Zelňačka

Tak trochu Hrabalovsky pábitelský film o dvou starých vesničanech, kteří kromě si pití vína zpestřují podzim života vzpomínkami, zelňačkou a krásně melodickým prděním. Že zrovna tenhle zvuk přivolá mimozemšťany však netušili... Nejde o typickou Funèsovku, film je spíše posmutnělý ve stylu Michálkova Babího léta. "Je to moje zásluha, že seš dneska naživu. Kdybych nepouštěl větry, nejseš tu." http://www.youtube.com/watch?v=ZGXgXvovGs4 (11.06.2011)

"Tvoříme dokonalou společnost. Proto se ale chceme ubezpečit, že ta polévka nepřináší riziko úpadku nebo oslabení naší energie." Cucat kamení nebo si dát dokonalou zelňačku s perfektně nacucnutým křupavým chlebem? Tak to já bych věděl. A na planetě Oxo už asi taky tuší, co je lepší, i když na to museli ustavit komisi. Navíc mě Ufolín se svým" bllllllllll" dost bavil. Prdící Claude s Hrbáčem a oživlá Francine taky měli své chvilky, ale pouze každej přílet létajícího talíře byl zárukou zábavy. A ještě byl skvělej velitel četnictva se svým kývajícím "karťákem", avšak nejedna nudnější chvilka byla vidět až z Oxa, takže nemohu dát víc hvězd, dokud mi nedají ochutnat tý zelňačky, která mi přes obrazovku provoněla do obýváku. (16.11.2018)

Primitivně vystavěná komedie s prvky scifi, kterou shazuje tentokrát i pověstný francouzský šarmantní humor. Pochopitelně chyba není v hercích. Legendární, a pro mnohé diváky nesmrtelný de Funes těžko něco pokazí, ale ani on tentokrát nehraje nijak mimořádně a řekl bych spíše pod svoje možnosti. Situační humor ve filmu nemá zpětnou odezvu. Někdo něco řekne, většinou je to celkově nevtipně uhozené, a čeká se, jak se zachová nějaká jiná postava, ke které ta první postava pronese repliku. Mně přišlo, jak kdyby kolikrát hercům vypadl text a pověstné "nahod" nepomáhá, nejsme na divadle. Ale když už jsem u té divadelnosti, film po celou dobu bojuje s divadelním minimalismem, ale zabředává do úděsné roztahanosti, která by se dala smrsknout na půl hodiny, protože zápletka s mimozemským návštěvníkem baví asi tak čtvrt hodiny, než dojdou počáteční vtipy vyplývající především z neznalosti prostředí (u mimozemšťana) a setkání dvou francouzských rolníků s návštěvníkem z jiné planety. Když se ještě dá zasmát v počátečních fázích filmu, je to skoro výhra, ale když už po hodině máte pocit, že film by mohl dávno skončit, je to prohra. A kromě toho, vtipy jsou z hodně primitivního soudku a skoro se mně nechce psát, že je to komedie. U komedie se přece bavím, ale tady jsem byl rád, za všechna americká scifi, která alespoň zabavit umí. S úctou k francouzské klasice nehodnotím odpadem, i když by byl namístě. 20% (25.04.2012)

Hezký, jemný film o dvou venkovských stařících, kteří stojí před nelehkým dilematem. Mají dožít ve světě, kde strávili celý život a teď se jim mění před očima, nebo odcestovat na neznámou planetu Oxo, vařit ufonům polívku a žít do dvou set let? :-) Pověst filmu kazí existence dvou dabingových verzí. Předloha Reného Falleta je napsaná s láskyplnou péčí a citem pro poetický jazyk, plný vtipných obratů. To se kupodivu podařilo zachovat první verzi dabingu. Udělala ho ČT, přeložil Jiří Dědeček (specialista na nepřeložitelné francouzské chansony) a Louise namluvil Jiří Lábus. Zní to jako hodně divný nápad, ale vzpomeňte si, jakou nedůvěru z počátku budil jeho dabing Marge Simpsonové či Rowana Atkinsona. Tak vidíte. I tentokrát to dopadlo dobře, už proto, že se Lábus nepokoušel napodobit dikci Františka Filipovského a udělal to po svém. Malér je v tom, že v první verzi se film vysílal jen jednou, o léta později ho uchvátila nova a opatřila vlastním dabingem. Ten se spokojil s pouhým významovým překladem, takže polovina kouzla filmu je v tahu. Druhá byla brutálně znásilněna sípajícím Jiřím Krampolem. Já vím, pořád ho kritizuju. Proti němu samotnému nic nemám, ale to, že umí obstojně imitovat dikci F. F., pro mě není dostatečná reputace pro dabing Louise de Funés. Krampol už má svá léta, podlomené zdraví a nedokáže už dobře nadabovat ani "svého" Belmonda. Takže jako estrádní číslo to beru, ale když je hlav o několik oktáv hlubší než být má a navíc není synchronní s obrazem, říkám tomu problém. Každému, kdo chce Zelňačku vidět, proto radím, aby si opatřil tu první verzi. 90% (11.04.2003)

Tento milý, príjemný a trochu smutný príbeh už nepatrí medzi klasické "funesovky", kde sa smejete od začiatku do konca, tu vám príde niekedy smutno, niekedy príjemne clivo a občas aj trošku nudne. Je to určite aj kvôli Funesovmu dosť podlomenému zdraviu, veď napokon, bol to jeho posledný film a tým pádom aj iným prístupom k filmu. Ani tu síce nie je núdza o mnoho vtipných situácií, ale už to nie je ono. Je mi ľúto, že dávam len 3 hviezdičky, ale sú veľmi silné a úprimné. (07.05.2011)