Hlavní obsah

Aktuální návod: Jak si vypočítat důchod

Foto: Shutterstock.com

Projde-li důchodová reforma, výpočet penzí se v příštích letech změní.

Důchody se od ledna 2024 většině penzistů zvýšily o 360 korun. Jak si udělat předběžný výpočet výše budoucího důchodu? Seznam Zprávy připravily přehledný návod. Zohledňuje stav před ohlášenou důchodovou reformou.

Článek

Valorizace a změny v roce 2024

Od roku 2024 budou důchody v České republice růst pomaleji než v minulých čtyřech letech, aby se zajistila udržitelnost systému do budoucna. Podle nových pravidel valorizace, vázaných na vývoj průměrné mzdy a inflace, se od 1. ledna 2024 zvýšila základní výměra důchodů na 4400 korun. Většina penzistů tak dostala přidáno 360 korun, a to pouze na základní výměře.

Procentní výměra se u většiny lidí neměnila. Avšak senioři, kteří dosáhli v lednu 2024 věku 85 let, tedy takzvaní starodůchodci, mají vyšší i procentní výměru o 1000 korun.

Když se meziměsíční inflace zvýší o pět procent či víc, od roku 2024 se bude namísto mimořádné valorizace nově vyplácet dočasný příspěvek platný jen do konce kalendářního roku. Bude mít dvě části: zvýšení procentní výměry důchodů o 30 procent ze zmíněné inflace a dočasný přídavek jednotný pro všechny důchodce, odpovídající 30 procentům z toho, o co by dotyčná inflace zvýšila průměrný důchod.

V případě naměření takto vysoké inflace v lednu či únoru se bude dočasný příspěvek vyplácet od července. Bude-li naměřená mezi březnem a červnem, příspěvek se bude vyplácet od pátého měsíce poté.

Lidé, kterým chodí peníze bezhotovostně, nebo mají datovou schránku, dostávají od letoška informaci o valorizaci již pouze elektronicky.

Důchodová reforma od roku 2025

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil na začátku března poslední část vládního návrhu na důchodovou reformu. Pokud reforma projde schvalováním, jednotlivé body začnou postupně platit od roku 2025.

Například věk odchodu do důchodu se má postupně zvyšovat podle naděje dožití, pracovníci v rizikových profesích mají mít nárok na důchod dříve. Má zpomalit růst nově přiznaných důchodů, počítá se s růstem minimálního důchodu. Pracující důchodci mají mít odpuštěny platby sociálního pojištění, ale zároveň mohou přijít o navyšování důchodu.

Výpočet starobního důchodu

Starobní důchod má dvě složky. První je základní výměra, pevná částka stanovená zákonem a pro všechny stejná, která v roce 2024 činí 4400 korun měsíčně. Tato částka se zvyšuje při pravidelných valorizacích vždy od 1. ledna. Výše vždy odpovídá deseti procentům průměrné mzdy, přesnou částku pro celý kalendářní rok stanovuje nařízení vlády.

Druhá část důchodu je procentní neboli zásluhová výměra, u každého individuálně závislá na výši příjmů a počtu odpracovaných let. Při valorizaci se zvyšuje tak, aby celkový průměrný důchod vzrostl o součet procenta inflace a třetiny zvýšení reálné mzdy. Jako procento inflace je rozhodující cenový index životních nákladů domácností důchodců, zjištěný k červenci předcházejícího roku.

Když je však zvýšení základní výměry už dostatečné na to, aby u průměrného důchodu pokrylo i součet procenta inflace a třetiny zvýšení reálné mzdy, procentní výměra se od 1. ledna nezvyšuje, což byl i případ roku 2024. Přesnou výši opět stanovuje vláda svým nařízením.

Aplikace ČSSZ pro výpočet důchodu

Zásluhová výměra a osobní vyměřovací základ

Základní výchozí údaj pro zásluhovou výměru je průměrná měsíční výše výdělku za celou dobu produktivního života přepočtená na současnou hodnotu peněz – takzvaný osobní vyměřovací základ. Nezohledňují se přitom výdělky získané v roce přiznání důchodu.

Dosáhnout ho lze tak, že se průměrný výdělek za každý rok rozhodného období vynásobí koeficientem nárůstu, který zohledňuje inflaci. Hodnoty koeficientů se liší podle jednotlivých let i podle toho, ve kterém roce u dotyčného nastal nárok na důchod. Přehledně lze koeficienty najít třeba v důchodové kalkulačce Ministerstva práce a sociálních věcí.

Osobní vyměřovací základ se dále upraví na výpočtový základ takzvanou redukcí, která podle principu solidarity snižuje rozdíly mezi výšemi výdělků u různých lidí.

Jak funguje redukce u důchodů

Rozhodující jsou dvě redukční hranice, které pomyslně rozdělí osobní vyměřovací základ každého člověka na jedno až tři pásma – podle toho, jak má osobní vyměřovací základ vysoký.

Redukční hranice v roce 2024

  • První – 19 346 Kč
  • Druhá – 175 868 Kč

Lidem, kteří měli uznatelné výdělky nejnižší a jejichž osobní vyměřovací základ dosáhne nejvýše první redukční hranice, se do výpočtového základu celý výdělek započítá ze 100 procent.

Těm, jejichž osobní vyměřovací základ se pohybuje v částce mezi první a druhou redukční hranicí, se částka ve výši první redukční hranice započítá naplno a zbytek jen z 26 procent.

Lidem s nejvyššími výdělky, jejichž osobní vyměřovací základ přesáhne i druhou redukční hranici, se osobní vyměřovací základ rozdělí na tři pásma. Část do výše první redukční hranice se započítá celá, část mezi první a druhou hranicí z 26 procent a zbytek se nezapočítá vůbec.

Ke konečnému výpočtu procentní výměry měsíčního důchodu pak stačí už jen výpočtový základ vynásobit počtem uznaných odpracovaných let a zákonem stanovenou hodnotou 1,5 procenta. Minimální zákonem stanovaná výše procentní výměry je přitom 770 korun, takže komu vyjde číslo nižší, má nárok na zmíněnou částku.

Celková výše měsíčního důchodu pak bude součet základní a procentní výměry. Z toho vychází pro rok 2024 minimální výše důchodu 5170 korun.

Přivýdělek při důchodu a přesluhování

Lidé, kteří už mají přiznaný starobní důchod, si mohou přivydělávat a při tom pobírat důchod v plné výši. V takovém případě se jim procentní výměra důchodu zvyšuje za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti o 0,4 procenta výpočtového základu. Zvýšení však není automatické, je nutné o něj vždy požádat. Do zmíněné doby se nezapočítává například období nemoci či neplaceného volna.

Jiná možnost je nechat si ke své výdělečné činnosti vyplácet jen polovinu důchodu. Pak se procentní výměra důchodu zvýší za každých 180 kalendářních dnů výdělečné činnosti o 1,5 procenta výpočtového základu. O toto navýšení je vždy nutné po 180 dnech požádat.

Kalkulačka důchodového věku

Lidé, kteří už mají nárok na důchod, ale dál pracují, ho také zatím nemusejí pobírat. V tomto modelu, takzvaném přesluhování, se jim zvýší procentní výměra o 1,5 procenta výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Stejně si mohou zvýšit důchod i lidé, kteří už penzi pobírali – její vyplácení je možné zastavit a později znovu obnovit.

Výchovné jako příplatek

Nárok na zvýšení důchodu o příspěvek za vychované dítě neboli výchovné, na rok 2024 stanovený na 500 korun, má jeden z rodičů, který o dítě pečoval více než druhý. Podmínkou je péče o dítě před datem vzniku nároku na starobní důchod a po dobu alespoň deseti let.

Ženy, které pobíraly důchod již před koncem roku 2022, tento příspěvek dostaly automaticky s důchodem podle počtu dětí, který rozhodoval o jejich odchodu do důchodu. Příspěvek mohou získat i muži, kteří odešli do penze před koncem roku 2022, ale ti o něj musejí požádat, a to nejpozději do konce roku 2024.

Žádost o výchovné musejí souběžně s tou o starobní důchod podat i všichni lidé, kterým byl nebo bude přiznán starobní důchod po 31. prosinci 2022.

Jak zjistit informace o důchodu

Údaje o výši výdělků započítaných do důchodu i další důležitá data k důchodům je možné zjistit z Informativního osobního listu důchodového pojištění. O jeho vydání si lze zažádat jednou ročně u České správy sociálního zabezpečení. Kromě žádosti formou zaslání vyplněného formuláře poštou nebo e-mailem s elektronickým podpisem je možné využít také datovou schránku nebo online aplikaci napojenou na Identitu občana, tedy například bankovní identitu nebo Mobilní klíč eGovernmentu.

V kolika letech se jde do důchodu

  • K nároku na starobní důchod jsou dvě podmínky – dosažený věk a potřebná doba sociálního pojištění. Každý přitom musí splnit obě podmínky, aby mohl důchod pobírat.
  • Důchodový věk se pohybuje u mužů mezi 60 a 65 lety, u žen mezi 53 a 65 lety. Nejvyšší důchodový věk 65 let se může v rámci důchodové reformy v budoucnu zvýšit.
  • Potřebná doba placeného sociálního pojištění pro nárok na důchod činí 25–35 let, podle toho, ve kterém kalendářním roce dotyčný dosáhl důchodového věku.

Zdroj: www.cssz.cz

Ještě rychlejší cesta je online přes Informativní důchodovou aplikaci České správy sociálního zabezpečení, také propojenou s Identitou občana. Výhodou oproti klasické důchodové kalkulačce na ePortálu České správy sociálního zabezpečení je přístup k informacím ohledně důchodových nároků i pro pojištěnce, kterým zbývá více než pět let do dosažení důchodového věku.

Aplikace zobrazuje aktuální data o výši důchodu i o datu, odkdy na něj máte nárok. Je zde možné kalkulovat i s počtem vychovaných dětí a podívat se také na výpis započítaných odvodů pojištění.

Všechny předběžné propočty je ovšem nutné brát jako orientační. Přesný výpočet důchodu se zohledněním všech podstatných skutečností dělá Česká správa sociálního zabezpečení až na základě řádně podané žádosti ve chvíli, kdy dotyčný ví, že má na důchod nárok. Pravidla se liší v případech invalidity nebo předčasného odchodu do důchodu.

Doporučované