Kryptoměna Bitcoin spojovala první půli letošního roku se dvěma zcela zásadními očekáváními. První se stihlo naplnit ještě v lednu, když americká Komise pro cenné papíry a burzy schválila jedenáct burzovně obchodovaných fondů navázaných na Bitcoin jako podkladové aktivum, tedy bitcoinové ETF. To umožnilo do nejznámější kryptoměny světa investovat bez toho, aniž by investor musel kryptoměnu kupovat nebo ji držel napřímo. Otevřela se tím cesta i pro ty investory, kteří z důvodu regulace nemohli držet kryptoměnu přímo ve svých bilancích.
Druhé očekávání se upírá k letošnímu dubnu, kdy u Bitcoinu proběhne halving, tedy půlení odměny vyplácené těžařům. Přesné datum se obtížně předpovídá, protože závisí na více proměnných. Halving je pravidelnou a dopředu naplánovanou operací, která přichází vždy při vytěžení 210 tisíc bloků. Nyní na konci února je vytěženo něco přes 832 tisíc bloků, přesné číslo lze najít třeba na webu mempool.space. Vzhledem k tomu, že v historii k halvingu došlo už třikrát, čeká se tedy na magický blok s číslem 840 tisíc.
Na odkazované stránce je vidět, že intervaly mezi jednotlivými výtěžky nejsou pravidelné. Mělo by se jednat v průměru o jeden blok za 10 minut. Někdy se ale podaří několik bloků vytěžit s minutovými nebo dvouminutovými odstupy, jindy se naopak na vyřešení matematické úlohy čeká klidně přes 40 minut.
Bitcoin zná mechanismy, jak průměrnou dobu vytěžení jednoho bloku regulovat v závislosti na celkovém výpočetním výkonu, který je do těžení kryptoměny nasazen. Pracuje totiž s proměnlivou složitostí dané úlohy, na jejímž konci se transakce zahrnuté do bloku přidají na konec řetězce bloků, od toho název blockchain. To je pojistka proti tomu, že by se naráz zapojilo do těžení kryptoměny velké množství výpočetního výkonu a podstatně by se tím zkrátila průměrná doba pro vytěžení jednoho bloku.
Půlení odměn vyvolává strach
„Halvingu se na jednu stranu všichni bojí, protože těžařům ze dne na den sníží příjmy na polovinu. Na stranu druhou všichni chápou, že halving je kritickou součástí toho, jak Bitcoin funguje a jak je zajištěna jeho predikovatelná a fixní zásoba. Takže se všichni na tento okamžik těší, protože je to klíčový milník v životě Bitcoinu,“ vysvětluje Kristian Csepcsar z české společnosti Braiins, která vytváří nástroje pro bitcoinové těžaře.
Jestliže víme, že v historii už k halvingu došlo třikrát, a při každém se hodnota odměny pro nejúspěšnějšího těžaře snížila na polovinu, znamená to, že letos v dubnu tato odměna klesne na šestnáctinu toho, co těžaři získávali za vytěžený blok před prvním půlením v roce 2012. Tehdy byla odměna rovných 50 bitcoinů. Z toho vyplývá, že teď těžaři s každým zapsaným blokem dostávají 6,25 bitcoinu a od dubna to bude jen 3,125 bitcoinu.
Vyplatí se tedy ještě těžit kryptoměny, když na jedné straně rostou ceny energií a na straně druhé se za tuto nezbytně důležitou činnost pro udržení kryptoměny v chodu snižuje odměna?
Odpověď není tak docela jednoduchá, přesto množství aktivních těžařských poolů dává tušit, že asi nepůjde o prodělečný podnik. Podle Kristiana Csepcsara vše záleží jen na ceně energie. „Jsou místa, kde je těžba vysoce profitabilní, například Texas, Paraguay nebo nově Etiopie. Díky přebytku extrémně levné hydroenergie tam těžba měn zažívá naprostý boom,“ dodává s tím, že v Česku se těžit s ohledem na ceny energií nevyplatí snad nikomu.
Bitcoinoví milionáři
Než se pustíme do rozvahy, nakolik a kdy se těžba krypta vyplatí, vraťme se o 12 let zpátky do období euforie z Bitcoinu jako nového fenoménu a doby před prvním halvingem. Bitcoin bylo tehdy možné úspěšně těžit i na běžných domácích počítačích. Pokud mluvíme o tehdejší hodnotě nejznámější kryptoměny, pohybovala se na úrovni pod 5 dolary, tedy při kursu 19,78 Kč/USD lehce pod hladinou 100 korun. Úspěšný řešitel výpočetní úlohy si tak v dřívějších cenách přišel zhruba na 5000 korun.
Bitcoin obchodovaný na burze se aktuálně prodává za cenu přesahující 56 tisíc dolarů, tedy atakuje hranici 1,34 mil. Kč. Pokud by těžař byť jediný výtěžek z té doby ušetřil až do časů nynějších, místo jedné bankovky s Masarykem na líci by mohl na svůj účet připsat rovných 67 milionů korun…
A teď zpátky do roku 2024. Na těžbu kryptoměn běžným domácím PC můžeme rovnou zapomenout. Ne, že by to technicky nešlo, ale v konkurenci se zapojeným těžebním výkonem ostatních je pravděpodobnost úspěchu jen v hypotetické rovině. Je samozřejmě možné podílet se na těžbě jako součást většího poolu, ale tam platí to samé. Nízký výpočetní výkon znamená nízký podíl na případném zisku.
Minery shodí domácí jistič
Dnes se k těžbě používají výhradně speciálně navržené jednoúčelové počítače, tzv. ASIC minery. Trochu jiné se používají na těžbu bitcoinu, jiné na Ethereum nebo Kadenu a jiné třeba na Litecoin. Vedle ceny přístroje, o které ještě bude řeč, nás zajímají jak parametry výkonu, tedy kolik kombinací hashů za sekundu je počítač schopen vytvořit, tak hlavně jeho spotřeba. Minery jsou totiž vysoce energeticky náročné. Pro představu, bavíme se o násobcích kilowattů.
S tím je spojené další omezení. Jen těžko takové zařízení budete provozovat v domácích podmínkách. Když pomineme hlučnost a vyzařování tepla, už jenom příkon 4 kW znamená, že z kapacity bytového jističe můžeme odepsat 17,3 ampéru. Zásuvkové okruhy v domácnostech jsou přitom nejčastěji chráněny jističi 16 A. Tedy klasická elektroinstalace tu nemusí stačit. A pokud ano, při standardně sjednávaných 25 A na odběrné místo si při zapnutém mineru na elektřině už nic neuvaříte ani neupečete.
Jako garážový, nebo ještě hůř obývákový projekt je těžba kryptoměn špatný nápad. Novopečený vlastník ASIC mineru tak jako první bude nejspíš hledat vhodný hosting, datacentrum ochotné takové zařízení umístit a zapojit. A zajímat ho bude především cena za kWh elektřiny. Ta totiž už nestojí 3 koruny jako v roce 2012, alespoň ne ve středoevropských podmínkách.
Jak už jsme zmínili, existují obnovitelné zdroje, například v Paraguayi nebo Saúdskoarabských emirátech, kde se cena dá stlačit i pod dvě koruny za kWh. Využívají se přitom přebytky ze slunečních nebo vodních elektráren. Při spotřebě téměř 3 MWh měsíčně je potom znát, jestli dostanete fakturu na elektřinu na 6 tisíc korun, nebo na 35 tisíc.
K tomu je potřeba na nákladové straně připočítat cenu mineru. Ta se mění spolu s tím, jak se vyvíjí kurs dané kryptoměny. V dobách poklesu kursu lze přístroj pořídit i za zlomek toho, kolik stojí, když hodnota měny šplhá strmě vzhůru. „Ceny strojů reagují na měnící se poptávku. Když je těžba více profitabilní, například při náhlém růstu kursu, poptávka po strojích roste, protože všichni chtějí vydělat,“ vysvětluje Csepcsar. I v době relativně laciných cen se tu bavíme o investici v řádu minimálně stovek tisíc korun. Výjimkou nejsou velmi výkonné minery s cenovkou nad milion. Rozhodně to tedy není, ani nemá být, investice pro každého.
Je-li řeč o Bitcoinech, v současnosti prodávané stroje zapojené do poolu dokáží průměrně za den vydělat od 160 do 715 korun. Od tohoto denního výnosu je třeba odečíst cenu energie, tj. 120 až 190 korun. A právě z ceny elektřiny a z počáteční investice do hardwaru se dá odvodit, jaká bude návratnost celého podniku. U Bitcoin minerů se vložené peníze při stávající hodnotě kryptoměny vrátí za 19, ale někdy také až za 46 měsíců. Klesne-li kurs, bude to déle, pokud poroste, návratnost bude rychlejší.
Z předchozích halvingů víme, že jsou středobodem kolísavých cyklů této kryptoměny. Po každém z nich vždy následovalo období zhruba půldruhého roku prudkého růstu ceny, pak pád a zhruba roční půst, kdy výkon Bitcoinu nebyl kdovíjak oslnivý. Tyto cykly se podle podobného vzorce pravidelně opakují, nebo alespoň doposud tuto pravidelnost bylo možné vypozorovat. I když Kristian Csepcsar varuje před unáhlenými predikcemi: „Bitcoin je stále ještě v plenkách, i když se to mnohým dle ceny nezdá.“ Podle něj se zatím jakýkoliv vývoj předvídat nedá.
Kdo chce na této kryptoměně a těžařských aktivitách kolem ní vydělat, potřebuje jedinou maličkost. Správně odhadnout, kdy nakoupit, ať už bitcoin, nebo prostředky pro jeho těžbu, a kdy se obojího co nejvýhodněji včas zbavit. Životnost těžařských minerů je přitom zpravidla 4 až 6 let.
Chci odebírat newsletter
ČLÁNKY DO MAILU