Hlavní obsah

Dohodáři mají nově nárok na dovolenou. Některé ale čekají platby pojištění

Foto: Pexels, Seznam Zprávy

I brigádníci si nově za určitých podmínek mohu vzít dovolenou.

Nárok na dovolenou pro zaměstnance pracující na dohody přinesla od ledna 2024 novela zákoníku práce. Zásluhou konsolidačního balíčku však některým od července přibude povinnost platit sociální a zdravotní pojistné.

Článek

Nárok na dovolenou – od 1. ledna 2024

Statisícům lidí, kteří jsou zaměstnaní na základě dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti, se od ledna 2024 zlepšily pracovní podmínky. Přímo ze zákona mají nově nárok na dovolenou, a to za velmi podobných podmínek jako zaměstnanci v klasickém hlavním pracovním poměru.

Není přitom nutné uzavírat nové dohody. „Aktuální změny platí pro všechny dohodáře, tedy i ty stávající, a to bez nutnosti změn uzavřených dohod,“ říká Jan Koval, partner advokátní kanceláře Havel & Partners. Totéž potvrzuje i Jakub Augusta, vedoucí oddělení mediální komunikace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Změny vyplývají primárně z evropských směrnic a jejich cílem je zaměstnance pracující na dohody spíše více chránit a přiblížit jejich dohody klasickým pracovním poměrům. „Kde v praxi může vzniknout potřeba úprav, je oblast rozvrhování pracovní doby. Pokud si ale strany nebudou chtít ujednat jiné než zákonné podmínky, i zde je možné se obejít bez změny obsahu dohody,“ upřesňuje advokát Koval.

Uvedené změny však neplatí úplně pro každého dohodáře. Stejně jako běžný zaměstnanec, musí i brigádník pracující na dohodu pro tento nárok splnit minimální dobu strávenou v práci a minimální dobu trvání dohody.

U dohod zákon dosud nestanovoval žádnou týdenní pracovní dobu, proto nebylo možné dovolenou vypočíst. Nově je pouze kvůli dovolené stanovená takzvaná fiktivní týdenní pracovní doba v délce 20 hodin týdně.

Kolik lidí pracuje na dohody

Dohoda o provední práce (DPP)1 259 678
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)242 967
Celkem1 502 645

Zdroj: ČSÚ, údaje za 3. čtvrtletí 2023

Aby dohodář získal právo na čerpání placené dovolené, musí v jednom kalendářním roce odpracovat u jednoho zaměstnavatele aspoň čtyřnásobek týdenní fiktivní pracovní doby, tedy 80 hodin. Pracovní dohoda přitom musí trvat bez přerušení a nejméně čtyři týdny v kuse, tedy alespoň 28 kalendářních dní.

„Konkrétní počet hodin dovolené, na které ‚dohodáři‘ vznikne právo, se odvíjí od výměry dovolené, typicky 4-5 týdnů, a počtu hodin, které ‚dohodář‘ na základě dohody odpracuje, respektive počtu jím odpracovaných celých násobků fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby,“ upřesňuje Jakub Augusta z Ministerstva práce a sociálních věcí.

Při zákonem stanovené minimální čtyřtýdenní výměře dovolené vznikne dohodáři za každých odpracovaných 20 hodin při splnění uvedených podmínek nárok na zhruba 1,5 hodiny dovolené. Když zaměstnavatel nabízí jako benefit více než čtyři týdny dovolené, nárok bude o to poměrně vyšší. V případě, že si dohodář nestihne dovolenou vybrat při skončení brigády, má právo na náhradu ve výši průměrného výdělku.

Jestliže na sebe dohody u jednoho zaměstnavatele bezprostředně navazují, podle Ministerstva práce a sociálních věcí se považují za jeden nepřetržitý pracovněprávní vztah. Platí to i pro kombinace dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. „Splnění výše uvedených podmínek se posuzuje zvlášť u každého pracovněprávního vztahu, například zaměstnanec má se zaměstnavatelem současně uzavřeno více dohod,“ upozorňuje Jakub Augusta.

Výpočet dovolené u dohod

Univerzální výpočtový vzorec

  • Počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob / 52 × 20 x výměra dovolené v týdnech (ze zákona nejméně 4 týdny)
  • Výsledek bude v hodinách a zaokrouhlí se na celé hodiny nahoru.

Příklad

  • Student si přivydělává na základě DPČ na dobu neurčitou. Pracuje 8 hodin týdně, pravidelně dvakrát týdně po dobu 4 hodin.
  • Jeho výměra dovolené činí 4 týdny.
  • Za kalendářní rok 2024 odpracoval pro účely dovolené celkem 416 hodin (8 hodin x 52 týdnů). Splnil podmínku trvání poměru alespoň 28 kalendářních dní v kuse a nejméně 80 odpracovaných hodin za rok, má tedy nárok na dovolenou.
  • Počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob = 8 x 52 / 20 = 20,8 (zaokrouhleno na celých 20)
  • Výpočet dovolené: 20 / 52 x 20 x 4 = 30,77 hodiny – zaokrouhleno na 31 hodin

Zdroj: MPSV, důvodová zpráva k novele zákoníku práce

Povinné sociální pojištění – od 1. července 2024

Někteří lidé zaměstnaní na dohodu o provedení práce mají výjimku na povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Bude to platit i nadále, ale podmínky se od července změní. Změna prošla v rámci vládního konsolidačního balíčku.

Dosud byli od plateb osvobození lidé, kteří měli u jednoho zaměstnavatele na dohodu o provedení práce příjem do 10 tisíc korun. Když však takto pracovali u více zaměstnavatelů najednou, neodváděli žádné pojistné, i když mohli mít i poměrně vysoké příjmy.

Tato situace měla ještě druhý negativní dopad. Lidé, kteří jsou takto zaměstnaní dlouhodobě, mají nárok jen na velmi nízký starobní důchod, nebo na něj nezískají nárok vůbec. Jsou pak odkázaní na čerpání dávek státní sociální podpory.

„Cílem navrhované právní úpravy je snížit objem mzdového plnění a počet DPP bez placení pojistného tak, aby DPP byly využívány jen v souladu se svým účelem, tedy zejména jako doplňkové zaměstnání nebo jako krátkodobé zaměstnání k získání příležitostného příjmu. Tím dojde i k zajištění lepší sociální ochrany zaměstnanců,“ zdůvodňuje Jakub Augusta.

Rozdíl mezi DPP, DPČ a HPP

  • Dohoda o provedení práce (DPP) – omezená je nejvýše na 300 hodin za rok, vhodná je hlavně na nárazové a sezonní práce.
  • Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)– lze na ni pracovat nejvýše 20 hodin týdně, hodí se hlavně na pravidelnou menší výpomoc.
  • Hlavní pracovní poměr (HPP)– standardně znamená závazek 40 hodin týdně, s nárokem na minimálně 160 hodin placené dovolené ročně, je určený pro dlouhodobé zaměstnání s větší jistotou a vyšším příjmem. Z výdělku se vždy platí sociální a zdravotní pojištění, přičemž větší část odvádí zaměstnavatel.

Nově se pro zaměstnance na dohodu o provedení práce stanoví dva limity, při jejichž překročení vznikne povinnost platit zmíněné pojištění.

První, který platí pro práci u jednoho zaměstnavatele, je ve výši 25 procent průměrné mzdy. To je nyní 10 992 korun.

Druhý, platný při souběhu dvou či více dohod o provedení práce, je ve výši 40 procent průměrné mzdy. V současnosti to činí 17 589 korun.

Nemůže už tedy nastat situace, že tento typ dohodáře nebude při vyšších příjmech na pojistném odvádět nic. Aby stát mohl opatření kontrolovat, všechny dohody o provedení práce a příjmy z nich se budou centrálně evidovat.

Dohod o pracovní činnosti se toto opatření netýká. U nich pro rok 2024 platí jako limit pro výjimku z platby pojistného příjem do 4000 korun měsíčně, stejně jako loni.

Co už platí od října 2023

Novela zákoníku práce přinesla řadu změn pro lidi pracující na DPP a DPČ už od 1. října 2023.

  • Pracovní doba - dohodář musí být seznámen s rozvrhem pracovní doby aspoň tři dny předem, pokud není dohodnuto jinak.
  • Odpočinek - dohodáři musí být poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu, nepřetržitý denní odpočinek a přestávky v práci na jídlo a oddech.
  • Volno - Dohodáři musí být stejně jako zaměstnanci v řádném pracovním poměru poskytnuto pracovní volno třeba k ošetření u lékaře, účasti na svatbě či pohřbu. Za tuto dobu ale nemá nárok na odměnu.
  • Kompenzace - dohodář dostane příplatky nebo jinou kompenzaci, jako je náhradní volno, za svátek, za práci v sobotu a v neděli, v noci a ve ztíženém pracovním prostředí.
  • Písemné informace - dohodář má být nejpozději do sedmi dní od zahájení výkonu práce písemně informován zaměstnavatelem o důležitých skutečnostech týkajících se dohody, například získat bližší označení sjednané práce nebo informaci o nepřetržitých odpočincích, na něž má právo.
  • Cesty do zahraničí - dohodář má být informován o důležitých skutečnostech při jeho vyslání k výkonu práce do zahraničí.
  • Žádost o HPP - dohodář, který u zaměstnavatele v posledních 12 měsících pracoval v rámci dohod po dobu alespoň 180 dní, si může podat žádost o zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel mu musí do jednoho měsíce dát odůvodněnou písemnou odpověď, žádost však není nároková.
  • Home office - dohodář, který pečuje o osobu závislou na jeho pomoci či o dítě do devíti let věku, anebo těhotná zaměstnankyně, si může podat žádost o výkon práce na dálku. Žádost není nároková, ale zaměstnavatel musí případné zamítnutí písemně odůvodnit.
  • Výpověď - dohodář může chtít za určitých podmínek po zaměstnavateli, aby mu písemně odůvodnil výpověď z dohody. Příkladem je, když dostal výpověď z důvodu, že se domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv – třeba čerpal otcovskou dovolenou.

Zdroj: MPSV

Doporučované