Technologické světy západu a Číny se vlivem obchodní války postupně oddalují. Spojené státy do svého asijského konkurenta buší skrze sankce, na což Čína reaguje pokusy o co největší soběstačnost a vývoj alternativ. Týká se to i serverů. Během poslední návštěvy Číny jsem narazil na několik výrobců, které na západě v podstatě neznáme.
Tři největší čínští výrobci serverů jsou poměrně známí. Jde o Inspur, H3C a Huawei. Inspur podle čísel Statista ovládá 30 procent tamního trhu, H3C přes 17 procent a Huawei je na asi 11 procentech. Čtvrtý Dell je na tom podobně jako páté Lenovo, oba mají asi osm procent. První trojka je pod americkými sankcemi, což Huawei donutilo prodat divizi x86 serverů a soustředit se na ARM.
Mimochodem, Lenovo v Číně nepovažují za příliš čínskou společnost a občas firmě její „nečínskost“ vyčítají. I když má centrálu v Pekingu, druhé sídlo je v USA. Lenovo má původ v čínské armádě, odkoupilo divize a technologie od Motoroly či IBM, na zahraničních pobočkách skoro nelze vidět Číňany (na rozdíl od Huawei) a firma se tváří jako mezinárodní. Západní bezpečnostní složky si tak v podstatě Lenova nevšímají. O zrodu Lenova jsem psal v dřívější reportáži z Pekingu.
Každopádně v Číně existují mnohem exotičtější značky. Narazil jsem na ně na IT konferenci v Šanghaji. Ta byla určená primárně návštěvníkům z Číny a novináře ze západu tam původně nechtěli, nakonec se ale vstup zadařil. Servery si lze prohlédnout v naší galerii.
Servery od Dlouhé řeky
Jedním z netradičních producentů je Wuhan Yangtze Computing Technologies Company, zkráceně Yangtze Computing. Firma je pojmenovaná po Dlouhé řece tekoucí Čínou (Yangtze, v češtině Jang-c'-ťiang). Podnik vyrábí několik druhů serverů včetně větších clusterů, úložišť a osobních počítačů.
V Yangtze je finanční účast státu, stejně jako v příbuzné firmě Yangtze Memory Technologies (YMTC). To je sankcionovaný výrobce pokročilých paměťových čipů, od kterého v minulosti chtěl začít odebírat Apple, ovšem zakázala mu to americká vláda.
Další zajímavou značkou je Tsinghua Tongfang, zkráceně Tongfang. Jde o státem vlastněný podnik točící se v podhoubí pekingské Tsinghua University. Podnik spadá pod Tsinghua Holdings, pod nímž je i nevalně proslulý producent čipů Tsinghua Unigroup, do kterého musí vláda lít peníze. Tongfang vedle serverů produkuje i počítače nebo outsourcuje vývoj softwaru.
Ambiciózní společností je PowerLeader patřící mezi platinové partnery Intelu. PowerLeader letos ve spolupráci s Intelem vyvinula serverový procesor PowerStar, který se výkonově vyrovná Core i3–10105 (Comet Lake).
Mezi další sankcionované hráče patří CloudWalk Technology vycházející z čínské akademie věd. USA CloudWalk považují za firmu spadající pod čínskou armádu.
Intellifusion se kromě výroby serverů soustředí na vývoj procesorů pro počítačové vidění a další aktivity. Yidu Tech je technologická firma zaměřená zejména na zdravotnictví. Data Grand dělá na robotizaci procesů (RPA) nebo zpracování textů a k tomu vyvíjí vlastní servery. Yisa Technology má servery pro vlastní technologie na detekci.
Nasazení vlastních čipů
Některé z těchto podniků nadále mohou odebírat procesory od západních firem typu Intel nebo AMD, na jiné jsou uvaleny sankce. Všechny proto zkouší různé čínské alternativy, jako jsou domácí čipy Phytium. A všechny bez výjimek mají modely serverů s čipy od Huawei. Konkrétně jde o verze s ARM procesory Kunpeng, které Huawei nabízí už nějakou dobu, a akcelerátory Ascend.
ARM lze v čínských datacentrech vidět stále více. Vlastní čipy na něm navrhují firmy jako Alibaba nebo Baidu. Podle Bernstein Research dnes na ARMu běží asi deset procent instalovaných serverů, přičemž 40 procent z toho má Čína. Země také pod tlakem sankcí rozvíjí snahy v otevřeném standardu RISC-V.
Huawei uvádí, že má v ekosystému 2,4 milionu vývojářů pro Kunpeng a přes dva miliony vývojářů pro Ascend. Kunpeng má mít jedenáct hardwarových/serverových partnerů, Ascend přes třicet. Čínské firmy také nasazují lokální operační systémy, největší je zřejmě EulerOS a openEuler. Vychází z Linuxu.
Liu Qingfeng, zakladatel a ředitel firmy iFlytek, uvedl, že poslední akcelerátory Ascend se vyrovnají modelům Nvidia A100, tedy předchozí generaci od této společnosti. Nezávislé testy nejsou k dispozici. Také iFlytek je pod americkými sankcemi, protože se její software používá ve sledovacích systémech. Podnik má vlastní alternativu pro ChatGPT (Spark) nebo systémy pro rozpoznávání a generování řeči a lidských avatarů.
Huawei na Ascendech staví vlastní clustery. Ten poslední se jmenuje Atlas 900. Hodí se na trénování LLM o bilionu parametrů. Podle firmy má větší výpočetní sílu než clustery s Nvidia H100, což je aktuální generace AI akcelerátorů amerického podniku. Součástí nabídky je i vlastní programovací jazyk Ascend C.
Čína tuto rostoucí nabídku prezentuje jako alternativu k západním technologiím. Kromě domácího trhu ji propaguje na trzích v Asii, Africe a Latinské Americe. Je to součástí takzvané digitální hedvábné stezky, do níž spadají i aktivity kolem telekomunikací (Huawei, ZTE), datových center (Huawei, Alibaba a další), podmořských kabelů (zejména Huawei), kamerových systémů (Hikvision či Dahua) nebo satelitní komunikace (BeiDou jako alternativa k GPS). Aktivity pěkně shrnuje kniha The Digital Silk Road: China's Quest to Wire the World and Win the Future.
Chci odebírat newsletter
ČLÁNKY DO MAILU