Hladina oblečení či spíše neoblečení mých dívek, tedy to, co se smí či nesmí odhalovat, závisí na současné politické situaci. Když je relativně klidná, mohou být kresleny docela nahé. Stoupá-li politické napětí, mohou být sice nahoře bez, ale od pasu dolů musí být zahaleny. A při krizové situaci, ať již celosvětové či domácí, musí být upjaty až ke krku.
Byl jsem překvapen krásou krajiny, a když jsem jednoho překrásného rána jel u Sebuzína přes Labe a okolí mi připomínalo italskou krajinu, vynořila se ve mně poprvé myšlenka: Pročpak chceš hledat v širých dálkách, co můžeš mít ve své blízkosti? Nauč se jen tuto krásu pochopit v její zvláštnosti. Bude se líbit, jak se tobě sama líbí…
Patřil jsem k podivnému společenství lidí, pro které jakési budoucí vidiny jsou vším a současné utrpení milionů ničím, kteří nenávist vydávají za vyšší lásku a násilí za vyšší svobodu, nadekretované formule za pravdu a mít vlastní odlišný názor za zločin.
Stáří je moudrost jen tehdy, když je v takovém stavu, v takové konzervě, která dovolí ty krásné myšlenky a zkušenosti, které existují a mají cenu, vyjádřit, napsat, namalovat, prostě zaznamenat. Jinak je k ničemu.
Český národ výkony svých synů a krví vojínů na severu i na jihu celému světu slavně dokázal, že u nás není pouhým zvukem heslo: jmění své i život - za císaře, za vlast.
Plánování je nepřirozený proces; je mnohem zábavnější něco dělat. To nejhezčí na tom, když neplánujeme, je to, že neúspěch nás překvapí naprosto nečekaně a nepředchází mu žádné období naplněné obavami a depresí.
Obraz nesmí být momentkou, k tomu účelu slouží fotografie. Obraz musí být filmovým pásem o nesčíslném množství napětí. Zhuštěných psychologických explozí na nehybné ploše, předvedených za pomoci divákovy pohybové fantazie.
Vždy jsem byla optimistkou a věřím, že smích je skvělá věc. Každý večer, když jdu spát, si říkám, že jsem prožila další nádherný den a zítra si ho zopakuji znovu.
Budoucnost je plná nepředvídatelných možností. Je to možná iluze, ale vidím v každém novém díle dobrodružství: nemohl bych pracovat, kdyby nebylo v každém novém díle kus neznámého.
Nechtěla jsem, aby se mě jednou děti zeptaly, proč jsme si to všechno nechali líbit. A když byla později podepsána Helsinská deklarace, řekli jsme si, že nemůžeme k té věci mlčet a že přece někdo nemůže být zavřen za to, že přepisuje na stroji fejetony Ludvíka Vaculíka. Nežít ve lži, o to šlo.