Wolfgang Schüssel

Wolfgang Schüssel
Wolfgang Schüssel
20. kancléř Rakouska
	Ve funkci:; 4. února 2000 – 11. ledna 2007
Prezident	Thomas Klestil, Heinz Fischer
Předchůdce	Viktor Klima
Nástupce	Alfred Gusenbauer
Vicekancléř Rakouska
	Ve funkci:; 4. května 1995 – 4. února 2000
Předseda vlády	Franz Vranitzky, Viktor Klima
Předchůdce	Erhard Busek
Nástupce	Susanne Riess-Passer
Ministr zahraničí
	Ve funkci:; 4. května 1995 – 4. února 2000
Předseda vlády	Franz Vranitzky, Viktor Klima
Předchůdce	Alois Mock
Nástupce	Benita Ferrero-Waldner
Ministr hospodářství
	Ve funkci:; 24. dubna 1989 – 4. května 1995
Předseda vlády	Franz Vranitzky
Předchůdce	Robert Graf
Nástupce	Johannes Ditz
Předseda ÖVP
	Ve funkci:; 1995 – 2007
Předchůdce	Erhard Busek
Nástupce	Wilhelm Molterer
Stranická příslušnost
Členství	ÖVP
Narození	7. června 1945 (79 let); Vídeň, Rakousko
Alma mater	Univerzita Vídeň
Profese	politik a právník
Náboženství	římský katolík
Ocenění	velkokříž Řádu Isabely Katolické (1995); Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska (2007); velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo; Bavorský řád za zásluhy; velkokříž Maďarského záslužného řádu; … více na Wikidatech
Commons	Wolfgang Schüssel
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wolfgang Schüssel (* 7. června 1945, Vídeň) je rakouský politik,^[1] jenž zastával v letech 2000–2007 úřad kancléře Rakouska. Od roku 1995 do roku 2007 byl předsedou ÖVP. V roce 2009 byl jedním z kandidátů na nový post stálého Předsedy Evropské rady^[2].

Životopis

V roce 2000 i přes protesty ostatních zemí EU sestavil jako kancléř vládu s krajně pravicovou FPÖ Jörga Haidera. Po rozpadu vládní koalice a předčasných volbách stanul v čele kabinetu i v roce 2003. Obě jeho vlády uskutečnily řadu reforem, které se vypořádávaly s problémem přebujelého „státu blahobytu“^[3].

V roce 2011 se v souvislosti s korupční aférou spjatou s tím, že společnost Telekom Austria, kdy firma převedla nemalé prostředky na konta lidí blízkých jeho vládě včetně čtyř ministrů, rozhodl, že opustí politiku. ^[4]

Vyznamenání

velkokříž Řádu Isabely Katolické, Španělsko, 7. července 1995^[5]
rytíř velkokříže Řádu svatého Řehoře Velikého, Vatikán, 1996^[6]
velkokříž s diamanty Knížecího záslužného řádu, Lichtenštejnsko, 8. června 2000
velkokříž Řádu rumunské hvězdy, Rumunsko, 2004^[7]
velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky, Maďarsko, 2006^[8]
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky, Polsko, 20. ledna 2006^[9]
Velký řád královny Jeleny, Chorvatsko, 2007
Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska, Bádensko-Württembersko, 28. dubna 2007
Bavorský řád za zásluhy, Bavorsko, 18. května 2007
velkokříž Řádu koruny, Belgie
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo, Německo
rytíř velkokříže Řádu dynastie Oranžsko-nasavské, Nizozemsko
velkokříž Norského královského řádu za zásluhy, Norsko
velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku, Rakousko
velkokříž Řádu cti, Řecko

Odkazy

Reference

↑ Wolfgang Schüssel - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2017-09-18]. Dostupné online. (německy)
↑ idnes.cz: Žhaví kandidáti na post „prezidenta“ evropské sedmadvacítky
↑ Vít Hloušek: Reforma sociálního státu – rakouský příklad
↑ Rakouský exkancléř Schüssel opouští kvůli skandálům politiku. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-10-04]. Dostupné online.
↑ Otras disposiciones. Boletín Ofical del Estado. 1995-07-08, čís. 162, s. 20967. Dostupné online.
↑ Acta Apostolicae Sedis 89. 1997, čís. 7, s. 513.
↑ Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online.
↑ GMBH, news networld Internetservice. - Gedenken an Ungarn-Aufstand im Jahr '56: Staats- und. news.at [online]. 2006-10-18 [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. (německy)
↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 20 stycznia 2006 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-01.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Wolfgang Schüssel na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Wolfgang Schüssel - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2017-09-18]. Dostupné online. (německy)

[2] s.cz: Žhaví kandidáti na post „prezidenta“ evropské sedmadvacítky

[3] Vít Hloušek: Reforma sociálního státu – rakouský příklad

[4] Rakouský exkancléř Schüssel opouští kvůli skandálům politiku. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-10-04]. Dostupné online.

[5] Otras disposiciones. Boletín Ofical del Estado. 1995-07-08, čís. 162, s. 20967. Dostupné online.

[6] Acta Apostolicae Sedis 89. 1997, čís. 7, s. 513.

[7] Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online.

[8] GMBH, news networld Internetservice. - Gedenken an Ungarn-Aufstand im Jahr '56: Staats- und. news.at [online]. 2006-10-18 [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. (německy)

[9] Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 20 stycznia 2006 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-01.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Kancléři Rakouska

První republika	Karl Renner (1918–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Johann Schober (1922) • Ignaz Seipel (1922–1924) • Rudolf Ramek (1924–1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Carl Vaugoin (1930) • Otto Ender (1930–1931) • Karl Buresch (1931–1932) • Engelbert Dollfuss (1932–1934) • Kurt Schuschnigg (1934–1938) • Arthur Seyß-Inquart (1938)	Státní znak Rakouska

Druhá republika	Karl Renner (1945) • Leopold Figl (1945–1953) • Julius Raab (1953–1961) • Alfons Gorbach (1961–1964) • Josef Klaus (1964–1970) • Bruno Kreisky (1970–1983) • Fred Sinowatz (1983–1986) • Franz Vranitzky (1986–1997) • Viktor Klima (1997–2000) • Wolfgang Schüssel (2000–2007) • Alfred Gusenbauer (2007–2008) • Werner Faymann (2008–2016) • Reinhold Mitterlehner (2016) • Christian Kern (2016–2017) • Sebastian Kurz (2017–2019) • Brigitte Bierleinová (2019–2020) • Sebastian Kurz ( 2020–2021) • Alexander Schallenberg (2021) • Karl Nehammer (od 2021)

Ministři zahraničí Rakouska

Habsburská monarchie	Jan Kryštof z Bartensteina (1727–1753) • Antonín Corfitz z Ulfeldu (1742–1753) • Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1753–1792) • Jan Filip Cobenzl (1792–1793) • Johann Amadeus Thugut (1793–1800) • Ferdinand z Trauttmansdorffu (1800–1801) • Jan Ludvík Cobenzl (1801–1804)

Rakouské císařství	Jan Ludvík Cobenzl (1804–1805) • Jan Filip Stadion (1805–1809) • Klemens Václav Metternich (1809–1848) • Karl Ludwig Ficquelmont (1848) • Johann von Wessenberg (1848) • Felix ze Schwarzenbergu (1848–1852) • Karl Ferdinand Buol-Schauenstein (1852–1859) • Johann Rechberg-Rothenlöwen (1859–1864) • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1864–1866) • Friedrich von Beust (1866–1867)

Rakousko-Uhersko	Friedrich von Beust (1867–1871) • Gyula Andrássy st. (1871–1879) • Heinrich Karl von Haymerle (1879–1881) • Benjámin Kállay (1881) • Gustav Kálnoky (1881–1895) • Agenor Gołuchowski ml. (1895–1906) • Alois Lexa von Aehrenthal (1906–1912) • Leopold Berchtold (1912–1915) • István Burián (1915–1916) • Ottokar Czernin (1916–1918) • István Burián (1918) • Gyula Andrássy ml. (1918) • Ludwig von Flotow (1918)

První Rakouská republika a Rakouský stát	Victor Adler (1918) • Otto Bauer (1918–1919) • Karl Renner (1919–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Leopold Hennet (1922) • Alfred Grünberger (1922–1924) • Heinrich Mataja (1924–1926) • Rudolf Ramek (1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Ignaz Seipel (1930) • Johann Schober (1930–1932) • Karl Buresch (1932) • Engelbert Dollfuß (1932–1934) • Stephan Tauschitz (1934) • Egon Berger-Waldenegg (1934–1936) • Kurt Schuschnigg (1936) • Guido Schmidt (1936–1938) • Wilhelm Wolf (1938)

Druhá Rakouská republika	Karl Gruber (1945–1953) • Leopold Figl (1953–1959) • Bruno Kreisky (1959–1966) • Lujo Tončić-Sorinj (1966–1968) • Kurt Waldheim (1968–1970) • Rudolf Kirchschläger (1970–1974) • Erich Bielka (1974–1976) • Willibald Pahr (1976–1983) • Erwin Lanc (1983–1984) • Leopold Gratz (1984–1986) • Peter Jankowitsch (1986–1987) • Alois Mock (1987–1995) • Wolfgang Schüssel (1995–2000) • Benita Ferrerová-Waldnerová (2000–2004) • Ursula Plassniková (2004–2008) • Michael Spindelegger (2008–2013) • Sebastian Kurz (2013–2017) • Karin Kneisslová (2017–2019) • Alexander Schallenberg (2019–2021) • Michael Linhart (2021) • Alexander Schallenberg (od 2021)