETERSON, J. E, a kol. United Arab Emirates [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)