Pozemní televizní vysílání využívá 54 % českých domácností. Digitální televize „přes anténu“ kvůli velké popularitě láká nové stanice – jen letos začaly vysílat Sporty TV, Warner TV anebo OK TV. Zároveň se ji nechystají opouštět ani zavedení vysílatelé, včetně těch největších, jako jsou Nova a Prima.
„Věříme lineárnímu vysílání i tomu, že bude v terestrice pokračovat i dalších 12 let,“ řekl na konferenci Digimedia 2024 technický ředitel TV Nova Josef Uher. Komerční stanice nedávno požádala o prodloužení licence pro terestrické digitální vysílání do roku 2037. „Záleží na byznys modelu a na tom, jak se dostat k divákovi. Kde bude divák, tam budeme i my,“ prohlásil Josef Uher.
„Terestrické vysílání je účinný způsob pro doručení informací a stát by se měl zasadit o jeho zachování, my o něj máme zájem,“ přidal se za Primu projektový manažer pro distribuci Petr Míl.
Zároveň se nic nemění na tom, že ve volné distribuci jsou stanice obvykle v nižší kvalitě obrazu. Vysoké rozlišení si nechávají jako obchodní výhodu pro placené platformy, které díky tomu mají argument pro zákazníky.
Ani celoplošné pozemní digitální sítě ale nejsou nafukovací. „Multiplexy 21 a 22 jsou plné, u multiplexu 23 máme tři přednastavené programové pozice a mimo ně už je místo jen pro jednu televizní stanici. Věřím, že se nám tento prostor podaří v blízké době vyprodat,“ ohlásil za České Radiokomunikace ředitel jejich právního úseku Marcel Procházka.
Provozovatel konkurenční celoplošné sítě 24 je také spokojený se zájmem o volnou kapacitu. „Když jsme přebírali multiplex 4 od společnosti O2, byla tato síť dimenzovaná na 80 lokalit, my nyní vysíláme z 88 a snažíme se spouštět další,“ přiblížil Radim Pařízek mladší. „Chceme také ukázat, že rozvoj sítě lze dělat formou jednofrekvenčních sítí, aniž bychom museli žádat o nové kmitočty,“ dodal.
Sledujete televizi „přes anténu“?
Ředitelka agentury Atmedia Michaela Suráková na konferenci Digimedia přiblížila, proč se o terestrické vysílání zajímají i provozovatelé placených stanic jako Spektrum Home. Tento způsob šíření signálu byl na našem území novinkou také pro skupinu Warner Bros. Discovery, která do volné distribuce umístila program Warner TV. Jinak u nás provozuje osmnáct placených kanálů.
Michaela Suráková vysvětlila, že pro tyto mediální domy představoval jejich vstup do DVB-T2 možnost oslovit svým obsahem diváky, kteří z různých důvodů odmítají placenou televizi. „Pro mediální domy to představuje účinný způsob, jak si zpropagovat své placené služby a zároveň prodávat reklamu. Warner TV pokořila své plány už první den vysílání a její podíl na publiku se nyní pohybuje okolo 0,5 %. Vyprodanost reklamních slotů je zatím stoprocentní,“ podotkla.
Minimálně do roku 2031 se nebude na terestrické televizní vysílání sahat. Český telekomunikační úřad ovšem sleduje zastoupení jednotlivých způsobů příjmu televizního vysílání v domácnostech. Další mezinárodní radiokomunikační konference, na které se bude rozhodovat o kmitočtech, bude už v roce 2027.
„Budeme průběžně ověřovat jejich využívanost, a také tedy i terestrického vysílání. Budeme se ptát i vysílatelů, zejména komerčních televizí, na jejich postoj k terestrice. Zachování terestrického vysílání je jejich ekonomické rozhodnutí. Debatovat o tom budeme zejména do příští světové radiokomunikační konference v roce 2027, ale i po ní,“ prohlásil předseda Rady ČTÚ Marek Ebert.
Z kmitočtového spektra pro terestrické televizní vysílání si dlouhodobě chtějí „ukousnout“ mobilní operátoři. „Nikdo nechce UHF pásmo úplně vypnout, jen říkáme, že po roce 2030 už nebude třeba celá jeho šíře pro televizi. Pořád tu je úvaha, že ke změně dojde na základě chování spotřebitelů,“ konstatoval na konferenci Digimedia prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.
I kdyby ale terestrická televize měla o kus svého pásma přijít, nestane se to střihem, ale po několikaletém přechodném období.
Jak na konferenci s odkazem na data z kontinuálního výzkumu pro Asociaci televizních organizací uvedla výzkumnice Tereza Šimečková, v českých domácnostech stoupá podíl televizorů připojených k internetu. Momentálně má takový televizor 52 % českých domácností, a mohou tak na obrazovkách sledovat obsah i z jiných zdrojů, než je klasické lineární terestrické vysílání.
Data ukazují úpadek zájmu o satelit – ještě v roce 2013 jím bylo vybaveno 29 % domácností, v roce 2018 se podíl snížil na 26 % a loni takových domácností bylo už jen 18 %. Příjem televizního vysílání „přes anténu“ z českých domácností se vcelku drží: v roce 2013 byl jeho podíl 59 %, loni 54 %.
Roste zájem o kabel, respektive IPTV. V roce 2013 touto cestou sledovalo televizní vysílání 22 % domácností, o pět let později 25 % a od té doby následoval boom, který zastoupení IPTV v českých domácnostech vystřelil na 42 % v roce 2023.
Není to přitom „buď–anebo“, domácnosti často kombinují víc forem příjmu televizních programů. Zvyšuje se totiž kromě jiného počet funkčních televizorů v průměrné domácnosti, z 1,35 v roce 2013 na 1,52 loni. Českým divákům se také čím dál víc líbí funkce odloženého sledování pořadů, tedy dodatečného zhlédnutí seriálu, filmu nebo pořadu oproti reálnému času, kdy byl v lineárním programu.
Bohatší nabídka stanic v pozemním televizním vysílání i na placených platformách logicky vede k rozšíření průměrného počtu programů, které mohou domácnosti sledovat. V roce 2013 se většina domácností (64 %) musela spokojit s nabídkou maximálně 25 stanic. Loni byla situace úplně odlišná: 36 % domácností má k dispozici 26 až 50 stanic, 34 % jich může sledovat 51 a více.
Na další aktuální data z kontinuálního výzkumu Asociace televizních organizací upozornila tento týden agentura Atmedia. Čeští televizní diváci starší patnácti let tráví před televizními obrazovkami v průměru přes čtyři hodiny denně. Téměř 90 % času přitom věnují sledování televizních stanic – v loňském roce to bylo konkrétně 3 hodiny a 39 minut denně.
„Ačkoliv čeští televizní diváci využívají v posledních letech televizor stále častěji i k jiným aktivitám, jako je například sledování online videí a placených VoD služeb nebo využívání HbbTV či SmartTV aplikací, sledování televizních stanic je stále dominantní aktivitou,“ přiblížil ředitel výzkumu a marketingu Pavel Müller.
Televizor k jiným aktivitám, než je sledování televizních stanic, využívá jedna čtvrtina českých televizních diváků starších 15 let. Konkrétně jde o více než 2 miliony lidí, přičemž před pěti lety jich bylo o půl milionu méně. Podobně roste také čas, který těmto tzv. „ostatním aktivitám“ věnují. Zatímco v roce 2019 jim denně věnovali v průměru 17 minut, v loňském roce to bylo už 30 minut.
„V posledních letech sice roste využívání televizoru i k jiným aktivitám, ovšem čas trávený sledováním televizních stanic je více než sedmkrát delší,“ dodal Pavel Müller s tím, že více času na televizoru věnují sledování televizních stanic oproti jiným aktivitám televizní diváci všech věkových kategorií včetně těch nejmladších ve věku 15–34 let.
Chci odebírat newsletter
