Temnota

Tak tohle je bomba a Argentovo majstrštik, který výtečně funguje jako detektivka i jako audiovizuální dílo. Hledání vraha jako takové možná není úplně inovativní, ale je dobře napsané a má relativně zajímavou zápletku, to co ale vynáší Tenebre na opravdový vrchol je kamera, hudba a výtvarno všeobecně - kontrast rudé a bílé, širokoúhlé kamerové nájezdy (co klidně minutu nemají střih a přitom nahlíží zkrze okna do několika pater) a to všechno doplňuje skvělej soundtrack (A hele, zase ho spáchal goblin). Snad jen někteří herci jsou příliš toporní a přítomný policejní detektiv je příliš blbovitý skautík, ale to se dá s klidem přežít. (07.05.2017)

Tady moc nevím co s tím.. Na jednu stranu filmu vlastně nemůžu vytknout nic zásadního, na druhou stranu takových těch drobností (jako, že se některé věci dějí příliš nepravděpodobně, že se některé postavy chovají přinejmenším divně atd..) tam pár je, trochu ruší a ve výsledku mě to vlastně něják zvlášť neoslovilo.... Ale mimo zajímavé hudby, příjemného castingu, hezké kamery bych vyzdvihnul minimálně dvě fakt působivé vraždící sekvence(aspoň pro mě na to byla radost koukat)... Tři a půl ;) (24.10.2014)

Pokud si zrovna nehraje s barvičkami, neutahuje z feministek nebo neinscenuje některý z mnohých barokně opulentních mordů, provádí Dario paralelně konstrukci i dekonstrukci detektivního příběhu. Nijak komplikovaně, poměrně předvídatelně, přesto až do řeznického finále, s velmi neotřelou ukázkou, jak vymalovat pokoj na červeno, zábavně. 70% (17.03.2013)

Místo škatulky horror je třeba doplnit GIALLO. Film, na kterém se podílí trojice Argento-Bava-Soavi prostě nemůže být špatný. Klasický Argentův film se zvrhlým masovým vrahem v černých rukavicích, především ženskými oběťmi, brutálním gore a skvělým hudebním doprovodem ( Simonetti-Morante-Pignatelli = Goblin) v duchu 80.let. Režisér je ve svých filmech doslova posedlý červenou barvou ( Profondo rosso, Suspiria, Inferno, Opera...) - červený telefon na letišti, červené auto, šaty a kromě krve pak červené lakovky na vysokém podpatku, které jsou v jedné ze snových scén použity k orálnímu znásilnění. Většina nejen ženských postav má bílé oblečení, které dobře kontrastuje s černou i náhodnou červenou, zejména pak krví. Černé rukavice, bílý šat, bílá zeď a rudý gejzír krve vytvářející fantastický abstraktní obraz... Oblíbená břitva je brzy nahrazena sekerou, což je zbraň mnohem těžšího kalibru. Ke slovu přijde i nůž - chladné zbraně tedy dominují. Psychoanalytici by si na filmu určitě smlsli, lze ho ale vnímat i jen jako příjemné pátrání po vhrahovi . Směrem k závěru se brutalita stupňuje až ke šťavnatým krvavým orgiím. Krom jiného se divák utvrdí v tom, že Italky jsou opravdu velice krásné! (10.01.2012)

Krása nesmírná. Klasika největší. Mistrovský kus a ukázkový příklad žánru giallo. Goblini. Argentovská poetika vyvážení barev s důrazem nasvícení scén a vražd. Nádherné mordy. Břitva, nůž a sekera. Psychopatický vrah. Velkolepé finále. Do detailu propracovaný scénář. Krásné ženy, včetně dvorní Argentovi herečky Darie Nicolodi. Vyšetřující detektiv Guilano Gemma, známý hlavně jako Nicolas, milovník Angeliky. Zuřící dobrman. Dechberoucí kamera, unikátní nájezd po střeše domu, kolem oken a po stěnách dolů a poté i s vrahem vstupující do domu za špičkové muziky Goblinů, kde začne sekec-mazec. ARGENTO a jeho TENEBRE. (05.08.2019)