Enklava
Enklave
Enclave
Réžia:
Goran RadovanovičScenár:
Goran RadovanovičHudba:
Eleni KaraindrouHrajú:
Nebojša Glogovac, Anica Dobra, Meto Jovanovski, Qun Lajçi, Nenad Jezdič, Goran Radaković, Radomir NikolicObsahy(1)
Píše sa rok 2004. Uplynulo päť rokov od konca vojny, ktorá rozdelila Kosovo na dve časti. Uprostred albánskych hôr žije v maličkej dedinke, ktorú už všetci Srbi opustili, malý Nenad (Nebojsa Glogovac) očakáva príchod svojej sestry Milici (Anica Dobra) z Belehradu, aby spolu pochovali ich nebohého otca. Zatiaľ čo na druhej strane enklávy prebieha moslimská svadba, malý Nenad, ktorý nemá žiadnych priateľov, sa rozhodne, že svoju situáciu zmení, a i napriek hroziacemu nebezpečenstvu sa začne kamarátiť s moslimskými rovesníkmi. (sochoking)
(viac)Videá (1)
Recenzie (13)
Podle Wikipedie je enkláva "cizí území nebo jeho část, které je zcela obklopené územím vlastního státu". Film byl natočen v roce 2015, děj se odehrává v roce 2004, válka v Kosovu skončila 11. června 1999. Goran Radovanovič svým pěkným, byť beznadějným příběhem nám nazančil, jak takový život v enklávě mohl vypadat. Jak vypadá teď? Několik pro-srbských serverů bylo zrušeno, takže ta slavná internetovská data... Tady je ale výhybka, přesuňme se raději od neuchopitelných srbských enkláv k samotným hrdinům 2. Světové války, k Srbům, a potažmo k národním či národnostních státům, k "jedné řeči". Principem práva národů na sebeurčení je mohutnost onoho národa (v Kosovu se zvýšil počet Albánců během padesátil let před "incidentem" 3x, kdyby nedošlo k vypovězení Němců, bylo by nynější Česko menší než Slovensko). Nejsou potom "entické čistky" pouhou přípravou na národní stát? Pozn. 1: Já sám nejsem příznivce tohoto typu státu, ale obávám se, že Rakousko na jedné straně a bolševické Rusko na druhé, byly jen neúspěšným experimentem vícenárodnostního státu. A EU? - to se ještě uvidí, co je to za soustátí! Pozn. 2: I Radovanovič komponuje svůj příběh do současného srbského pohřbu a albánské veselky. ()
"Viděl jsem hrůzy... jen samé hrůzy. Nemáte právo nazývat mě vrahem. Máte právo mě zabít. Máte právo to udělat... Ale nemáte právo mě soudit. Je nemožné slovy popsat, co je hrůza. Hrůza... Hrůza má tvář... a vy se musíte stát přítelem hrůzy. Hrůza a morální teror jsou vaši přátelé. A když ne, pak jsou vašimi obávanými nepřáteli. To jsou praví nepřátelé!"...(Apocalypse Now 1979) ()
[3,5*] "Ako sa opovažujete vstúpiť na územie Kosova s rozbitým predným sklom autobusu?" Znepokojivá dráma odohrávajúca sa v dosť bezútešnom prostredí malej srbskej enklávy v Kosove pár rokov po skončení vojny. Zostalo tu už len zopár Srbov a ich každodenný život pôsobí dosť bizarne - 10-ročného Nerada, jediného tamojšieho žiaka, vozí do školy obrnený transportér KFOR. Hoci sú téma filmu i jeho celkové reálie veľmi zaujímavé, rozhodne to nie je nič príjemné na sledovanie. Keďže je to srbský film, Srbi sú v ňom samozrejme vykreslení v podstatne priaznivejšom svetle ako kosovskí Albánci - sympatický hlavný hrdina Nerad je rozumný a nebojácny chlapec, miestny duchovný, otec Draza je neskonale múdry a spravodlivý, snáď len Neradov otec má nejaké tie muchy, keď slope a občas syna vytrieska (ale zato je hrdý patriot). Naproti tomu albánski "akbaristi" sú vykreslení ako primitívni zlodeji a násilníci, čo mávajú zbraňami a strieľajú z nich ako šibnutí, proste také tupé zvieratká (a to ani nehovorím o tých albánskych deckách, tie sú ešte sprostejšie). Ako si tak film výborne graduje v tom jeho znepokojivom napätí, odrazu sa veľmi pekne preklopí do úplne inej nálady a úplne iného prostredia (výborne flashbacky). A ja som tej zmene a aj tomu pomerne zmierlivému záveru veľmi rád, pretože tá dusná atmosféra sa už nedala vydržať. "Nedovolené ozbrojovanie je hrozba. A zdroj budúcich konfliktov. Preto vám zbrane zabavíme. Patrí do minulosti." ()
Zaujímavý snímok a snaha o akúsi sondu do dedinky kdesi na kosovsko-srbskom pohraničí. Musím uznať, že to pôsobilo veľmi naturalisticky, čo bola snáď najväčšia prednosť celého tohto filmu. Navyše, celý kontrast dvoch znepriatelených národov prostredníctvom očí detí do toho vnieslo ešte väčšiu esenciu zážitku. Takže z tohto pohľadu by som film hodnotil skutočne nadpriemerne. Avšak, tá jednostranná interpretácia, ktorá vykresľovala srbské etnikum až príliš idealisticky, zatiaľ čo kosovské etnikum ako stelesnené zlo, to bol na môj vkus trochu extrém. Nie je všetko zas až také čiernobiele - na oboch stranách barikád sú podľa mňa aj dobrí, ale aj zlí ľudia. No a práve tento fakt trochu ubral na mojom subjektívnom celkovom dojme. ()
Film o tom, ako sa malý srbský chlapec pokúsi kamarádiť s muslimskými chlapcami jeho veku uprostred albánskych hôr, kde už skapal pes a všetci, čo mali rozum, dávno odprášili do Belehradu za lepším životom, lebo od konca vojny uplynulo už päť rokov. Film je veľmi pekne nakrútený a rýchlo plynie, až ma naozaj mrzí, že mu nemôžem streliť štyri hviezdy. Počítam, že scenárista mal mäkké srdce asi... ()
Reklama