Názory k článku Deset věcí, které musíte vědět o bitcoinu
-
Třeba toto?
"Nebezpečí tedy často spočívá v nepředvídatelnosti. Než nějaký altcoin koupíte, Tomáš radí se před tím ještě podívat na jeho kurz k Bitcoinu. U všech uvidíte, jak hodnota v čase klesá. Takový graf by vám měl napovědět, že kdybyste před rokem koupili bitcoin, tak jste na tom lépe."
Jenom kolem altcoinů je tam těch polopravd hromada. A ve zbytku článku ještě víc.
Auto je buď zaslepený bitcoint nadšenec nebo prostě potřebuje bitcoin propagovat protože na tom má založený business a neštítí se mlžit. Tipuju spíš druhou možnost.
A opět je smutné že rádoby odborný server dává takovým lidem prostor.
-
Není nic trapnějšího když někdo z rozhovoru přijde do diskuse hájit svoje bláboly. A mimochodem po cca 15s zkoumání webu na který článek odkazuje se samozřejmě jak jinak potvrzuje že na tom pan lstivý "Tom" má samozřejmě vejvar. Tak proč si trochu nezalhat že hlavně že se korunky od pitomců kutálejí.
Trapas je to především pro Měšec že se tomuhle propůjčí. Ostuda na entou.
-
"V období vyšší inflace, kdy současné peníze (tzv. fiat měna) přestávají plnit funkci uchovatele hodnoty a na spořicích produktech tím často přicházíme o část hodnoty, může být bitcoin řešení"
Napsat, že je řešením kvůli inflaci (v řádu jednotek procent za rok) vzít své úspory a vyrazit s nimi do bitcoinového kasína, kde hrozí ztráty v desítkách procent za týden, je opravdu rada za všechny prachy. A to doslova :-)
-
"Bitcoin nemůže generovat nikdo jiný než těžaři. Proto je tato kryptoměna soustavného znehodnocování zásahy zvenčí ušetřena."
Bitcoin je ovlivňován v podstatě pouze zásahy zvenčí. Nemá žádné ekonomické jádro, žádné vlastnosti, které by jakkoliv mohly určovat hodnotu BTC vyjádřenou v jiných měnách. Vzpomeňme také např. na Muskovi nahodilé manipulace.
Současné peníze jsou pak ovlivňovány zásahy zevnitř. Kupní sílu peněz určují ceny statků, jež se za ně dají koupit a ty určuje poptávka a nabídka. Stejně tak vznik současných peněz je vnitřní faktor, kdy o tom, zda vzniknou nějaké nové peníze, rozhodují ti, co si je jdou půjčit do banky společně s těmi bankami.
Vnější ovlivnění je zde pouze ze strany centrální banky, která reguluje výši krátkodobých sazeb s cílem udržení nízké inflace. V případě používání BTC namísto peněz, by pak namísto inflace byla deflace, s kterou je spojena spousta velmi vážných a neřešitelných problémů, na rozdíl od inflace, kterou je možno efektivně omezovat.
Současné peníze jsou v základu endogenní, to znamená, že jsou součástí ekonomiky a peněžní zásoba se pružně přizpůsobuje tomu, co se v ekonomice děje.
BTC je pak typický příklad exogenních peněz, tedy peněz, které stojí vně ekonomiky, která by byla naopak nucena se těmto rigidním penězům přizpůsobovat.
V roce 1930 přišel svět na to, že rigidní peníze jsou pro ekonomiky velký a nepřekonatelný problém a proto tyto rigidní peníze byly v roce 1971 definitivně opuštěny. BTC je pokus o návrat k nefunkčním rigidním penězům.
-
Typicky Keynesianska reakce. Myslim, ze v dobe, kdy fungoval zlaty standard (19. stoleti) se darilo lidem lepe a nebyly prakticky zadne valky, protoze staty nemohly jednoduse vytvaret penez kolik se jim chtelo.
Jsem zvedav jak "ideologie", kterou obhajujete vyresi aktualni obrovske zadluzeni prakticky vsech ekonomik.
Jinak by me zajimalo jakou vnitrni hodnotu ma Americky dolar, ktery postrada napr. zakladni funkci penez jako je uchovatel hodnoty? Stejne jako u jinych komodit urcuje cenu BTC poptavka a nabidka. -
Tak jestli si myslíte, že o 100 let dříve se měli lidé lépe, tak Vám to vymlouvat nebudu, ale já si to tedy nemyslím. :-)
Zadlužení ekonomik není žádný problém. Dluhy byly, jsou a budou.
Ty nejzadluženější země jsou ty nejbohatší. :-) V současném světě účetních peněz platí (značně zjednodušeně ), že objem dluhů je v podstatě roven objemu existujících peněz, které vždy někomu patří a někdo jiný je dluží. Čím větší objem peněz nějaká část ekonomických subjektů dluží, tím bohatší je ta část ekonomických subjektů, kteří ty peníze aktuálně vydělali a patří jim. A bohatí jsou i ti dlužníci, kteří díky těm půjčeným penězům vlastní nějaké aktivum, které je živí. Win. win. Prohrávají jen dlužníci, kteří se zadlužili hloupě.
Čím více peněz ekonomické subjekty dluží, tím více ekonomických aktivit musí dlužníci v budoucnu provozovat, aby vydělali na splácení svých dluhů. Tím více bohatství (které budou muset aktuální vlastníci peněz spotřebovat) se v budoucnu vytvoří. A všichni díky tomu bohatnou. Naprosto geniální peněžní systém.
Tohle zlato nikdy nedokázalo ani BTC to nikdy nedokáže, protože to není nic jiného, než jakási digitální atrapa něčeho, jako je zlato.
Současně platí, že v minulosti nikdy neexistoval 100% zlatý standard. Banky i v dobách zlatého standardu vždy emitovaly současně kromě zlatem krytých bankovek také úvěrové (účetní) peníze, které nebyly kryty zlatem, ale budoucí produkcí dlužníka a dlužníkem bance zastaveným majetkem (viz výše popsaný princip dnešních peněz). Úvěrové peníze byly emitovány právě protože zlata bylo pro uspokojení poptávky po úvěrech všech ekonomicky aktivních subjektů vždy málo.
Tedy právě díky "paralelním" úvěrovým penězům, které umožňovaly expanzi, kterou by samotné zlato nemohlo zajistit, se ekonomikám dařilo i v tom 19 století. Vazba peněz na zlato to jen radikálně (periodicky) brzdila.
Uvěrové peníze nejsou navíc žádná novinka. Jsou zde s námi už od úsvitu lidské civilizace (doporučuji knihu Graeber Dluh: Prvních 5000 let). Komodity byly v dávné minulosti používány jako prostředek směny pouze v případě, kdy nějaká komunita obchodovala s jinou komunitou, tedy v případech kdy si nemohly strany směny důvěřovat a tak používali jako prostředek směny nikoliv slib nějakého budoucího dodání jiné komodity (dluh, úvěrové peníze) ale nějakou komoditu, kterou budou moci směnit později třeba s jinou komunitou. Komodity byly používány jako prostředek směny pouze v rámci jakéhosi "zahraničního" obchodu. Uvnitř komunity se ale používaly zcela majoritně vztahy založené na slibu budoucího plnění (ty mě dnes slepici, já tobě za týden králíka), nikoliv universálně směnitelné komodity v transakcích typu "z ruky do ruky".
Primární funkcí peněz totiž není uchování hodnoty (to neznamená, že tuto funkci nemají). Primární funkcí peněz je usnadnit směnu produktů mezi producenty produktů a jejich spotřebiteli, kteří jsou zase producenty jiných produktů. Tedy co nejlépe podpořit dělbu práce, tedy umožnit, aby se firmy, lidé, státy mohly v produkci specializovat na to, co umí nejlépe. Pokud tuto roli plní peníze dobře, pak je jejich imanentní vlastností, že jsou také dobrým uchovatelem hodnoty.
Když navrhujete peněžní systém, je nesmysl to dělat tak, že chcete nalézt, co nejlepší uchovatel hodnoty. Musíte hledat optimální prostředek směny a získáte pak automaticky dobrý uchovatel hodnoty. Uchovatel hodnoty si totiž potřebuje uchovat svoji SMĚNNOU hodnotu, aby mohl nakonec splnit svoji primární funkci být prostředkem směny, který bude směněn za nějaký hodnotný statek.
Pokud posuzujete ztrátu hodnoty amerického dolaru v čase, pak je zcela zavádějící na to pohlížet izolovaně bez zohlednění úrokových a kapitálových příjmů a bez zohlednění růstu nominálních mezd za dané období, tedy bez zohlednění růstu životní úrovně.
Jinými slovy kupní síla JEDNOHO dolaru sice kontinuálně po definitivním odpoutání od zlata v roce 1971 klesá, je ale třeba vidět především to, že lidé si těch dolarů vydělají mnohem více a že si za ně tedy koupí mnohem více statků, než tomu bylo např. v roce 1971.
Pokud by k odpoutání peněz od zlata nedošlo, byli bychom dnes velmi pravděpodobně mnohem chudší a zaostalejší, přestože kupní síla peněžní jednotky by zůstala stabilní. Kupní síla peněžní jednotky je jen jeden z nepříliš důležitých ekonomických parametrů. Důležitá je kupní síla příjmů, tedy životní úroveň.
Peníze by měly ekonomice umožnit aby svobodně fungovala. To umožňují účetní peníze, které se ekonomice pružně přizpůsobují.
Peníze by neměly ekonomiku svazovat, aby se v ní spatně fungovalo. Čistý 100% zlatý standard (tedy bez emise úvěrových peněz) by ekonomiku velmi a zcela zbytečně omezoval. Pouze díky paralelní existenci úvěrových peněz v dobách zlatého standardu nedošlo k uvedenému omezování ekonomiky. Paralelní úvěrové peníze umožnily expanzi i v době peněz propojených se zlatem. Tento smíšený peněžní systém byla ale nestabilní. Po určité době prosperity totiž ekonomiku opakovaně stahovala zpět ke dnu ona zlatá kotva, což pravidelně vymazalo obrovské do té doby poctivě vytvořené bohatství velké části ekonomických subjektů.
V dobách periodického návratu peněžního systému do jeho výchozí "zlaté" pozice, kdy docházelo k obrovským peněžním kontrakcím, kdy se krachem bank vymazala drtivá část všech úvěrových peněz společně s probíhající demonetizací zlata (výběry zlata z bank) docházelo k brutálním destrukcím tímto postižených ekonomik a následně poté, co se ekonomika odrazila od úplného dna se muselo vždy začínat od znovu. Opravdu otřesné prostředí pro ekonomiku.
Od té doby, co se peníze odpoutaly od zlata, k žádným takových dramatickým pohromám nedochází. O to nepochopitelnější je určitá renesance a nostalgie po zlatém standardu a zcela absurdně pak v tomto ohledu vyznívají snahy o nahrazení současného systému bitcoinem.
-
Souhlasim, ze moznost pujcit si penize je dulezita a ta moznost tu byla je a bude, ale tempo zadluzovani statu a cinnost centralnich bank v poradku urcite neni a v podstate umoznuje ovladat lidi. Vytvari rozevirani nuzek mezi chudsi a bohatou populaci, coz zpusobuje dalsi problemy ve spolecnosti (zavist, nenavist, nesnasenlivost). Rozhodne si nemyslim, ze kdyz se stat vic zadluzi, tak ja na tom nejak zbohatnu. Proc tedy vsichni kupuji zlato v takovem mnozstvi vetne centralnich bank?
