.jpg)
Erupční sloupec je vysoký sopečný oblak vertikálního rozsahu, skládající se z přehřáté směsi popela, hornin a plynů, který stoupá ze sopečného jícnu během výbušných vulkanických erupcí. Jeho výška se pohybuje od 2 do více než 40 kilometrů.
Ke vzniku erupčního sloupce dochází pouze při explozivní sopečné činnosti. Jakmile se plynem přesycené stoupající magma dostane k povrchu, plyny se v důsledku snížení tlaku prudce a explozivně uvolní. To vede k trhání magmatu na drobné částečky jemného sopečného popela a strusky. Sloupec pohání dvě hnací síly. V jeho spodní části je to síla samotné erupce, která materiál vyvrhuje ze sopečného jícnu rychlostí několika set m/s a ten setrvačností stoupá vzhůru. Naopak ve středních a horních partiích přebírá hlavní roli vztlak. Když se výstup sloupce zastaví, dále se už jako sopečný mrak šíří horizontálně a nabývá tvaru připomínajícího deštník. V tento moment podléhá tamějšímu atmosférickému proudění, které ho odnáší ve směru převládajícího větru až na vzdálenost tisíců kilometrů. Zároveň z něho na zemský povrch vypadávají pyroklasty (sopečný popel a struska) ve formě sopečného spadu.
Pliniovské erupce chrlí každou sekundu 10 tisíc až 10 milionů tun sopečného materiálu. Erupční sloupce proto nejsou kvůli této mase samy o sobě strukturálně stabilní a mohou se snadno pod svou vlastní vahou gravitačně zhroutit, což vede k tvorbě pyroklastických proudů a přívalů, schopných zničit vše v okruhu několika kilometrů.
_restored.jpg)
.jpg)