Když letos v únoru po nezdařené aukci frekvencí pro sítě 5G nahradil Hanu Továrkovou v čele Českého telekomunikačního úřadu jeho někdejší sekční šéf regulace Marek Ebert, byla s jeho nástupem spojena značná očekávání. Čtvrtý operátor z aukce nevzešel, Česká republika dále obsazovala nelichotivá místa na chvostu různých mezinárodních srovnání cen telekomunikačních služeb a regulátor dlouhodobě čelil kritice, že tomuto stavu jen nečinně přihlíží. Respektive v jistém ohledu byl činný až moc, ale ne úplně žádoucím směrem. Příkladem toho je proti vůli Evropské komise Továrkovou zcela nesmyslně prosazovaná regulace mobilního trhu, která nemohla skončit jinak než fiaskem.
Očekávání změny podpořil sám Ebert slibem, že si úřad pod jeho vedením posvítí na to, zda velká trojka síťových operátorů plně dodržuje závazky z aukce. To je totiž jeden z mála posledních nástrojů, které úřad má, aby alespoň částečně posílil soutěž na zamrzlém mobilním trhu, když se o toto zčeření zatuchlých vod nepostará nová štika v rybníce. A ta, jak víme, nepřiplula. Postarala se o to vláda Andreje Babiše, konkrétně tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček ve spolupráci s jím dosazenou šéfkou Továrkovou. Ti změnili podmínky připravené aukce pro sítě 5G tak, že příchod čtvrtého hráče na trh byl dopředu vyloučen. Ebert v rozhovoru pro Lupu těsně po nástupu do funkce tuto změnu podmínek aukce označil „za ne dobrou“. A zlepšení postavení virtuálních operátorů a s tím související rozpohybování soutěže na maloobchodním trhu rezidentních zákazníků chtěl docílit právě důslednou kontrolou aukčních závazků.
Z nich je nejdůležitější dlouhodobý závazek velkoobchodní nabídky, platný 12 let od nabytí právní moci přídělu kmitočtů, tedy do roku 2026. Ten zaručuje, že virtuální operátoři budou moci na podřazeném trhu podnikat se ziskem. Tento závazek je detailně rozebrán v čl. 8.2 vyhlášeného výběrového řízení (str. 46). Vítězové aukce se zavazují, že s každým zájemcem o přístup k síti budou jednat v dobré víře, nediskriminačním způsobem, nebudou klást žádné administrativní, právní ani jiné překážky a nebudou vyžadovat jiných než nezbytně nutných podmínek pro uzavření smlouvy. Velkoobchodní ceny služby pak musejí být s principem zákazu stlačování marží. Na to existuje metodika zveřejněná ČTÚ. Nákladový model počítá s tím, že virtuální operátor „stejně efektivní“ jako vydražitel kmitočtů nebude na svém podnikání tratit.
Plnotučný virtuál neexistuje
Aby síťoví operátoři tento závazek splnili, musejí vypracovat a zveřejnit referenční nabídky, jednak pro imaginárního Full MVNO a jednak pro jeho pravý opak Light MVNO. Jsou to dva extrémy z protilehlých pólů. Full MVNO je plnohodnotný virtuální operátor s veškerou vlastní infrastrukturou, zákaznickými a účetními systémy, s vlastní zákaznickou linkou a jediné, co mu chybí, je rádiová síť, kterou si od síťového operátora pronajímá. Proti tomu Light MVNO toho co do systémů a infrastruktury vlastního moc nemá a všechno potřebné dostává od svého velkoobchodního partnera.
„Jako Full MVNO evidujeme pouze Nordic Telecom,“ uvedla mluvčí ČTÚ Tereza Meravá. Přitom právě tento operátor vyšel z aukce kmitočtů pro sítě 5G vítězně, a má tak frekvence a další předpoklady pro naplnění definice plnohodnotného síťového operátora.
„Nordic Telecom své mobilní služby poskytuje na základě smluvního vztahu se síťovým operátorem prostřednictvím jeho přístupové mobilní sítě. Přestože disponuje kmitočty a vlastní síťovou infrastrukturou, neprovozuje celoplošnou síť pro poskytování mobilních služeb,“ doplnila Meravá. Máloco dalšího přesvědčivě vypovídá o absurdnosti nastavení podmínek aukce než jeden z jejích vítězů s vlastními kmitočty, kterého úřad vnímá jen jako virtuála…
Úřad šetřil, prošetřoval a je spokojen
Od jarního slibu šéfa regulátora prověřit splnění všech závazků uběhlo více než tři čtvrtě roku, a tak je na čase se ptát, jak je vysočanský úřad se slibovaným přezkumem daleko. Na dotaz Lupy mluvčí úřadu odpověděla, že Marek Ebert při nástupu do své funkce zdůrazňoval zejména závazky týkající se povinných referenčních nabídek.
„Síťoví operátoři podmínky závazku průběžně plní. V referenčních nabídkách pro přístup ke 4G a 5G sítím pro subjekty typu ‚full‘ i ‚light‘ MVNO pravidelně přepočítávají a úřadu výpočty předkládají ke kontrole,“ dodala. ČTÚ podle ní momentálně ověřuje výsledky přepočtu za letošní pololetí, zatímco operátoři už zveřejňují další aktualizované referenční nabídky, na které se dostane později.
A i s výsledky je ČTÚ spokojen. Z prezentovaných dat by se dokonce mohlo zdát, slovy ikonického primátora Prahy během povodní v roce 2002 Igora Němce, že situace je nadmíru výtečná. Pro nepamětníky připomeňme, že tato slova zazněla v době, kdy Vltava zaplavovala metro a Karlín. Opticky skutečně referenční nabídky na první pohled nevypadají špatně. Například u O2 cena za 1 MB dat zveřejněná v dubnové nabídce klesla o 40,8 %, z 0,025 na 0,0148 Kč. U T-Mobile o 4,5 % (z 0,0112 Kč na 0,0107 Kč) a u Vodafonu o 18 až 19 % v závislosti na typu sítě, zda jde o 4G, nebo 5G.
Virtuálové tak optimističtí nejsou
Jenže to má několik háčků. Zaprvé, záleží na tom, z jaké základny cena klesá. Pokud byly služby historicky dvoj- až trojnásobně předražené, respektive marže operátorů dosahovaly výšin vpravdě nemravných, potom se skokově dosahuje snížení o polovinu docela snadno. Zadruhé, jak jsme upozornili výše, jde o ideální případ, spíše o takového bájného jednorožce. Na českém trhu žádného Full MVNO, který by na takovéto podmínky dosáhl, nemáme. Realita českých virtuálů je úplně jinde. „1GB balíček dat nakupuji za 75 Kč bez DPH. Abych zaplatil alespoň provoz, musím jej prodat za 80,10 Kč bez daně, což znamená rabat 8 %. Koncová částka pro zákazníka po připočtení daně je ve finále 98 Kč, což je téměř neprodejné,“ zasazuje čísla z referenčních nabídek do kontextu šéf virtuálního operátora KlokanMobil Leoš Tretter.
Nákupní cenu dat jako hlavní problém označil za virtuálního operátora TNtech jeho šéf Petr Dvořák. „Jak můžeme podnikat jako MVNO, když naše nákupní ceny pro 100 a více SIM karet jsou horší než nákupní ceny firmy se čtyřmi až šesti SIM?“ ptá se s dovětkem, že taková praxe nemá v jiném oboru podnikání obdoby. „Takto se podnikat nedá,“ dodává.
A pak tu jsou příklady virtuálů, pro které byly podmínky natolik nepřijatelné, že podnikání pověsili na hřebík. Příkladem je Fayn Telecommunications, který mobilní služby přestal poskytovat v polovině letošního roku. „V první polovině letoška k žádnému snížení cen pro nás jako MVNO nedošlo, ostatně podobně tomu bylo i v minulých letech. Nákupní velkoobchodní ceny jednotek volání a SMS pro sestavování vlastních tarifů jsme měli po celou dobu působení na trhu MVNO, tedy 10 let, stejné. Nejinak tomu bylo s poplatky za aktivovanou SIM kartu,“ říká za Fayn Lukáš Honek.
Závazky z aukcí podle něj na velkoobchodní ceny pro virtuály neměly téměř nikdy žádný vliv. „Primárně byly cíleny na Full MVNO, který ale v ČR neexistuje,“ ukazuje na hlavní problém závazků Honek. „Přenos těchto povinností na níže postavené MVNO, byť později i zakotvený v zákoně, moc nefungoval,“ dodává s tím, že nepomáhaly ani výzvy dodavatelům k úpravě cen, ani zasílání připomínek a analýz k ČTÚ. „Tak jsme naše snahy vzdali a věnovali se byznysu, který jsme měli ve svých vlastních rukou a který nám dává stále větší smysl,“ uzavírá Honek. Fayn se nyní soustředí na cloudové telekomunikační řešení a působí jako plnohodnotný telefonní operátor pro firmy a organizace.
Zmrazené ceníky potvrzuje i virtuál 3ton: „Poslední změna ceny proběhla před koncem roku 2021, stále považujeme stávající cenové podmínky, za kterých nám T-Mobile poskytuje své služby, za diskriminační.“
Zatímco oslovení virtuálové skomírají, opouští bitevní pole a svou situaci hodnotí jako tristní, ČTÚ je spokojený. „Celé první pololetí jsme věnovali detailní kontrole a jednání s mobilními operátory, jak plnění závazků probíhá. Z jejich strany byl přístup správný. V souladu s podmínkami aukce docházelo k přepočtu a úpravám cen podle toho, jak je nákladový model v aukci nastaven. Sami operátoři přistoupili ke snížení jednorázových cen,“ shrnuje k vyhodnocení závazků šéf vysočanského úřadu Marek Ebert. Úřad podle něj nebyl přizván k žádnému vyjednávání o velkoobchodních smlouvách, není o jejich podmínkách informován, a nebude je proto komentovat.
A tím bere za své i v úvodu zmíněné očekávání, že úřad svou regulační aktivitou přeci zajistí výraznější zlevňování pro koncové zákazníky a přiblížení cen hladinám obvyklým v sousedních zemích.
Chci odebírat newsletter
ČLÁNKY DO MAILU