rozkazovat

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • roz-ka-zo-vat

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • tranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas rozkazuji rozkazuješ rozkazuje rozkazujeme rozkazujete rozkazují
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
rozkazuj rozkazujme rozkazujte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné rozkazoval rozkazovala rozkazovalo rozkazovali rozkazovaly rozkazovala
trpné rozkazován rozkazována rozkazováno rozkazováni rozkazovány rozkazována
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný rozkazuje rozkazujíc rozkazujíce

význam

[editovat]
  1. dávat rozkaz

překlady

[editovat]
  1. dávat rozkaz

synonyma

[editovat]
  1. přikazovat, nakazovat

související

[editovat]

poznámky

[editovat]