Jedním ze 33 bezpečnostních opatření reagujících na prosincovou střelbu na pražské filozofické fakultě bude zavedení systému včasného varování na mobilní telefony neboli Cell Broadcast (CB). Soubor konkrétních opatření připravených ministerstvem vnitra projednala Bezpečnostní rada státu.
CB tiskové výstupy z jednání přímo nezmiňují. Mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška ale na dotaz Lupy potvrdil, že s implementací moderního systému včasného varování představená opatření počítají.
Novinka vzbudila pozitivní reakce na sociálních sítích.
Česko se dočká systému včasného varování na mobilní telefony👏🎉
— Jakub Onderka (@JakubOnderka) January 31, 2024
A to za pomocí moderního systému cell broadcast, místo původně plánovaných SMS. Tento systém půjde použít nejen k upozorňení na střelce, ale třeba i v případě povodní.
Dnes o tom rozhodla Bezpečnostní rada státu. pic.twitter.com/Hy5rbpISgf
Nevydělává, vypínáme
Cell Broadcast je metoda zasílání zpráv více uživatelům ve vymezené oblasti současně. Maximální délka jedné je 1395 znaků. Zprávy jsou směřovány do rádiových buněk, nikoliv na konkrétní telefonní přístroj, jde tedy o komunikaci typu point-to-multipoint. CB je součástí standardu sítí všech generací, od 2G až po 5G.
Nejnovější generace systémů CB dokáže odeslat zprávu do celé mobilní sítě za méně než 10 sekund. Tím se výstraha dostane k milionům mobilních účastníků najednou. Technologie však neumožňuje zajistit potvrzení o doručení. Odesílatel se tedy nedozví, kdo přesně a kdy zprávu obdržel. Lze zjistit pouze kolik buněk výstrahu CB odvysílalo.
Systém pamatuje i na situace, kdy je uživatel zrovna mimo dosah signálu nebo má telefon vypnutý. Lze totiž nastavit i opakovanou rozesílku varovných informací, a to buď v předem vymezeném časovém okně, nebo do rozeslání následné zprávy o zrušení výstrahy. Každá opakovaná CB zpráva pak má mít stejný identifikátor a stejné pořadové číslo. Z toho je mobil schopen odvodit, že jde o opakované vysílání a znovu doručené zprávy ignorovat.
Technologie byla poprvé představena v Paříži v roce 1997. Povědomá může být ale i českým pamětníkům. Nedlouho po útocích z 11. září 2001 ji totiž spustil ve své síti Eurotel (předchůdce O2). Nastavil 17 různých kanálů, které vysílaly například aktuální zpravodajství, informaci o počasí, kontakty na místní taxislužby apod. Tyto kanály si každý z uživatelů na svém telefonu nastavoval sám. Se službou podobně koketoval i operátor Paegas (předchůdce T-Mobilu), a to ještě dříve v rámci omezeného experimentu. Oba operátoři ale záhy naznali, že CB nebude finančně zhodnotitelnou službou, a proto od ní zase ve vší tichosti upustili.
Znovuvzkříšení se CB dočkala po roce 2008 jinde, hlavně mezi asijskými, americkými, kanadskými a některými evropskými síťovými operátory. Systém rozesílání varování úspěšně funguje například v Německu pod označením DE-Alert. Z našich dalších sousedů se připravuje spuštění služby v Polsku. Podporuje ji sice většina v současnosti používaných telefonů, na mnoha zařízeních je však ve výchozím nastavení vypnuta.
Cílené varování přijde na desítky milionů
Hlavní předností této technologie je rozeslání informačních zpráv velkému počtu zařízení v krátkém čase. Ve státech Evropské unie není úplnou novinkou, používá se jednotný komunikační protokol CAP. „Umožňuje poměrně přesně definovat jak území, na kterém má být zpráva přijata, tak i území, kam naopak nemá být doručena,“ zmiňuje hlavní výhody CB mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru (HZS) Jiří Fröhlich.
Právě HZS má implementaci novinky do systému veřejné výstrahy v ČR na starosti. Už také zahájilo jednání se všemi síťovými operátory a s regulačním Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) s cílem najít způsob, jak systém spustit co nejdříve. „V případě zajištění financování výstavby by bylo možné projekt zrealizovat do 12 měsíců od zadání úkolu,“ dodává Fröhlich.
Tomu ale bude předcházet řada kroků. HZS chce nejdřív vypracovat harmonogram implementace, vyčíslit očekávané náklady na vývoj i zajištění provozu technologie a definovat potřebné legislativní změny. Odhaduje přitom, že celkové vstupní náklady dosáhnou výše 100 milionů korun. Roční náklady na provoz pak budou závislé na tom, jak se podaří integrovat CB do stávajících dispečerských aplikací integrovaného záchranného systému a armády.
APMS: stát už má výstražné SMS a za ně neplatí
Novinka se bude týkat všech tří tuzemských síťových operátorů. Proto ji nechtěli komentovat jednotlivě a odkázali se na svou zastřešující Asociaci provozovatelů mobilních sítí (APMS). Její prezident Jiří Grund dotazy Lupy na konkrétní podobu nastavení systému odmítl zodpovědět s tím, že jsou předčasné.
Upozornil přitom, že v ČR už několik let funguje systém Výstražných SMS. K němu ale chybí prováděcí vyhláška, která měla mimo jiné řešit i způsob úhrady za využívání této služby. „Zřízení stálo jen v investičních nákladech mobilní operátory desítky milionů korun,“ říká Grund s tím, že Cell Broadcast pracuje na jiném principu a využívá jiné technologie než Výstražná SMS. „Každá z těchto technologií má své plusy a minusy a její využití je vhodné pro různé typy situací nebo incidentů,“ dodává.
Náklady na zavedení Cell Broadcastu budou podle Grunda dvojího druhu. Každý mobilní operátor bude muset ve své síti vytvořit propojovací body na tuto službu. „Vedle toho budou muset do hry vstoupit kromě operátorů a IZS také výrobci operačních systémů iOS a Android, aby využití této služby ‚odemknuli‘ pro Českou republiku,“ uzavřel s dovětkem, že APMS k tomu v březnu chystá odborný seminář, kde aktuálně dostupné technologie spolu s jejich přednostmi a nedostatky představí.
Chci odebírat newsletter
ČLÁNKY DO MAILU