Gieldaministtar Sirpa Paatero lea vástidan čálalaš gažaldahkii das, mo galggašii dulkot ja heivehit buresveadjinguovlolága gáibádusa sámegiela lávdegotti lahtuid sámegielmáhtus. Čálalaš gažaldaga lei dahkan vuođđosuopmelaččaid riikabeaiáirras Kaisa Juuso.
Lappi guovlostivra nammadii njukčamánu álggus čoahkkimisttis lahtuid sámegiela lávdegoddái. Válljejuvvon lahtuid sámegielmáhttu bovttii ságastallama, danin go buresveadjinguovlolága mielde sámegiela lávdegoddái válljejuvvojit lahttun sámegielat olbmot. Lávdegotti lahttu Juha-Pekka Mikkola ii goittot máhte sámegiela.
Ministtar Paatero mielas lávdegotti válgagelbbolašvuođas mearrida vuosttažettiin buresveadjinguovlu ja maŋimužžan hálddahusduopmostuollu vejolaš nuppástusohcanproseassa oktavuođas.
– Jus olmmoš, guhte ii máhte sámegiela, gávnnahuvvo válgagelbbolažžan sámegiela lávdegoddái, son sáhttá doaibmaorgána doaimmas geavahit dárbbu mielde suomagiela, čállá Paatero.
Paatero ii goittot váldde beali sámegiela lávdegotti lahtuid gelbbolašvuhtii. Son maid namuha, ahte giellalávdegoddi lea ođđa ášši, ja danin eai leat vel dulkon- ja heivehanvuogádagat lávdegotti válgagelbbolašvuhtii, mat vuođđuduvašedje hálddahusduopmostuolu mearrádusaide.
Lávdegotti bargun lea earret eará árvvoštallat, mot guovlostivrra mearrádusat váikkuhit gielalaš vuoigatvuođaid ollašuvvamii, guorahallat sámegielat bálvalusaid dili ja dahkat evttohusaid daid ovddideapmái.
Lávdegotti ságadoalli: muhtunlágán váidinproseassa áššis vuolgá johtui
Sámegiela lávdegotti ságadoalli Laura Niittyvuopio-Valle mielas ministara vástádus ii rievdat lága dulkoma. Niittyvuopio-Valle lea ain dan oainnus, ahte lávdegotti lahtus gáibiduvvo sámegielamáhttu. Son lea sihkar, ahte muhtunlágán váidinproseassa áššis vuolgá johtui.
– Paatero maid cealkámušas dadjá, ahte lávdegotti lahtu gielladáidogáibádusas lea sáhka “earenoamáš válgagelbbolašvuođa ráddjemis". Danhan galgá dulkot, ahte don it leat gelbbolaš lávdegoddái, juos dus ii leat gielladáidu.
Niittyvuopio-Valle muittuha, ahte sámegiela lávdegoddi lea ovdagohcci sámegielat bálvalusaide ja dalle lávdegoddái dárbbašuvvojit sámegielat olbmot, geat dihtet makkár bálvalusaide lea dárbu.
– Olmmoš gii ii hála dahje geavat sámegiela beaivválaččat, ii dieđe makkár sámegiel bálvalusaid mii dárbbašit, ja dan dihtii sámegiela dáidu lea dehálaš.
Lávdegotti lahttu Juha-Pekka Mikkola lea duhtavaš ministara vástádussii. Son ii jáhke, ahte váidinprosessii livččii dárbu.
– Váldit ovtta ášši hávil ja go bođii minister mearrádus, de iihan ášši galggašii šat bidjat gažaldatvuložin. Mun lean válgagelbbolaš, ja mu mielas galgá heaitit dušše riidaleami.
Ministtar Paatero goittotge deattuha, ahte ministtar dahje ministeriija ii váldde beali iige eandalitge čoavdde válgagelbbolašvuođa ovttaskas dáhpáhusain.
Mikkola mihttomearrin lea lávdegotti bokte ovddidit sámepolitihka
Ságastallamii sámegiela lávdegotti lahtuid gelbbolašvuođas lea seaguhuvvon maiddái ságastallan sápmelašmeroštallamis ja sápmelašvuođas.
Laura Niittyvuopio-Valle mielas dát áššit eai laktás oktii. Son šálloša, ahte dákkár áššit leat boltasan lávdegotti ásaheami oktavuođas eandaliige, go ságastallan guoská ovttaskas olbmui, guhte lea massán gielas. Lága goittotge ferte su mielas dulkot nu, mo dat lea čállojuvvon.
Juha-Pekka Mikkola mielas fas sápmelašvuohta ja sámegiela lávdegoddi laktásit oktii.
– Gal juos leat sámemáttut ja lea sápmelaš, de dat galggašii leat dakkár refereansa, ahte galggašii áinnas leat mielde válljenkritearain.
Mikkola ii ieš máhte sámegiela ja diehtá mo dat lea, go ii máhte giela. Danin son jáhkká, ahte sáhtášii buktit dan oainnu lávdegoddái, vai sáhttet ovddidit sámegielaid skuvlejumi ja fálaldaga. Son maid áigu lávdegotti barggu bokte ovddidit sámepolitihka.
– Mun áiggun nannosit ovddidit dán bokte dan, ahte dat, geat leat ožžon hilgojuvvon mearrádusa go leat ohcan Sámedikki válgalogahallamii, de boahttevuođas sii besset dohko. Dát ollisvuohta lea dat sivva, manin mun háliidan leat lávdegottis, ahte monu vuolgit váikkuhit áššái.
Ministtar Paatero muittuha čálalaš vástádusastis, ahte sámediggelága sápmelašmeroštallan ii leat seamma ášši go giellajovkui gullan.
– Doaibmaorgána nammadeami oktavuođas ii galgga árvvoštallat dan, deavdágo olmmoš sápmelašmeroštallama, baicce ohcat sámegielagiid, geat dovdet ja áddejit maid sámiid kultuvrra, čállá Paatero.
Beaivvi ságaid ja Yle Ođđasiid Sámis sáhtát maid guldalit Yle Areenas.
