abruti

francouzština

výslovnost

• IPA: [a.bʁy.ti]

etymologie

Příčestí trpné slovesa abrutir.

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	abruti	abrutis

význam

1. (hovorově, familiárně) blbec, vypatlanec, debil, tupec
   • Qui t'a démandé de faire ça, espèce d'abruti! – Ty jeden demente, kdo se tě o to prosil?!

přídavné jméno

skloňování

rod	singulár	plurál
mužský	abruti	abrutis
ženský	abrutie	abruties

význam

1. uondaný, umořený, ohlušený, otupělý
2. (hovorově, familiárně) blbý, vypatlaný, debilní, tupý

synonyma

1. —
2. idiot, con, bêta, niais, sot, débile, moron, démeuré, crétin, simplet, imbécile

antonyma

1. alerte
2. fin, intelligent, malin, vif, prompt

související

• abrutissant
• brute
• abrutiement
• abrutisseur
• bruit