Hlavní obsah

U Macrona jako by nebyl. Si buduje „světovou spravedlnost“ s Putinem

Foto: Kremlin.ru

Vladimir Putin se v Pekingu dočkal přivítání s plnými vojenskými poctami. Čínský prezident Si Ťin-pching mu poblahopřál k pátému prezidentskému mandátu.

O náplni Putinovy cesty do Číny hodně napovídá složení jeho delegace. Ruský prezident s sebou vzal nového ministra obrany i klíčové ekonomické lídry.

Článek

Čína je od začátku ruské invaze na Ukrajinu nejvýznamnějším ruským spojencem. Ruskou agresi neodsoudila, stavěla se proti sankcím, neváhá od Ruska nakupovat ani tam prodávat takzvané zboží dvojího využití, tedy primárně elektroniku potřebnou pro výrobu pokročilých zbraní.

Dosavadní dění z návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Pekingu a jeho jednání s čínským protějškem Si Ťin-pchingem nenaznačuje, že by se na tom něco mohlo změnit.

Si s Putinem si notovali

Hned na úvod prvního dne návštěvy Si podle agentur prohlásil, že Čína je připravená své vztahy s Ruskem posílit. Zástupci obou zemí to podle AP následně stvrdili podepsáním společného prohlášení o prohloubení „komplexního strategického partnerství“.

Si prohlásil, že Čína se i nadále hlásí ke své neutrální pozici. Zároveň ale padala slova o tom, že Peking bude pro Rusko vždy „dobrý přítel“ či že je připraven s Kremlem pracovat na „světové spravedlnosti“.

Krátce před invazí v roce 2022 země ostatně deklarovaly vzájemné „přátelství bez hranic“. To ze strany Číny slovy deníku Wall Street Journal (WSJ) od ruské invaze na Ukrajinu možná začalo být méně vstřícné, ale pořád fungovalo a funguje jako záchranné lano pro ruskou ekonomiku.

A bude tomu tak zřejmě i nadále.

Foto: Kremlin.ru

Vladimir Putin a Si Ťin-pching v Pekingu stvrdili své „přátelství bez hranic“.

Kromě podepsání společného prohlášení má při Putinově návštěvě dojít i k podpisu řady bilaterálních dohod. Šéf Kremlu má po jednání s čínským prezidentem usednout ke stolu i s čínským premiérem Li Čchiangem, s nímž má jednat právě o ekonomických otázkách. Druhý den návštěvy se Putin vydá do města Charbin, kde se zúčastní zahájení obchodního veletrhu.

Stroze o Ukrajině, po Paříži ani stopy

Na jednání mezi hlavami států došlo i na téma války na Ukrajině. Alespoň navenek však zůstalo jen u strohých a nepřekvapivých prohlášení.

Ruský prezident poděkoval Číně za její snahy o mírové uspořádání (čínský mírový plán). Si zase vyjádřil naděje Číny na „brzký návrat stability a míru“ do Evropy s příslibem, že Peking setrvá ve snaze takového stavu dosáhnout.

Návštěva ruského prezidenta v Pekingu se odehrává jen necelý týden poté, co Si ukončil svou cestu po Evropě. Tam čínská hlava státu navštívila své největší evropské spojence, tedy Srbsko a Maďarsko, ale ještě před tím zavítala do Paříže, kde se ji francouzský prezident Emmanuel Macron s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenevou mimo jiné snažili přimět například právě k zárukám omezení spolupráce s Ruskem.

Si Ťin-pchingovo turné po Evropě

Francouzské žádosti Si Ťin-pching spíš nevyslyšel. Zato v Srbsku sliboval další investice a Maďarsko přizvalo Čínu do svého jaderného průmyslu v době, kdy se EU snaží kritickou infrastrukturu zbavit cizího vlivu.

Následující návštěvu Putina však lze jen těžko nevnímat jako definitivní potvrzení toho, že Si volání evropských lídrů nevyslyšel.

Co napovídá složení delegace?

Deník Financial Times (FT) odhaduje, že právě rozvoj obranné spolupráce obou zemí mohl být jedním z hlavních témat jednání. Naznačuje to podle něj skutečnost, že s Putinem do Číny přiletěl i nový ruský ministr obrany Andrej Bělousov, osoby zodpovědné za zvyšování produkce obranného průmyslu jako například Denis Manturov i další vysoce postavení lidé z ruského vesmírného a technologického sektoru napojeného na armádu.

Čína spolupráci s Ruskem v tomto oboru popírá, ale čelí nařčení, že dodáváním určitých komponentů značně přispívá k udržování ruského zbraňového průmyslu při životě.

Například podle nedávno publikované zprávy amerického think tanku Carnegie Endowment for International Peace (CEIP) se z veřejných dat dá vyčíst, že Čína do Ruska každý měsíc posílá zboží v hodnotě 300 milionů dolarů, které Spojené státy, EU, Japonsko a Velká Británie označují za tzv. zboží dvojího užití vysoké priority pro Rusko a jeho výrobu zbraní. Největšího objemu přitom měly tyto zásilky dosáhnout loni v prosinci, kdy se vyšplhaly až na hodnotu 600 milionů dolarů.

Celkově je pak Čína podle CEIP vůbec největším ruským dodavatelem těchto produktů.

Termínem zboží dvojího využití se označují například čipy, senzory, radary a další primárně elektronické komponenty, které sice samy o sobě nejsou vojenským materiálem, ale přesto se bez nich moderní zbraně jako například rakety, drony či tanky, neobejdou. Rusko přitom tyto výrobky nedokáže vyrábět v dostatečném množství samo.

Co se týče čistě ekonomické spolupráce Číny a Ruska, FT uvádí, že ta se v tuto chvíli nezdá být v ideálním stavu. Deník, stejně třeba i časopis The Economist, připomíná, že Peking v obchodování s Ruskem, které po vypuknutí invaze zažívalo boom, v poslední době brzdí, zřejmě kvůli americké hrozbě uvalit sankce na čínské banky.

Ruská delegace podle FT čítá i celou řadu vysoce postavených Rusů z ekonomického sektoru včetně ministra financí, vrchního ekonomického poradce prezidenta Putina nebo guvernérky centrální banky. „Nápadná nepřítomnost šéfa Gazpromu Alexeje Milena ale naznačuje, že prohlubování ekonomických vztahů má stále své meze,“ dodal k tomu FT.

Podle Economistu jsou tyto limity spolupráce součástí obecnějšího dilematu Číny ve vztahu k Rusku spočívající v tom, že Peking si sice na jedné straně nepřeje pád Ruska, ale nechce si ani úplně pokazit vztah s Evropou (další důvody, proč se ruská invaze Číně nehodí, jsme popisovali zde).

Základní rámec vztahu Číny s Ruskem nicméně podle Jakuba Jakobowského z polského Centra pro východní studia zůstává pevný. „Dokud neskončí strategický konflikt s USA, což se v blízké době pravděpodobně nestane, bude se Čína o Rusko opírat jako o jediného vhodného partnera,“ řekl pro WSJ.

Doporučované