- 17:50 – doplnili jsme vyjádření Asociace provozovatelů mobilních sítí
Hasiči plánují rozšířit prostředky hromadného varování obyvatelstva při nejrůznějších hrozbách. V nouzových situacích se chystají oživit technologii Cell Broadcast, která na českém území existovala ve zkušebním provozu na začátku tisíciletí. Jejím prostřednictvím operátoři rozesílali aktuální zpravodajství, informace o počasí nebo kontakty na místní taxislužby. Obsah si každý uživatel nastavoval sám volbou některého ze 17 kanálů. Později však od testování ustoupili, protože nenalezli způsob, jak na něm vydělat.
Plánované oživení však neznamená, že se vrátí k původnímu hardwaru a softwaru. „Obojí má sice stejný název, ale jsou to zcela jiné systémy. Původní Cell Broadcast fungoval na 2G sítích, dnes je to úplně jiný protokol,“ upozorňuje Miroslav Lukeš z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru (HZS). Právě dispečink hasičů spravuje celou škálu nástrojů umožňujících v krátkém čase dostat potřebnou informaci o hrozbě přímo k jejím adresátům.
Používá k tomu v prvé řadě hustou síť výstražných sirén. Část už je zdigitalizována, ale v provozu zůstává významné procento původních analogových rotačních sirén. „Ta síť může být napadena zvnějšku. Za určitých okolností je možné tu analogovou sirénu rozhoukat,“ naznačuje slabiny Lukeš.
Právě proto chtějí hasiči do dvou let jednotnou síť varování a vyrozumění plně zdigitalizovat. Použijí na to 300 milionů korun z Národního plánu obnovy. Síť má být odolnější vůči kyberútokům a současně bude umožňovat připojit nejrůznější měřicí čidla, jako například na únik nebezpečných látek, čidla radioaktivity, případně měřiče hladiny pro varování před povodněmi.
Problémem i těch moderních sirén však je, že mají pevně zabudované hlášení. Předprogramováno je v nich několik typů poplachů, mezi kterými může dispečink volit. Plošné přenastavení na nové hlášení by podle odhadů hasičů trvalo několik měsíců. Nehodí se proto na varování před nestandardními situacemi či hrozbami, na které se dopředu nepamatovalo při návrhu systému.
Varovné SMS jsou omezeny kapacitou
Variabilní varování naproti tomu nabízí lokalizované SMS coby druhý hlavní informační kanál používaný integrovaným záchranným systémem, nejčastěji při událostech typu úniku nebezpečné látky v blízkosti chemických provozů, při požárech apod. „Systém funguje tak, že velitel zásahu zažádá na národním operačním středisku o vyslání zprávy, definuje území středem kružnice a poloměrem a zadá text požadované zprávy. Vyslání je otázkou několika minut,“ popisuje systém varování prostřednictvím textových zpráv Lukeš. Výhodou je, že dispečink si může ověřit, že varování byla na telefony v zadané oblasti skutečně doručena.
Tento systém ale má své limity. „Nehodí se na podlouhlé oblasti, liniové stavby. Jinak je ale práce s definováním oblasti soustavou kružnic jednoduchá. Do rozhraní jsou připojeny systémy všech tří síťových operátorů a systém dispečinku dopředu řekne, kolik se v tom daném území nachází mobilních telefonů,“ dodává. A to představuje další limit. Jednu varovnou SMS nelze doručit na víc než 200 tisíc čísel najednou. Kromě toho všechny duální telefony se dvěma aktivními SIM kartami se hasičům budou hlásit hned dvakrát a dostanou i dvě stejné výstražné textovky.
Lokalizované textové zprávy jsou právě z důvodu omezené kapacity nevhodné pro větší aglomerace, centra města, velká sídliště nebo stadiony s velkým počtem návštěvníků, zkrátka pro oblasti, kde se na malé ploše nachází velké množství lidí.
Cena za SMS
A většímu využití brání ještě jedna zdánlivá maličkost: diametrálně odlišná představa státu a operátorů, kolik by stát měl za využití těchto varovných SMS zpráv platit. Právě to je přitom důvodem, proč stále neexistuje úhradová vyhláška, se kterou zákon o elektronických komunikací počítá. Zákon totiž předpokládá, že za provoz systému veřejné výstrahy bude operátorům náležet „náhrada účelně vynaložených nákladů za zajištění předávání veřejných výstrah koncovým uživatelům“.
Zatímco HZS navrhuje za rozeslání jedné varovné textovky hradit 1 haléř, představa mobilních operátorů je podle hasičů minimálně na úrovni třicetinásobku. Rozeslání jedné textovky s varováním na 200 tisíc čísel najednou by tak stát přišlo na 60 tisíc korun. „Pro nás by bylo dobré, aby ta služby byla brána jako služba občanovi, ale chápu, že operátoři s tím mají určité náklady,“ připouští Lukeš s tím, že dokud není vydaná vyhláška, je služba poskytována zcela zdarma.
„Mobilní operátoři nikdy nepožadovali po státu (IZS) poplatek 30 haléřů za jednu SMS. Naopak po celou dobu přípravy vyhlášky říkáme, že mechanismus zákonné náhrady by měl zahrnovat investiční a provozní náklady spojené s implementací služby Lokalizační SMS. Zákon o elektronických komunikacích v § 33 odst. 4 jasně říká, že operátorům ‚náleží úhrada účelně vynaložených nákladů‘ a že definici toho, co je účelné, má zajisti vyhláška. Ta se bohužel připravuje už tři roky a výsledek dodnes žádný. Vedle toho ani netušíme, jak hasičský záchranný sbor přišel na cenu 1 haléř za jednu SMS, stejně jako netušíme, kde vznikl informační šum, že operátoři požadují 30 haléřů. Tento požadavek jsme nikdy nevznesli,“ namítá prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) Jiří Grund.
Cell Broadcast probudí i ztlumený telefon
Pro varování velkého počtu obyvatel naráz vkládá HZS velké naděje do Cell Broadcastu. Ten dokáže poslat najednou miliony zpráv všem přístrojům na definovaném území a rozpípat je i tehdy, kdy mají vypnuté či ztlumené vyzvánění. Na druhou stranu velitel zásahu nemá žádnou zpětnou vazbu, kolik na definovaném území je momentálně aktivních přístrojů ani kterým z nich byla zpráva doručena.
Podobně jako u lokalizovaných SMS zpráv i Cell Broadcast varování pracují s nadefinovaným územím, kam je potřeba zprávu doručit. Ta ale už nebude muset být omezena jen obsahem kružnic ani počtem přístrojů. Bude tak například dopředu možné předdefinovat zóny kolem nebezpečných provozů chemiček či továren i texty zpráv. A v případě potřeby okamžitě do celé zóny havarijního plánování rozeslat varování.
Hasiči počítají s tím, že spuštění systému bude muset předcházet masivní informační kampaň. „Telefon na takovéto alerty reaguje nestandardně, takže lidi na to musíme připravit, jinak hrozí vypuknutí paniky,“ vysvětluje Lukeš. Podobný systém už v Evropě implementovaly Německo, Francie, Británie, Španělsko, Bulharsko nebo Rumunsko.
Stejně jako u lokalizovaných SMS výstrah i v případě Cell Broadcastu bude muset stát s operátory vyřešit financování. Tím, že se ani na úrovni operátora nedá zjistit, kolika telefonům zpráva dorazila, se bude muset jednat o paušální částku, nikoliv zpoplatnění každé zprávy zvlášť.
Chci odebírat newsletter
ČLÁNKY DO MAILU