Přeskočit na obsah
- Stál jsem u okna v prvním poschodí, pohlédnu ven a vidím: země jest mrtva! Kdybych jenom viděl, mohl bych se konejšiti, že se stávám obětí sebeklamu, ne-li snu: avšak já to všemi ostatními smysly a veškerou bytostí poznal! Co to? Měsíc květen, země pravděpodobně od prvního rozpuku svého mrtva, a já to nevěděl! Pravím: od prvního rozpuku, neboť v tuto hodinu nalézám ji v pokročilém už rozkladu. Zdá se, že se stromy zelenají a kvetou, zdá se, že poletují ptáci a tu a tam chodí ještě lidé, ale právě že se to jen zdá. Každá podoba dosud trvající jest jen škraboškou života, pouze kostýmem hniloby.[5]
— Jakub Deml, Hrad smrti
- ↑
HARRIS, Thomas A. Já jsem OK, ty jsi OK. Praha : PRAGMA, 1997. ISBN 80-7205-508-9. S. 20.
- ↑
NOVÁK, Jan Václav; VOROVKA, Karel. Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických. [s.l.] : Bursík a Kohout, 1892. S. 36. (česky)
- ↑
Výklad křesťanské etiky. Na každý den 1976. Kalich Praha 1975, s.143 pro den 26. října
- ↑ Biben, Martin. Západ není vzor. I kdyby měla EU tisíc armád, tak nás neubrání, říká šéf bezpečnostního výboru Koten. In: Aktuálně.cz, 2017-12-09
- ↑
DEML, Jakub. Hrad smrti, 1992, s. 34–35.
- Slovníkové heslo podoba ve Wikislovníku
-