1984

"Není tak důležité zůstat na živu, jako zůstat lidský."                                                                                                        Překvapení. Nikdy mě nenapadlo, že by šlo věrné převedení 1984 na filmové plátno. 15.11.2020 dnes znovu viděno s dcerou, která se připravuje na maturitu a znovu dávám 5 *. (18.12.2014)

Ve výsledku docela zklamání. Rozhodně musím vyzvednout casting, který je naprosto přesný. Winston, O'Brien, Julia... přesně naplnili představy které jsem o nich měl již při čtení knihy. Rovněž hrůzné prostředí totalitní společnosti je vylíčeno víc než přesvědčivě. Ovšem tady klady končí. Následuje obsahově útržkové pojednání které jakoby předpokládá, že divák zná podhoubí příběhu a dokáže si mezi motivace postav a pravidla systému dosadit zbylé neznámé. Do jisté míry bych tak filmové "1984" mohl třeba přirovnat k adaptacím většiny dílů "Harryho Pottera". (13.10.2013)

Ponuré, depresivní a naturalistické. Člověku by z toho mohlo směle mrazit v zádech a nic by s tím nenadělal. Zvrhlost režimu nezná meze a veškerá individualita člověka je nepřípustná. Lidi jsou jen opičky v kleci, které mají práci, přijímají stravu, dostávají rozkazy a musí je plnit. Richard Burton zde hraje neuvěřitelně chladného straníka. Klobouk dolů před jeho hereckým umem. Hrůznost tohoto námětu je dokonána v poslední čtvrthodince. Pocitově nemohu hodnotit výš, ale stopu ve mně 1984 zanechal. (19.07.2012)

Atmosféru snímku musím přiznat, stejně jako solidní obsazení a herecké výkony. Nejvíc u mě bodovala výtvarná stránka věci, špína, uniformita a archaicky industriální technika éry, kdy totalitní státy zažívaly zlatá léta. Jenže musím říct, že ani kniha, považovaná za nejlepší román 20. století, na mě neudělala takový dojem, jaký jsem předpokládal, a to se přitom filmové adaptaci nepovedlo kvalitám knihy ani zdaleka přiblížit. Je to proto, že Orwell psal své stěžejní dílo v době, kdy na něj podobná vize vítězství totalitních režimů, které znal z vlastní zkušenosti, bezprostředně doléhala, děsil se jí a bral jako zcela reálnou možnost, že skutečně bude mít úspěch. Jenže já se narodil do doby, která éru industriálních totalitních režimů založených na masovém pojetí společnosti překonala a ty režimy buď už dávno zanikly nebo představovaly výsměch představám jejich zakladatelů. Oni si je totiž obyvatelé už dávno vytunelovali a přizpůsobili obrazu svému. Orwell popisoval systémy, které fungují a kterým jejich stoupenci i nepřátelé věří. Ten obraz, který si pamatuju z 80. let, představoval dávno vyhnilý systém, který myšlenky těch, kteří je kdysi vymysleli, už dávno popřel. Z těch starých distopií podobného ražení na mě daleko větší dojem udělal komorní Kallocain švédské autorky Karin Boyeové. A ještě větší depresi mi způsobovaly romány o konzumním vyhnívání společnosti, jako je Konec civilizace nebo sci-fi Když ještě žili lidé. Orwell bojuje se starými démony a ve skutečnosti hrozba totality přichází dnes od jinud. Moderní technologie umožňují už dnes větší kontrolu nad lidskou psychikou a fyzickým chováním, než si Orwell dokázal představit, a někdy v polovině století bude už ta možnost kontroly absolutní. Ideologie není nutná tam, kde disponujete špičkovou technologií a mocí médií. Celkový dojem: 60 %. (16.03.2011)

Převod respektující knihu - bylo by trestuhodné se do takového projektu pouštět a předlohu nerespektovat. Vize ideálního státu, jak si jej kdy představovali a představují všichni totalitní vládci, dovedená do jejich opitma. Pocta patří zejména režisérovi a veliká úklona pak hereckému výkonu Johna Hurta. (29.11.2009)