Při vysoké teplotě se více potíme, trpíme dehydratací, snižuje se naše schopnost se soustředit, zvyšuje se hustota krve, což přináší větší nároky na krevní oběh, zhoršuje se prokrvení periferie a mozku. U starších lidí roste riziko infarktu myokardu či mozkové mrtvice. S celkovou „nepohodou“ je spojený stres a také snížení pracovní výkonnosti.
Vedra nejvíce ohrožují lidi nad 65 let věku, děti do 4 let, těhotné, kojící či zvláště drobné ženy, dlouhodobě nemocné (pacienti s nemocemi srdce, vysokým krevním tlakem či nadváhou) a lidi léčené některými léky (například na depresi nebo nespavost).
Nejen výše zmíněné by pak měl několikrát denně někdo kontrolovat, klidně i jen po telefonu, a zjistit, jestli jsou v pořádku.
Jak konkrétně se chovat v extrémních vedrech, abyste je v pořádku zvládli?
Jak se oblékat?
„Noste lehké, netěsné oděvy světlých barev a s převahou přírodních materiálů. Světlá barva méně absorbuje horko a přírodní materiály umožňují pokožce lépe dýchat, takže se v nich méně potíme,“ popisuje mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.
S ohledem na ochranu kůže je lepší zakrýt větší části těla lehkým, světlým a prodyšným oděvem. Na místa, která nekryje látka, pak určitě aplikujte přípravky s ochranným faktorem alespoň SPF 15, lépe ale vyšším.
Důležitá je také pokrývka hlavy, ochrání před úžehem neboli přehřátím mozku. Použít můžeme i slunečník nebo deštník, cokoli, co poskytne hlavě stín před pálícím sluncem. Oči chraňme slunečními brýlemi.
„Nevystavujte se zbytečně slunci, hlavně ne přes poledne. Zejména starší osoby, osoby s chronickými onemocněními srdce a cév a malé děti by při teplotách překračujících 30 °C měly pobývat ve venkovním prostředí spíše jen v ranních a podvečerních hodinách,“ podotýká Čechová.
Jak a co pít?
Nejlepší je střídat čistou vodu s minerálkou, pro doplnění solí ztracených pocením. Dobře poslouží i chlazený slabý čaj, ať už černý, či bylinkový.
Nevhodné jsou ze zdravotního hlediska nápoje s vysokým obsahem cukru, nejen s ohledem na kalorie, ale i na fakt, že rychlý příjem vysoké dávky cukru organismus mění částečně na teplo, a to nám zvyšuje pocit horka.
Přečtěte si také:
Únava, bolest hlavy, křeče. Příznaky toho, že máte tekutin málo i moc, jsou stejné
Vypijte nejméně 2–3 litry tekutin za den, při tělesné aktivitě pak 2–4 sklenice každou hodinu. SZÚ doporučuje nosit vodu stále s sebou a průběžně upíjet.„Nuťte pít zejména děti a staré lidi, často nemívají pocit žízně,“ apeluje.
Jakou volit stravu?
Ve vedrech jsou ideální lehká a snadno stravitelná jídla. Studené polévky, zeleninové saláty, chlazená zelenina a ovoce, jogurty nebo lehké pomazánky bez majonéz. Po vydatném a tučném jídle se cítíme často těžce a organismus ve vedrech nepotřebuje další takovou zátěž. Tučná a na bílkoviny bohatá jídla navíc opět zvyšují produkci tepla organismem.
Jezte raději po menších dávkách a častěji. Vyhýbejte se snadno se kazícím potravinám, jako jsou například majonézové saláty, měkké salámy a podobně. Snížíte tím riziko zažívacích obtíží, průjmů a případných dalších projevů střevních infekcí.
Jak nastavit klimatizaci?
Ačkoliv při pobytu v klimatizovaném prostoru nemusíme mít takovou žízeň, je i tak potřeba hodně pít. Je v něm totiž suchý vzduch a při jeho dýchání opět ztrácíme tekutiny. SZÚ proto doporučuje pít podobně jako při sportu.
„Prostory bychom klimatizací neměli přechladit. Správné nastavení klimatizace by mělo být v létě o pět až sedm stupňů nižší než okolní teplota. Jestliže tedy máme venku 35 °C, pak by v klimatizovaném prostoru mělo být kolem 29 °C, ne méně,“ uvádí mluvčí Čechová.
Při větším rozdílu teplot se zvyšuje riziko vzniku teplotního šoku. V těle se spustí procesy, které mohou vést k větší náchylnosti onemocnění respiračními chorobami, bolestem v krku a také k nemocem močových cest.
Máte rádi klimatizaci?
Souvisí to s tím, že organismus kolísá mezi tepelnými extrémy a není v rovnováze. Zásadní věcí je tedy klimatizovat pomalu a neagresivně, takže klimatizaci vlastně na sobě ani moc necítíme. Jakmile v klimatizované místnosti pocítíte, že je vám zima a studené proudění vzduchu je vám nepříjemné, je to špatně. Znamená to, že místnost už je přechlazená.
„Důsledky působení studeného vzduchu ovšem často podceňujeme. Budeme-li tedy vycházet z agresivněji klimatizované místnosti, je také dobré se nejprve krátce aklimatizovat například na chodbě bez klimatizace a až poté vyjít do horka vně budovy,“ radí Čechová.
Nejde ale jen o klimatizované kanceláře, vše výše uvedené se týká například i aut. „Vychlazené auto je příjemné, ale při vystupování se tělo teplotnímu šoku s možnými následnými zdravotními problémy nevyhne,“ připomíná mluvčí.
Jakou roli hraje vlhkost vzduchu?
Ještě horší než extrémní horko je vedro v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu. Právě takové počasí je pro lidi nejnebezpečnější. To znamená, že čím vyšší je vlhkost vzduchu, tím menší teplotu snese lidský organismus.
Jedna z vědeckých studií definovala, že pokud je vlhkost vzduchu na minimu a vzduch je suchý, dokáže lidské tělo přežít i teploty kolem padesáti stupňů Celsia. Ovšem v totálně vlhkém prostředí stačí, aby se teplota vzduchu vyšplhala k 31 °C a dochází k vážnému přehřátí organismu.
Co dělat při úpalu?
Úpal je vlastně selhání regulace tělesné teploty. Mezi příznaky patří suchá horká červená pokožka, horečka bez pocení, rychlý silný puls a tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, závratě, nevolnost až zvracení, v krajním případě i bezvědomí.
Při extrémním přehřátí, kdy se organismus může dostat až nad kritických 40 °C, je potřeba postiženého člověka okamžitě přemístit do stínu a aktivně jej ochlazovat. Postiženého například otírejte houbou či ručníky namočenými ve studené vodě, zabalte ho do chladného vlhkého prostěradla, zapněte ventilátor, a pokud to snese, lze použít i chladnější sprchu. Sledujte tělesnou teplotu – pokračujte v postupném chlazení, dokud teplota neklesne na 38,5 °C. Postiženému nedávejte pít a zatímco ho chladíte, zajistěte, aby někdo jiný zavolal lékařskou pomoc. V případě, že se rychlá lékařská pomoc opozdí, zavolejte nemocniční pohotovost a řiďte se jejími pokyny.
Při mírnější formě, tedy je-li na počátku jen zvýšená teplota do 38 °C, postiženého ochlazujte. Pokud nespadá do rizikové skupiny a příznaky ustoupí do jedné hodiny, při dobrém celkovém stavu postiženého jen sledujte a podejte mu tekutiny. Lékaře volat nemusíte, ale buďte opatrní i v následujících dnech, neboť může dojít k opožděné reakci (vyčerpání z přehřátí).
Co když se objeví křeče z přehřátí?
Křeče vznikají ze ztrát vody a iontů pocením, vyskytují se obvykle v oblasti břicha a končetin, mohou se objevit i v souvislosti s namáhavou činností.
Pokud cítíte křeče, přestaňte dělat, co děláte a zůstaňte v klidu na stinném chladném místě, pijte ovocné šťávy nebo iontové nápoje pro sportovce. Svaly pevně stlačte a uvolněte je jemným promasírováním. Jestliže křeče do jedné hodiny neustoupí, volejte lékaře.
Pokud křeče ustoupí, relaxujte a k předchozí činnosti se ještě několik hodin nevracejte, i když se jinak cítíte dobře – další námaha by mohla vést k úpalu či vyčerpání z přehřátí.
Jak poznáme vyčerpání z přehřátí?
Vyčerpání z přehřátí může vzniknout i několik dní poté, co jsme vystaveni vysoké teplotě. Jde o odpověď organismu na nadměrné ztráty vody a soli pocením. Projevuje se pocením, bledostí, únavou, slabostí, svalovými křečemi, závratěmi až mdlobou, nevolností či zvracením. Tělesná teplota může být normální, kůže studená a vlhká, pulz rychlý a slabý, dýchání rychlé a mělké.
Lékařská pomoc je nezbytná, pokud jsou příznaky závažné, anebo postižený trpí vysokým krevním tlakem či problémy se srdcem. Zvláštní pozornost zasluhují těhotné ženy.
Člověku je potřeba pomoci s postupným ochlazováním a podáváním tekutiny po doušcích, v případě nevolnosti je ale nedávejte. Pokud příznaky trvají déle než hodinu, je nutné vždy kontaktovat lékaře. Dle jeho rady pak eventuálně podat solné (iontové) roztoky.
ČLÁNKY DO MAILU