Apokalypsa

"Mám rád vůni napalmu po ránu." Nijak zvlášť nevyhledávám válečné snímky, ale tato exkurze do válečného šílenství se i mně jevila velmi interesantní. Hlavně proto, že do boje vstoupíme ve chvíli, kdy už kulky a šípy létající kolem hlav amerických osvoboditelů jsou stavěny na úroveň obtížného hmyzu a vojáci se věnují tomu důležitému - chlastu, drogám, sexu, steakům a surfování. Sice mi poněkud vadí, že každá ekonomická krize USA je zažehnána válkou za záchranu světa na libovolném místě naší planety, ale jedinečný pplk. Kilgore mi alespoň dodal první rozumný důvod vedení vietnamské války - surfování pod palbou se v té době patrně jinde nedalo provozovat. Zkrátka až do přejezdu kambodžské hranice jsem se nečekaně bavil, ale následné zdlouhavé vykecávání mne donutilo jednu hvězdu pozapomenout v nepřístupné džungli. (02.07.2012)

Čekali byste od člověka, který je přesvědčen, že točit cokoli jiného než komedie je ztráta času, že dá pět hvězdiček válečnému spektáklu? Já taky ne a vidíte. Coppolův přístup k válce ve Vietnamu je krajně kritický. Američtí vojáci jsou velkopanští kreténi, kteří si přijeli zasurfovat, vést vulgární silácké řeči a zmást své vlastní slabošství tím, že sejmou pár šikmookých. Pro celý film je nesmírně charakteristická jeho nejsilnější scéna, na kterou nezapomenu do smrti: Nebe rozčísne hejno helikoptér, Amíci si zahrají na bohy a na chudáky Vietnamce padá déšť kulek a skopčácky nekompromisní Jízda Valkýr, nejagresivnější opus Richarda Wagnera. Otřásal jsem se zděšením. 100 % (10.05.2005)

APOKALYPSA je v odborných měřitkách považována za skutečnou klasiku, proto je jasné, že u potencionálních diváků může vzbuzovat dost vysoké očekávní, které se ovšem nemusí na 100% vyplnit. První dvě hodiny jsou výtečný, zbytek nuda a závěrečné setkání s Marlonem Brandem (který je povětšinou zahalen šerem, aby produkce a režisér zakryl fakt, že v průběhu natáčení šíleně přibral) mi nepříjde jako to úplně nejlepší finále ... (23.03.2005)

Tohle není film o válce, to je drásavé vyhřeznutí pekla lidské duše do kulis Vietnamu. Podobně jako Conradův Marlow v Srdci temnoty, i Coppolův Wilard se po řece pouští do cesty očistcem, aby na jejím konci našel peklo. Apokalypsa je koncipována jako sled různorodých historek, které z rozdílných úhlů nasvěcují hrůzu. Hrůza je klíčové slovo filmu. Je jedno, jestli se jedná o hrůzu z pohledu tomíků, rákosníků, nebo Francouzů... je to tatáž hrůza, kterou Kurtz ztělesnil ve svém apokalyptickém a pohansky brutálním ležení. Je to tatáž hrůza, která Willarda stravuje od počátku... Prázdnota. Odlidštěnost. Coppolův film je natočený v takřka cynickém tónu. Absurdita mnohdy svojí silou evokuje Hellerovu Hlavu XXII... Gradace, navzdory stopáži, úžasná... Nenašel jsem slabé místo. Každý záběr, každá promluva, každý zvuk tvoří na zakrváceném plátně vietnamské džungle strhující obraz hrůzy – utrpení, ztráty lidskosti, ztráty sebe sama. Zdráhám se napsat, že Apokalypsa je metaforou. Ne, je děsivě doslovná a explicitní. Je přímým obrazem, který zasahuje všemi použitými prostředky. Filmovým mistrovstvím po všech stránkách. Co do sugestivity neznám silnější válečné dílo. Herci působí neuvěřitelně naturalistickým dojmem – šílený Brando, šílející Sheen... jakoby i je peklo pohltilo. Apokalypsa je mistrovská i v tom smyslu, že ač říká mnohé o podstatě vietnamského konfliktu, její dopad je univerzální. Prozrazuje něco z temnoty lidské duše... A co se často zmiňované nedořečenosti zápletky týče... lze doříci něco, co stále trvá? Coppolova Apokalypsa nekončí titulky... ve filmové světě možná. (04.02.2005)

Robert Duvall je největší hvězdou celého filmu. Jeho hlášky a bláznivé nápady mě neskutečně bavily. Dokud je kapitán Willard na cestě, tak se jedná o dokonalý film. Vietnam působí realisticky, akce je úchvatná a atmosféra depresivní. Přes dvě a půl hodiny divák čeká na záhadného Kurtze a těší se na velkolepé finále. A tady vidím malý problém. On není největší hvězdou celého filmu. Duvall i Sheen ho jasně zastiňují a slibovaný velikán Brando ohromí jen svou nadváhou. Navíc jsem viděl prodlouženou verzi, která od setkání s Francouzi přeci jen ztrácí dech. Mezi válečnými filmy o Vietnamu se však jedná o nejlepší kousek, kterému se vyrovná snad jen Olověná vesta. (04.07.2011)