Žraloci v Paříži

Je to sice béčkoidní, žraločí demence, ale parádní béčkoidní, žraločí demence. V tom kontextu blížící se olympiády v Paříži, kdy francouzi, poměrně oprávněně, trnou obavami z bezpečnostní stránky celé věci, je až zlomyslně k popukání koukat na tuhle temnou analogii teoreticky možného. Trikově je to slabé. Příběhově je to příliš klišoidní. Má to sympatické (ikdyž slabě hrané) postavy. Díkybohu to má jistý nadhled, velmi rozumnou minutáž, a hlavně, má to koule dotáhnout nápad do "zdárného" konce.... PS: Vypnutý mozek je zde nutností. (07.06.2024)

Myslím, že to i trochu nadhodnocuju. Po nedávno viděném Farangovi jsem se na novej film o žralocích docela těšil. Gens je pro mě dost velkou zárukou. Nebo alespoň byl. Jenže je tady Netflus. ˇMinimum napětí a hororovejch scén. Žraloci jsou sice vidět, ale jsou doslova naspeedovaný. Opravdu ty rybky lítaj bezhlavě sem a tam. Požírání nebohejch civilistů je nedobře natočený, uspěchaný, a pohledy na ukouslý končetiny emoce a nervydrásající podívanou nezajistěj. Závěr tomu pak dal korunu. Nejprve závod se žralokem, to bylo jak z parodie, a pak katastrofickej filmek. Kravina, kterou si Xavier za rámeček nedá. 30%, a to je až moc. (05.06.2024)

Žraloci v Paříži je po dlouhé době skvěle natočený eko horor. Očekával jsem něco jako Žraloka v Benátkách, ale tohle je úplně jiná liga. Speciální efekty jsou skvělý, herci sympatičtí, výborné prostředí a hlavně je film napínavý. Závěr přislibuje pokračování, tak doufám, že se ho dočkám a že si udrží aspoň poloviční kvalitu. (06.07.2024)

Ako svojho času o Hadoch v lietadle vravel Sam Jackson: čo viac chcete vedieť, je to proste o hadoch v lietadle ku*va! No tak toto je o žralokoch v Paríži. Ku*va. Presnejší názov by bol snáď už len Žraloky v Seine. Občas je to trápne digitálne, ale nič strašné, spolu možno tak 40 sekúnd, netreba zveličovať, že je to koniec sveta. Páčilo sa mi, že postavy (s výnimkou starostky, ktorá sa zjavne zasekla pri Čeľustiach) sú v rámci možností realistické, správajú sa uveriteľne. Najmä Argentínčanka Bérénice Bejo  (pamätáte si na ňu z Príbehu o rytierovi?) je skvelá, síce nič výnimočné, ale dokáže si udržať vašu pozornosť. Poteší sympaťák Nassim Lyes, s ktorým má peknú chémiu. Vraždiacich scén nie je veľa, ale niečo by sa našlo, najmä na začiatku a na konci. Kameramanovi sa podarilo vytvoriť viacero nepríjemne tiesnivých podvodných záberov na žraloka pod mútnou vodnou hladinou. Nevadilo mi, že z toho neurobili tupú žraločiu vyvražďovačku, takých som videl desiatky. Šlo sa na vec skôr cez ekológiu, hoc paradoxne napokon sa beztak došlo k záveru, že žraloky sú svine a treba ich vyvraždiť skôr, než oni vyvraždia nás. Potešil apokalyptický záver. (13.06.2024)

Tak nějak víme, že existuje i žraločí mořský druh, kterému není cizí sladká voda a který se za potravou vydává i proti proudu řek. Tým okolo Xaviera Gense se ovšem nebojí ani špindíry Seiny a vysílá hladovou parybu přímo do Paříže. Nejprve si smlsne na mladých naivních ekoaktivistech (tahle podvodní pasáž z pařížských katakomb se překvapivě povedla), aby pak ve velkém (doslova) zaútočila na zoufalé triatlonisty, kteří na plaveckou část s velkou pompou vyrážejí právě do Seiny. Postavy navíc nebojují jen s mrštnými lidožrouty, ale i s politikou v podání ujeté starostky, která se ráda cpe před kamery a varování ignoruje. Čekání je nicméně dlouhé, první desítky minut se zoufale táhnou. A ještě se to celé bere zatraceně vážně. Přitom dané skutečnosti tu prostě jsou a tvůrci se neobtěžují je nějak vysvětlovat. Protože plasty v mořích, protože pohlavní dospělost dřív, protože kdo ví, co ještě. Bérénice Bejo už to zdaleka tak nesekne jako v černobílém Artistovi, táhne si za sebou samozřejmě nějaké to trauma z minulosti, náčelník říční policie, kterého Gens přizval ze společné práce zvané Farang, to má podobně. Zatímco zmiňované katakomby se (i trikově) vydařily, na závěrečnou řežbu jako by nastoupil jiný tým, a i když žraloci ani tehdy nevypadají jako pixely z dílny Asylum, byl jsem rád, že tenhle svinčík skončil. Dvě hvězdy ale v klidu dám. (11.06.2024)