Česká republika hraje jednu z klíčových rolí v přípravě plánu, který má zvrátit neustále zhoršující se pozici Evropy ve výrobě čipů. Tlačí dopředu vyjednávání kolem takzvaného aktu o čipech (Chips Act). V rámci něj se má mobilizovat 45 miliard eur a docílit toho, aby se Evropa ve výrobě čipů dostala ze současného celosvětového podílu devět procent na zhruba dvacet.
Prvotní návrh Chips Actu připravila Evropská komise. Nyní je ale na členských státech Evropské unie, aby mu daly výslednou podobu. Česká republika koordinuje vyjednávání, k čemuž se dostala díky svému předsednictví v Radě EU. Česko má například předsedu v rámci Rady pro konkurenceschopnost.
„Naším cílem je dosáhnout kompromisu v Radě EU,“ popsal Lupě Patrik Budský, který na aktu o čipech dělá v rámci týmu Heleny Langšádlové (TOP 09), ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Pokud se to podaří, další fázi už v rámci takzvaných trialogů převezme Švédsko jako následující předsednická země.
Pro Langšádlovou jsou čipy jednou z hlavních priorit. Její rezort je spolugestorem a Ministerstvem průmyslu gestorem. Ministr průmyslu Jozef Síkela v minulosti rovněž uvedl, že právě Chips Act má být během našeho předsednictví Rady EU důležitý: „Návrh nařízení o čipech je jednou ze stěžejních iniciativ EU současnosti. Je to zásadní krok pro zajištění strategické odolnosti.“
Celkově se nicméně na akci podílí pět ministrů. Kromě jich zmiňovaných jde například o ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) nebo místopředsedu vlády Ivana Bartoše (Piráti).
První svého druhu
Hledání kompromisu je důležité. Každá země má od Chips Actu trochu jiná očekávání a snaží se prosadit pro sebe a své firmy výhodnější podmínky. Příklad: finanční prostředky by měly být k dispozici pro pokročilou výrobu čipů, a nikoliv starší technologie. Zejména zástupci automobilek a průmyslu ale tlačí na to, aby se to týkalo i technologií, které se používají pro auta a podobně. Tam jde často o výrazně starší výrobní procesy.
Chips Act pracuje s pojmem first-of-a-kind neboli první svého druhu. Zjednodušeně řečeno: pokud bude nějaká firma chtít zažádat o dotaci na výrobu čipů, bude muset splnit, že její technologie v Evropské unii ještě nefunguje, případně je něčím inovativní a výjimečná.
„Tato definice je nyní dost obecná. Váže se na výrobní proces definovaný nanometry a také na substráty. Například Intel už v EU provozuje 22nm výrobu v Irsku, takže first-of-the-kind technologie, na kterou by mohl získat podporu, je dejme tomu 14nm proces,“ přibližuje Budský.
Podpora se navíc týká více úrovní čipové výroby. Ve vyjednávání je třeba velmi aktivní Malta, kde má největší evropský výrobce čipů STMicroelectronics továrnu na pouzdření. Východoevropské státy zase tlačí na to, aby se finanční prostředky rozprostřely skrze více států, a ne pouze na ty bohatší.
Možný zájem z Česka
Peníze by zároveň mělo být možné získat jak na novou výrobu, tak na rozšíření stávajících kapacit. Podle informací Lupy se tak o Chips Act zajímá i společnost Onsemi (ON Semiconductor), která v Rožnově pod Radhoštěm vyrábí čipy pro průmysl a automobilky. Loni tam zvedla tržby na čtyři miliardy, letos to už má být 4,6 miliardy korun.
Onsemi se mimo jiné v Rožnově zaměřuje na čipy postavené na karbidu křemíku, kde se mateřský americký podnik chce stát světovou jedničkou. Teoreticky je ve hře to, že by celý proces karbido-křemíkové produkce mohl díky Chips Actu fungovat v Česku.
Dalším možným lokálním zájemcem je společnost Hitachi Energy, která má polovodičovou výrobu na Praze 4. Jde o bývalý socialistický podnik ČKD Polovodiče, kde pracují asi dvě stovky lidí (Onsemi má kolem dvou tisíc). Hitachi má za továrnou pozemek, kde by případně mohlo vzniknout pokročilé pouzdření.
Méně, než to vypadá
Veřejných peněz nicméně zase nebude tolik, jak by se podle politických prohlášení mohlo zdát. „Neustále uváděných 45 miliard eur, kterými má Chips Act disponovat, je spíše imaginární číslo. Jde o kombinaci peněz Evropské unie, jednotlivých států a soukromého kapitálu. EU nejsou Spojené státy, které mají federální rozpočet,“ upozornil Budský.
Evropa poskytne prostředky z programů Horizon Europe a Digital Europe, v obou případech jde zhruba o 1,6 miliardy eur. Celkově z veřejných zdrojů půjde 11 miliard eur, což znamená, že zbytek doplatí členské státy Unie. Další část už bude na soukromých investorech.
Existují tedy obavy, že peníze spolknou pouze velké země typu Německo či Francie společně s čipovými obry. Němci už ostatně do Magdeburgu přilákali Intel, který slíbil vybudovat továrnu na nové generace výrobních procesů. Dlouhodobý projekt má stát desítky miliard eur s tím, že německá vláda poskytne dotaci asi sedm miliard eur. „Bude to nákladné, ale velmi důležité,“ sdělil německý kancléř Olaf Scholz k investicím do evropského čipového průmyslu během nedávného vystoupení na Univerzitě Karlově v Praze.
To, zda bude nějakou výrobu schopné přilákat i Česko, bude záviset i na schopnosti státu přihodit peníze k těm z EU, a bude to tedy na prioritách vlády.
Český čipový výzkum a vývoj
Investice do polovodičové výroby v Evropě ale bude vytvářet i další příležitosti jinde. „Když se investuje do expanze výroby, společně s tím roste poptávka po výzkumu, vývoji a podpoře. Máme otevřeny desítky pracovních pozic, což je navázáno na investice. Potřebujeme rozšířit všechny týmy, které v Praze máme – analogové inženýry, návrháře digitálních obvodů, inženýry pro automotive, podporu průmyslových mikrokontrolérů, RF aplikace (NFC, LoRa, Bluetooth) a tak dále,“ vysvětlil Lupě Tomáš Pokorný z pražského R&D centra STMicroelectronics. Mateřský podnik jeví o Chips Act velký zájem.
Chips Act se netýká další důležité části polovodičového průmyslu, kterou je design a vývoj samotných čipů. Zde má Česko poměrně širokou základnu. Výzkumná a vývojová centra u nás mají giganti jako STMicroelectronics, NXP Semiconductors, Renesas Electronics (Dialog Semiconductor), Intel nebo menší hráči jako ASICentrum a Espressif Systems. Důležitá je i základna brněnské firmy Codasip či lokálního startupu Tropic Square. Elektronikou, jako jsou senzory, se v Praze zabývá i Apple.
Na podobné aktivity myslí jiný program, který je na Chips Actu nezávislý. Jde o IPCEI Microelectronics, kam podle informací Lupy poslalo žádost několik firem působících na našem trhu. Jde mimo jiné o Codasip vyvíjející vlastní jádra RISC-V a software pro navrhování čipů. Firma detaily prozatím nekomentuje. „Ještě neproběhlo oficiální schválení,“ sdělil Lupě finanční ředitel Codasipu Vladimír Koutný. Aktivní je v IPCEI zejména „brněnská větev“ českého semi průmyslu.
Klíčový IMEC a čipový klastr
Tým ministryně Langšádlové se pozici Česka v polovodičích snaží posílit i dalšími cestami. Setkává se například s ministry německých spolkových zemí. Skrze našeho velvyslance byl navázán i kontakt v Belgii, ta je totiž v globálním čipovém byznysu zcela zásadní.
Když výkonný ředitel Intelu Pat Gelsinger oznamoval masivní investice na starém kontinentu, prohlásil, že Evropa má dva hlavní poklady. Jedním z nich je nizozemská firma ASML vyvíjející nepostradatelné litografické stroje na výrobu čipů (na klíčové EUV má monopol). Tím druhým je belgická IMEC zabývající se dlouhodobým výzkumem vývoje a výroby čipů. Prakticky každý se tam jezdí nachytřovat či si nechat vyrábět prototypy.
Platí to i pro brněnský CEITEC při Masarykově univerzitě, který disponuje pokročilou polovodičovou laboratoří a u IMECu si nechává dělat vzorky čipů. IMEC se zároveň nabídl, že prozkoumá další možnosti spolupráce s Českem. Obdrží seznam toho, na čem se u nás pracuje či akademicky bádá.
Zároveň se začalo pracovat na takzvaném čipovém klastru, který aktuálně vzniká opět hlavně v Brně. Inspiraci hledá u bateriového klastru, který poskytl prostor pro výměnu informací a zkušeností ve svém oboru. Klastry kromě toho fungují jako zapsané spolky, takže je možné si „sáhnout“ na veřejné peníze.
„Podniky se začaly zajímat, kdo co dělá, umí a co se zkoumá a vyvíjí. Spolupráci dokonce začaly chtít formalizovat, a tak vznikl nápad založit klastr, který by tuto spolupráci zastřešoval. Na schůzce v Brně poté vznikal první návrh toho, co by měl čipový klastr všechno dělat a kdo by se do něj měl zapojit. Dále jsme se bavili o nutných náležitostech klastru, jak firmy napojit na výzkumná centra, a plánovali první akční kroky k chybějící národní strategii v tomto odvětví. Přípravu jsme dělali společně s CzechInvestem,“ přiblížila Jana Soukupová z ministerstva pro vědu, výzkum a inovace.
Česko má co nabídnout
Brno a okolí mají kromě již zmiňovaných firem typu Codasip, NXP, Onsemi, Intel, Espressif a dalších také další důležité podniky. Na Moravě díky firmám jako Thermo Fisher nebo Delong Instruments vzniká velká část celosvětové produkce elektronových mikroskopů používaných při výrobě čipů.
Česko může nabídnout i hráče jako SVCS z Valašského Meziříčí produkující pece pro vypalování křemíkových desek. Přerovská Meopta zase dodává optiku do litografických mašin. ASML tento podnik ocenila za profesionální spolupráci a bezchybné dodávky.
Rozjezd Chips Actu a jeho dopady na evropský polovodičový byznys ještě budou chtít čas. Nejrychlejší varianta platnosti mluví někdy o příštím roce, ale mohou přijít průtahy. Evropa bude muset řešit řadu dalších problémů s tím spojených. V Magdeburgu například bude investovat Intel, už nyní ale panují obavy z nedostatku elektřiny nebo odborných pracovníků.
Web Politico také publikoval článek, kde se opět zmiňují obavy, že vše ovládnou velcí hráči a menší, lokální šampioni, budou nadále sbírat pouze drobky.
Jak vypadá Nanolab, polovodičová laboratoř ČVUT:
ČLÁNKY DO MAILU