Nové možnosti by mohli využívat i další uživatelé, jako jsou obce a firmy, pro svoje datové spoje. Co poskytovatelé připojení k internetu potřebují, aby dramaticky navýšili rychlosti a kvalitu připojení pro české domácnosti a firmy i v oblastech, kde se ekonomicky nevyplatí (často ani se státní dotací) zakopávat optickou infrastrukturu?
Odpověď je prostá. Kapacitní části rádiového spektra, které v rámci upravených regulačních pravidel budou připravené pro poskytování takových služeb. Rádiové kmitočty pro moderní sítě, dostupné pro všechny zájemce o využívání rádiového spektra s cílem nabízet služby přístupu k vysokorychlostnímu internetu. Bezdrátové technologie přenosu dat se bouřlivě rozvíjejí, na trhu jsou k dispozici dostupná zařízení, která jsou doslova prodloužením optického vlákna na poslední míli.
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) připravuje regulační podmínky pro otevření milimetrového pásma 26 GHz s celkovým přídělem zhruba 1 GHz. Pilotní projekty u nás i v zahraničí ukazují na přesvědčivou robustnost milimetrových sítí, a to i v případě celoplošných průtrží mračen. Technologie jsou dostupné v cenících malých i velkých výrobců, jde o standardní 5G pásmo. Samotné uvolnění pásma trhu ale nestačí.
Druhou podmínkou rozvoje výstavby rychlých sítí elektronických komunikací zcela nové kvality je úprava poplatkové politiky. Stát za využívání určitých částí kmitočtových pásem vybírá poplatky ve výši podle tzv. poplatkového nařízení vlády. To je naprosto v pořádku, rádiové spektrum není neomezený zdroj. Poplatky mají regulativní funkci, díky nim nedochází k nadužívání spektra, to je pak dostupné i pro další zájemce.
Bohužel i přes některé dílčí novelizace tohoto nařízení jsem osobně přesvědčený, že některé poplatky za využívání spektra a jejich nastavení podvazují rozvoj dostupných technologií na území České republiky a fakticky způsobují, že některé jinak dostupné technologie se nedostanou za hranice hustě obydlených oblastí.
To je téma také pro ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Ve vztahu k milimetrovým pásmům mluvíme o nákladech na pokrytí malé vesnice maximálně s desítkami potenciálních klientů v řádech desítek tisíc korun ročně. Nepromarněme šanci přiblížit naši společnost k přívlastku „gigabitová“ kvůli příliš vysokým a nerealisticky nastaveným odvodům státu.
Na žebříčku DESI, který mimo jiné srovnává i dostupnost sítí s velmi vysokou kapacitou (VHCN), se naše země pravidelně umisťuje hluboko pod průměrem ostatních členských států Evropské unie. Ačkoliv celkové pokrytí země širokopásmovým připojením kategorie NGA není vůbec špatné, pro rozvoj digitální ekonomiky se potřebná kvalitativní kategorie VHCN nerozvíjí dostatečně rychle.
Síť VHCN je v zákoně o elektronických komunikacích definovaná jako „síť elektronických komunikací, která zcela sestává z optických prvků přinejmenším do rozvodného bodu v obslužném místě, nebo síť elektronických komunikací, která je schopna za obvyklých podmínek v době špičky dosahovat podobné výkonnosti, pokud jde o dostupnou šířku pásma pro downlink a uplink, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci včetně kolísání těchto parametrů. Výkonnost sítě lze považovat za podobnou bez ohledu na to, zda se vnímání ze strany koncového uživatele liší kvůli odlišným vlastnostem vyplývajícím z podstaty média, kterým je síť nakonec spojena s koncovým bodem sítě“.
Neohrozí milimetrové technologie výstavbu optických sítí? Takové obavy jsou liché. Optické sítě vznikají a budou vznikat i vedle rozvinuté 5G gigabitové infrastruktury. Tvoří základní části jakékoliv bezdrátové infrastruktury.
Všude tam, kde je dostatek zájemců, mezi které lze rozpočítat investiční náklady na výstavbu, je výhodnější budovat pasivní technologii optického vlákna. V dlouhodobém horizontu dává kabelová přípojka investorům jistotu nízkých provozních nákladů.
Milimetrové bezdrátové technologie najdou využití především tam, kde je poptávka po velmi vysoké kapacitě, ale dobudování plně optické sítě přímo k uživateli z různých objektivních důvodů nedává ekonomický smysl. Čekání na plné pokrytí optikou u všech adresních míst v České republice, kterou tvoří tisíce velmi malých sídelních jednotek, jednoduše nedává smysl. Vzpomeňme si, že elektrifikace Československa ve své době trvala šest dekád. Pojďme nastavit realistická regulační pravidla pro využívání klíčového pásma pro rozvoj rychlého internetu v naší zemi.
PODÍVEJTE SE: V Praze se testuje superrychlý bezdrátový internet v pásmu 26 GHz:
Chci odebírat newsletter
ČLÁNKY DO MAILU