Příští měsíce přinesou boom v představování nových interaktivních formulářů a aplikací pro elektronickou komunikaci se státem. Počítá s tím Digitální a informační agentura (DIA), která má koordinaci digitalizace na starosti. Blíží se totiž lhůta stanovená zákonem o právu na digitální služby, do které buď úřady dají k dispozici nástroj, jímž půjde úkon provést elektronicky, anebo musejí počítat s tím, že volba vhodné formy digitálního podání bude výlučně na jednotlivci. Úřad takový úkon učiněný volnou formou, například přes e-mail nebo datovou schránku, bude muset přijmout a zpracovat.
Zákon 12/2020 Sb., přezdívaný digitální ústava, nastavil pětiletou lhůtu, aby se úřady na nové povinnosti stihly připravit. Ta vyprší příští rok v únoru. Ředitel Digitální a informační agentury (DIA) Martin Mesršmíd v této souvislosti nyní zaznamenává zvýšenou aktivitu části státní správy, která se snaží resty dohnat.
„Na poslední chvíli to spousta úřadu řeší, vidíme, že mají projekty rozjeté. Nechaly to na druhou polovinu letošního roku nebo začátek roku 2025. Díváme se na to se značnou nervozitou, jestli je vůbec možné za dva nebo tři měsíce připravit funkční portál,“ řekl v rozhovoru pro Lupu Mesršmíd. Postup těchto úřadů, které však nechce konkrétně jmenovat, označil za odvážný a připouští, že tak i po aktivaci nové povinnosti budou mít některé agendy úřady nepokryté.
„Když ten úřad neodpracuje, co má, občan může učinit úkon jakýmkoliv digitálním způsobem on uzná za vhodné, a to je ta nejčernější můra pro každý úřad,“ zdůrazňuje. Takové podání už nebude možné odmítnout pro to, že nebylo provedeno přes správný formulář, a úřad jej nebude moci ignorovat.
Podobně přísný režim začne platit i u nároku na vyřízení požadavku digitální cestou. „Pokud bude občan chtít, aby byl obsloužen digitálně, a nebude mu to umožněno, může uplatňovat škodu, který mu tím vznikne. Typicky půjde o případy, kdy bude muset někam osobně cestovat,“ naznačuje další nástrahu při podcenění povinností na straně institucí Mesršmíd.
Přitom i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nedávno konstatoval, že ve srovnání s ostatními evropskými státy u nás pokračuje digitalizace velmi pomalu. A v indexu Digitální ekonomiky a společnosti (DESI) pravidelně obsazujeme v řadě kategorií spodní příčky. Mesršmíd se závěry NKÚ souhlasí. Podle něj je například naplněnost odkazů na digitální formuláře tristní, když správně vyplněných je jen 6 % záznamů. „My to za úřad doplnit nemůžeme, nesmíme. Pro nás najít ten formulář je otázka chvilky a celá kontrola je náročnější, než kdybychom to vyplnili za ně,“ posteskl si.
Bartošův resort na chvostu s aktivitou
DIA, která byla zřízena týmž zákonem, na začátku dubna oslavila rok své existence. Loni na podzim zmapovala, jak jsou na tom jednotlivé resorty s plněním povinností plynoucích z „digitální ústavy“, konkrétně zda poskytované služby zapisují do Katalogu služeb, aby z jejich propojení mohli lidé profitovat. A tuto inventuru zopakoval na konci března.
Premiantem v tomto ohledu jsou ministerstva zdravotnictví, financí a zemědělství. Jednak mají nejvíce katalogizovaných služeb a jednak během tohoto půlroku vyladily formální stránku záznamů tak, aby splňovaly veškeré náležitosti.
Naopak nejmenší aktivitu vykázaly Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který nevyplnil žádný popis v Katalogu služeb, a Ministerstvo pro místní rozvoj, vedené vicepremiérem pro digitalizaci Ivanem Bartošem. Ten na dotaz Lupy nebyl schopen vysvětlit, proč jeho rezort nejde ostatním příkladem a za uplynulého půlroku nevyvinul v tomto ohledu aktivitu vůbec žádnou. Záhy poté se z tiskové konference omluvil s tím, že odjíždí na jednání vlády.
Bez propojených dat to nepůjde
Přitom propojenost datového fondu je pro další rozvoj eGovermentu naprosto klíčová. „Bez toho, že se propojí instituce navzájem, se dál nepohneme,“ přitakává Mesršmíd. Jeho agentura proto minulý rok na všechny orgány veřejné moci rozeslala výzvu, ať si na letošek alokují v rozpočtu dostatek prostředků na to, aby mohly vybudovat portály, napojit se na společný datový fond, poskytovat svoje data a číst data jiných úřadů.
Problém však vidí v nedostatku motivace. „Úřad to sice ze zákona dělat má, ale neexistuje sankce, pokud to neudělá, a neexistuje žádný benefit, pokud to udělá,“ shrnuje příčinu stávajícího neutěšeného stavu Mesršmíd s tím, že aktivní instituce si tím naopak jen zadělají na problémy. „Když se na to podíváme z jejich pohledu, vystaví-li svá data, prodávají svoji práci, umožní někomu jinému získat výhodu. Jiný úřad vystaví formulář nad těmi daty a blýskne se výsledkem. A ještě navíc ten původní úřad, který data vystavil, odpovídá za jejich správnost, má z toho zátěž svých systémů, se kterou si musí poradit. Je s tím hodně práce a samé problémy, které nejsou vyváženy žádným benefitem,“ dodává.
Propojený datový fond je přitom základním stavebním kamenem eGovermentu už od jeho začátku, kdy tehdejší náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček v roce 2007 představil koncepci eGON. Podle Mesršmída je to ale za ta léta stále nenaplněný pilíř.
„Nejde jen o předvyplnění formulářů, ale i o to, že na základě propojených dat se dají vyvíjet systémy, které budou proaktivní. Služba poběží na pozadí, úřady si ta data vymění,“ vysvětluje. Problémem podle něj však je i to, že informační systém eGoverment On-Line Service Bus (eGSB) za léta od svého spuštění zastaral. „Spousta programátorů se na to dívá jako na muzejní exponát. Takže by bylo vhodné změnit rozhraní. To ale bude běh na dlouhou trať,“ uzavírá ředitel DIA.
Chci odebírat newsletter
ČLÁNKY DO MAILU