parancs

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

maďarština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈpɒrɒnt͡ʃ]

etymologie

[editovat]

Výpůjčka z některého slovanského jazyka v okolí, kam z předpokládaného praslovanského *porǫčiti. Srovnej zejména rumunské poruncă téhož významu (jakož i příslušné sloveso porunci), dále např. chorvatské poručiti, poruka, české poruč, poručení, poručit.

podstatné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ parancs parancsok
akuzativ parancsot parancsokat
dativ parancsnak parancsoknak
instrumentál paranccsal parancsokkal
kauzál-finál parancsért parancsokért
translativ paranccsá parancsokká
terminativ parancsig parancsokig
esiv parancsként parancsokként
inesiv parancsban parancsokban
superesiv parancson parancsokan
adesiv parancsnál parancsoknál
illativ parancsba parancsokba
sublativ parancsra parancsokra
alativ parancshoz parancsokhoz
elativ parancsból parancsokból
delativ parancsról parancsokról
ablativ parancstól parancsoktól

význam

[editovat]
  1. (ve vojenství, v právu) rozkaz, příkaz

slovní spojení

[editovat]

fráze a idiomy

[editovat]

související

[editovat]