Článek
/Od naší zvláštní zpravodajky v Gruzii/
Do Gruzie, kterou zmítají rozsáhlé protivládní protesty, dorazili v rychlém sledu západní politici. Ve středu přijeli ministři zahraničí pobaltských států, aby podpořili gruzínskou společnost, která už několik týdnů protestuje proti návrhu zákona o zahraničním vlivu zaměřeném proti nevládním organizacím.
Norma by podle kritiků zemi přiblížila k Rusku a znemožnila její směřování do Evropské unie. Vláda návrh hájí s tím, že vnese větší jasno do financování nevládních organizací.
„Naše návštěva má vyslat i vzkaz, že Gruzie je pro nás důležitá. Chceme dát najevo také obavy o směřování země, které nemá jen Pobaltí, ale vyjádřila je i Evropská unie a NATO,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová.
Přijeli jste do Gruzie krátce poté, co se návrh zákona o zahraničním vlivu přiblížil definitivnímu schválení a v ulicích se demonstruje. Proč je podle vás důležité nyní v Gruzii být?
Přijeli jsme sem z řady důvodů a společně jakožto všichni tři ministři zahraničí pobaltských zemí, protože svoje zahraniční aktivity dlouhodobě koordinujeme. Gruzie byla v naší agendě už dlouho, sledovali jsme vývoj v zemi.
Dění v Gruzii
Po schválení zákona o zahraničních agentech v parlamentu se část Gruzínců obává, že přichází o evropskou budoucnost. „V Gruzii není touha vracet se na ruskou cestu,“ říká reportérka Seznam Zpráv, která teď sleduje dění v Tbilisi.
Nyní jsme usoudili, že sem musíme přijet osobně, abychom se o situaci dozvěděli více a také abychom mohli mluvit jak s opozicí, tak i vládní stranou nebo neziskovými organizacemi. Takový byl náš dnešní (středeční, pozn. red.) program.
Naše návštěva má ale vyslat i vzkaz, že Gruzie je pro nás důležitá. Chceme dát najevo také obavy o směřování země, které nemá jen Pobaltí, ale vyjádřila je i Evropská unie a NATO.
Z čeho tyto obavy o další směřování Gruzie vychází?
To má spoustu aspektů. Prvním je vývoj událostí kolem implementace nových zákonů, což vzbudilo velký nesouhlas gruzínské veřejnosti. Není to jen o zákonu o zahraničních agentech, vládní strana prosazuje i další například proti LGBT komunitě, které vyvolávají obavy a mohly by ovlivnit gruzínské směřování v evropské integraci. Tuto cestu ale podporuje více než 80 procent obyvatel.
Jednání o vstupu Gruzie do Evropské unie probíhají nadále na řadě úrovní. Vstup není jen politickým rozhodnutím, ale vyžaduje i praktické kroky k přizpůsobení právního, justičního a dalších systémů země evropským normám.
Ministři zahraničí pobaltských zemí a Islandu.
Při podpoře Gruzie, ale i Ukrajiny je toho mnoho v sázce. Vyjadřujeme podporu Gruzii i v Evropské unii, v NATO i při dalších jednáních. A pro vstup Ukrajiny i Gruzie do EU existuje velká a komplexní podpora. V těchto chvílích a s těmito prioritami je třeba vést i přímý dialog, a proto jsme dorazili.
Co vaše návštěva přinesla?
Na našem setkání i s dalšími ministry gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová ujistila, že bude zákon vetovat. Náš prezident Edgars Rinkēvičs s ní také telefonicky mluvil a vyjádřil jí podporu.
Nemůžeme nijak zasahovat do domácí gruzínské politiky, nicméně s ní vedeme dialog. Opozici i občanské společnosti chceme dát najevo, že podporujeme její evropskou budoucnost. Stejně tak ale jednáme i s vládou.
Ve výsledku to bude ovšem pouze rozhodnutí gruzínského parlamentu a vlády. Gruzie je suverénní zemí a to rozhodnutí je na nyní. Na demonstracích ale vidíme, na jaké straně společnost stojí.
