De Goll' Šarl'
De Goll' Šarl' | |
franc.: Charles de Gaulle | |
Šarl' de Goll'-jenaral vl 1945 | |
nimi sündundan jäl'ghe: |
franc.: Charles André Joseph Marie de Gaulle |
---|---|
radmižen toižend: |
riigimees, memuarist, military theorist, ohvitser, politikanmez' |
sündundan dat: |
Lua tõrge kohal Moodul:Sources 227. real: bad argument #1 to 'format' (string expected, got nil). |
sündundan sijaduz: |
Lille[d]Catálogo_de_autoridades_BNMM |
valdkund: | |
kolendan dat: |
Lua tõrge kohal Moodul:Sources 227. real: bad argument #1 to 'format' (string expected, got nil). |
kolendan sijaduz: |
Colombey-les-Deux-Églises[d]Catálogo_de_autoridades_BNMM |
tat: | |
mam: | |
avtograf: | |
De Goll' Šarl' VikiAitas | |
Om sädusid VikiPurtkiš |
Šarl' de Goll' (franc.: Charles de Gaulle [ʃaʁl də ɡol]), täuz' nimi Šarl' Andre Žozef Mari de Goll' Majo (franc.: Charles André Joseph Marie de Gaulle Maillot; sünd. 22. kül'mku 1890, Lill', Francii — kol. 9. kül'mku 1970, Kolombe le Döz Egliz-kommun Francijan pohjoižpäivnouzmas, om mahapandud sigäna-žo) oli Francijan 18. prezident jenaralan arvonke.
Biografii
[vajehta | vajehtada lähtetekst]Šarl' oli sündnu patriotižhe katoližhe kanzha. Anri de Goll'-tat (1848−1932) oli filosofijan i literaturan professoran, De Golliden bajarišton rodul, Žanna Majo (1860−1940) — mam, kodiemäg. Koume velled da sizar oli Šarlil.
Om Parižan Stanislavan privatižen katoližen kolledžan i Sen-Siran sodaškolan pästnikan, möhemba radoi opendajan siš kapitanan arvonke. Vll 1922−1924 openui Parižan Üläsodaškolas.
Valdkundaline radnikoičend
[vajehta | vajehtada lähtetekst]De Goll' ühtni Ezmäižen i Toižen mail'man sodoihe, Alžiran sodaha ripmatomudes (1954−1962). Sädi äi teoretižid kirjutisid sodatös 1930-nzil vozil. Radnikoiči Francijan ohjastuses vspäi 1932 i služi armijas oficeraks. Radoi Francijan Pordaigaližen ohjastusen ezimehen (3. kezaku 1944 — 20. viluku 1946) i oli Francijan Vastustusen lideraks sodan aigan.
Jenaral oti Francijan Ministrišton ezimehen i kaičendministran radnikusid ühten aigan (1. kezaku 1958 — 8. viluku 1959), sid' radoi Francijan prezidentan 10 vot (8. viluku 1959 — 28. sulaku 1969). De Goll' vajehti Rene Kotid (4. Tazovaldkund) i oli Videnden Tazovaldkundan ezmäižeks prezidentaks, Žorž Pompidu radoi jäl'geližeks prezidentaks.
Kanz
[vajehta | vajehtada lähtetekst]Oli nainu vs 1921 sulakun 7. päiväspäi, eliba Ivonna de Goll'-akanke (neiččel Vandru, 1900−1979) Šarlin surmhasai. Sündutihe Filipp-poigad, Anna- i Elizabet-tütrid.