Grotesque

Postupne gradujúca šialenosť, či perverzná zvrátenosť, ktorá nemá obdoby. Už dávno som nevidel niečo tak úchylné a brutálne zároveň. Z pohľadu “exploitation”, spĺňa “Grotesque” najvyššie nároky, čo len umocňuje moje presvedčenie, že takýto film, rozhodne nie je pre každého. “Bežný” fanúšik hororu, určite nenájde pochopenie, no pre toho, čo sa naň pozerá z “umeleckého” hľadiska, to bude ako Rembrandt medzi Trabantmi. Celkom slušný “hardcore” s podivne odľahčenou vložkou v jeho jadre, a záverom na smiech, ktorý príjemne pobaví i šokuje zároveň. (19.04.2018)

Ked som videl tento film pred rokmi, tak viem, že sa mi nejako nepáčil a čakal som čo poviem po opätovnom zhliadnutí. Príbeh tento film nemá, len čisté nefalšované explicitné násilie. Všetko tu už bolo a aj lepšie spracované. Poslednej dobe holdujem Japonským exploitationom, ale tento ma nezasiahol, lebo príbeh tvorí minimálne polovicu filmu a tu prakticky nebol. Je tu aj naivita zo strany týraného páru. Je to neskutočný masaker, ešte teraz ma boli prirodzenie. Za tu lietajúcu hlavu, ktorá si poslednýkrát zahryzla do krku, dávam o jednu hviezdu na vyše, lebo to ma naozaj pobavilo. (23.09.2015)

Není to čistě jen hraný snuff nebo čistě jen torture porno ve stylu Hostelu, i když se obému velmi blíží. Větší důraz je na psychický teror a poznávání pošahané psýchy sadistického vraha... a ke konci dokonce i na humornou, až parodickou vložku. Což jsou spolu s místy ucházející atmosférou ty jediné věci, které Gurotesuku vytahují z bahna úplných sraček, které přes svou přehnanou brutalitu (nebo možná právě pro ni) prostě nudí. 5/10 (09.12.2009)

Viděl jsem už lecos. Vrcholem doposud nebyl Hotel, ale Ichi the Killer (2011). Tohle však jako tsunami smetlo oba předchozí snímky... Schéma je jednoduché. Cimra s igelitovými závěsy, dva lapení zoufalci a sadististý doktor s kupou všelikých nástrojů. Doktor je zamindrákovanej, nikdo ho nemá rád a tak mu chybějící emoce má nahradit čerstvě zamilovaný pár, který chytil... Oba chycení jsou testováni co jsou schopni podstoupit ve jménu lásky k tomu druhému... Ti co nemají rádi krev tohle už asi i díky coveru obejdou obloukem. Těm co si myslí, že už lecos viděli doporučuji ještě jednou zvážit své rozhodnutí na tohle koukat. A znovu říkám. Japonci jsou hodně, hodně divnej národ. A říkám si, jestli nemělo v roce 1945 těch atomovek spadnou na ostrovy víc... * * (29.09.2012)

Japonská variace na Saw, Hostel.. víc, než Kostku. Překlenout mez únosnosti znamená pro lidské vnímání zkoušku zátěže. I když, kde je ta hranice za kterou už nelze jít? Co se mi u Grotesque bezprostředně vybaví, to je „samoúčelná brutalita“, která jistě vyvolá v některých šok a znechucení; jenže u mě jsou tyto rezervy v takovém rozsahu, že tento práh snesitelnosti dosud nemám překročen.-)) Zkuste taky 13: hra smrti. (20.06.2010)