Výjimeční

Chvíli mi trvalo než jsem se do toho položil (začátek mi přišel téměř až nezáživný), ale na konci jsem měl co dělat, abych se nerozbulel a byl jsem vážně dojatej. Opravdu nevídaně skvěle vygradováno. Nejlepší na tom je, že to ani nebyl kalkul a všechny ty emoce to zvládá vyvolat i bez srdcervoucích dialogů, pláče, afektu a jiných hollywoodských patosů (vlastně se tam mnohdy ani nic neděje, neříká a jen čučíte na různé záběry ve spojení s výbornou hudbou). Ani to teda moc nestojí na nějakém pevném základu nebo silnější příběhové lince (což je možná i trochu škoda), jen si to tak plyne a vy prostě sledujete jednu organizaci, která pomáhá autistickým dětem. Dokonce zde není ukázána ani žádná dojemná historie jednotlivých postav, vše je to natočené téměř až dokumentárním stylem tady a teď, a proto bych se ani nedivil, pokud by to na někoho působilo trochu nudně. Pro mě to byl ale bezesporu mega silný zážitek. Při závěrečných titulcích bylo v kině hrobové ticho a já jsem si připadal i tak trochu jak vůl, jaké někdy v životě řeším blbosti. Musím také upozornit na to, že mi to rozhodně nepřišlo jako komedie, naopak mi bylo z filmu strašně smutno. Rozhodně ale bravurní ukázka toho, jak moc těžký život mají handicapovaní. Francouzi opravdu umí výborně zachytit nejrůznější sociální témata a zanechat v divákovi obrovskou stopu, čehož si fakt cením. (08.12.2019)

Kdo by to byl řekl, že mě v adventní době zaskočí, uhrane a dojme skupinka francouzských Rain Manů? Ale bez legrace... tohle je neskutečně lidský film, který jsem doslova hltal z plátna a nepřestal ani na okamžik. S výborným Vincentem Casselem v hlavní roli mi připomněl klenoty jako Rain Man, Čas probuzení a svým původem i Nedotknutelné a rozhodně se nejedná o hyperbolická přirovnání. Francouzi zkrátka umí točit filmy o lidských příbězích a tenhle se mi obzvlášť zapíše do paměti. A když už si myslíte, že je všemu emočnímu cloumání konec, přijde ten zdaleka nejsilnější moment - závěrečné titulky. Za mě nejlepší film roku 2019. (03.12.2019)

Nezávislák, který divákovi otevře okno do světa lidí, kteří nejsou schopni normálně fungovat bez pomoci ošetřovatelů a dalšího personálu. Nikdo ty lidi nechce a tak se o ně starají různé organizace. A ty nemají potřebné atesty a byrokracie bují. Vincent Cassel se zúčastnil projektu, který mu jde ke cti a navíc ještě vznikl docela fajn film. 75% (19.11.2020)

Po shlédnutí tohoto filmu si ještě více uvědomuji, že se mám jako prase v žitě. Je to neskutečně skvěle znázorněné a doporučuji všem, kteří si myslí, že se mají špatně, něco jim chybí a všechno je na ho*no. Budu ráda, když toto režisérské duo bude pokračovat tak skvěle, jak doteď :) Čisté, jasné, zároveň neskutečně náročné a Vincent Cassel, který dokáže zahrát jak fešáka, tak chlapa, který si nechává položit hlavu na rameno od autistického muže. Párkrát mě tam zamrazilo, několikrát jsem jen seděla a říkala si - jsem ráda, že toto nezažívám já - a na závěr - ta hudba! Ta hudba je tak krásně citlivá a výstižná zároveň :) (06.06.2020)

Na Výjimečné jsem se těšil. Hodně. A byť jsem odcházel z kina spokojenej, možná ve mně trošku toho zklamání zůstává (ale možná to je jenom nabízejícím se srovnání s Nedotknutelnými). Film je plnej emocí, šíří nějaké poselství, herecky není co vytknout, technicky taky ne, hudba je podmanivá, ale nerušivá. Jenom mi tu chyběl nějakej větší, souvislejší příběh přímo o samotných autistech, protože Výjimeční jsou spíš příběhem o Brunovi a Malikovi. Ne, výsledek není ani trochu špatnej, rozhodně ne, ale já bych ho na režisérském křesle asi uchopil jinak. Mimochodem, tu hutnou atmosféru při závěrečných titulkách, bych vám přál zažít. Hustý. (07.01.2020)