Všechny „dohodáře“ jsem propustila, říká podnikatelka. Jak se s novými pravidly popasovaly české firmy?

Zaměstnávala jsem téměř 50 lidí na dohodu o provedení práce. Všechno to byly ženy, které si potřebovaly přivydělat ke své práci, k důchodu nebo k mateřské a každá pracovala jen pár hodin týdně. K poslednímu prosinci 2023 jsem je všechny propustila, od ledna už jsem jim neobnovila roční smlouvy, firmu jsem zavřela a tuhle branži opustila, vypráví dnes už bývalá majitelka úklidové firmy, která svým klientům poskytovala paní na pravidelný úklid domácností. Nepřeje si zveřejnit své jméno, ale její totožnost redakce zná. V tomto článku bude vystupovat pod fiktivním jménem Lucie.

Její firma úspěšně fungovala téměř 13 let, přežila covid-19 a nezvýšila zákazníkům ceny, když všechno kolem zdražovalo v důsledku energetické krize a vysoké inflace. Zákazníci, kterým jsem ukončení firmy oznámila dva měsíce předem, byli zaskočeni a některé naše holky to napřed obrečely. Všichni naši klienti, kteří si objednávali paní na úklid, cítili jistotu právě v tom, že firma za práci svých hospodyněk ručí v případě, kdyby se něco stalo. Že si do domácnosti nepouštějí cizí osobu, kterou sehnali někde na inzerát, ale nic o ní neví, vzpomíná.

Měšec.cz s Lucií rozebírá, jaké konkrétní dopady přinesla novela zákoníku práce a konsolidačního balíčku v oblasti dohod o provedení práce (DPP) pro firmy, jejichž služby stály zejména na lidech pracujících právě na tento flexibilní typ smlouvy. Právě úklidové firmy jsou typické tím, že nabízejí práci zejména na DPP.

Víte, jak to dopadlo? Zákazníci se se našimi hospodyňkami, na které byli třeba už roky zvyklí, domluvili napřímo a od ledna je vyplácejí na ruku a bez faktur. A všichni jsou spokojení. Zákazníci, že nepřišli o prověřenou výpomoc v domácnosti. Naše děvčata, že si vydělají víc, protože jim zůstane i marže, která dřív patřila firmě. A nakonec i já, že jsem se zbavila neustále narůstajícího stresu a obav, kde vezmu peníze na proplácení dovolených a případného sociálního a zdravotního pojištění, aniž bych zákazníkům brutálně nezvýšila ceny, vypráví Lucie.

Dohodáře už nechceme, říká většina firem

Tak jako Lucie, podobně se zachovala podle čerstvé zprávy Hospodářské komory (HK) i většina dalších firem. Komora se zeptala celkem 457 podniků napříč celou ČR, jak legislativní změny ovlivnily jejich zaměstnávání pracovníků pomocí DPP. Zjistila, že cca 70 % firem počty uzavřených dohod snížilo. Zaměstnavatelé nejčastěji práci přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné, nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Jiné firmy třeba vyměnily DPP za smlouvy o dílo, nebo si najaly lidi přes pracovní agentury. Jen zhruba 30 % zaměstnavatelů hlásí, že se u nich nic nezměnilo a legislativní novinky jejich zaměstnávání pomocí DPP neovlivnilo.

Přečtěte si také:

Dovolené pro brigádníky jsou nesmysl, hodnotí firmy. Ale nakonec kývly

Počty dohodářů snižovaly nejvíce velké firmy nad 250 zaměstnanců. 60 % z velkých firem alespoň částečně jejich práci přerozdělilo mezi ostatní zaměstnance. Nejcitlivěji reagovaly firmy působící v osobních službách, ze kterých k žádným změnám v zaměstnávání na dohody nepřikročila pouhá pětina, zatímco v ostatních odvětvích je podíl těchto firem výrazně vyšší, uvádí viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Dovolené pro brigádníky a nevyzpytatelné odvody

Novela zákoníku práce firmám přinesla od 1. ledna 2024 povinnost platit lidem pracujícím na dohody dovolené. A to i těm, kteří pracují třeba jen na 2 hodiny dvakrát týdně.

O tom, jak se vypočítává dovolená pro dohodáře a kdy na ni vznikne nárok, jsme psali v článku Dovolená pro zaměstnance na dohody dostala konkrétní pravidla. Jak zjistíte, že na ni máte nárok?

Konsolidační balíček navíc letos od (zatím) 1. července zavádí povinnost zaměstnavatelů ohlašovat „dohodáře“ České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zároveň při souběhu dohod u více zaměstnavatelů a překročení limitu, kterým je pro rok 2024 částka 17 586 Kč, vznikne povinnost z odměny odvádět sociální a zdravotní pojištění a zaměstnavatel jej bude muset zpětně doplatit. Znamená to nejen zvýšenou byrokracii, ale také nejistotu, kolik bude dohodář zaměstnavatele vlastně stát, a tudíž nebude vědět, kolik brigádníků si může dovolit.

Před pár dny však ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka přišel s návrhem, aby se povinnost platit odvody na pojistném z dohod o provedení práce posunula z původní poloviny letošního roku až na 1. leden 2025. Termín, odkdy budou muset zaměstnavatelé tyto dohody registrovat, ponechá na 1. červenci 2024. Po roce příprav a diskusí s odbornou veřejností si uvědomil, že systém v současné právní úpravě se ukázal jako složitý a přináší dohodářům rizika vzniku nedoplatků na odvodech.

Přečtěte si také:

Brigádničíte? Příští rok začnou platit nová pravidla pro výdělky a odvody na „sociálku“ a „zdravotko“

Pracovník na DPP může být ze dne na den o třetinu dražší

Těmito úpravami, dovolenými a předem nepředvídatelnými, zpětnými platbami odvodů na sociální a zdravotní pojištění by se mi náklady na zaměstnance mohly zvýšit cca o 33 procent, říká Lucie a vypočítává:

Najmete si dohodáře, kterému dáváte 150 Kč za hodinu a zaměstnáte na ho na 6 hodin týdně. Jeho měsíční odměna (při 4 týdnech v měsíci) je 3600 Kč. To je suma, kterou mu budete muset ročně zaplatit navíc za dovolenou, ať už ji vyčerpá, nebo ne. Platíte to ze svého zisku, protože ty peníze nemáte jak vydělat, pokud brigádník nepracuje. A teď si vezměte, že takových dohodářů máte třeba padesát. To je 180 tisíc Kč za rok vyplacených jen tak a vy na to musíte někde vzít, kroutí hlavou.

A co v případě, kdy si brigádník najde ještě další přivýdělky u jiných firem a jeho celkové odměny překročí 17 586 Kč?

• Pak bude muset firma odvádět z odměny 3600 Kč ještě dalších 24,8 % na sociální pojištění, což je 893 Kč,
• dalších 7,1 % (včetně nemocenského pojištění) se strhne přímo z platu brigádníka, který tím pádem vydělá o 256 Kč méně.
• Pokud se bude dohodáře týkat sociální pojištění, pak se na něj automaticky vztahuje i zdravotní pojištění. Zaměstnavatel hradí ze svého 9 %, v případě našeho dohodáře tedy 324 Kč,
• zaměstnanec bude muset doplatit ze svého 4,5 %, tedy 162 Kč.

Podtrženo a sečteno, v krajním případě by mne dohodář měsíčně (s dovolenou a odvody) mohl nově vyjít až na 5117 Kč místo dosavadních 3600 Kč. S tím, že nikdy nebudu vědět, kdy na mě tato povinnost spadne. Už vůbec nemluvím o tom, že zase zdražila náborová inzerce, děvčata by chtěla po dvou letech přidat na odměně a účetní s fakturantkou také chtějí víc. V takové situaci zkuste říct zákazníkům v Praze, kde je velká konkurence, že jim zdražíte o více než třetinu služby, protože musíte paní, co k nim chodí jednou týdně uklidit, platit dovolenou a další věci, říká Lucie. První, co by v takovém případě udělali, by bylo, že mi vypoví smlouvu a domluví se s uklízečkou, že jí budou platit o dvacku víc, než dostávala ode mne, ale na černo. Jsem ráda, že jsem z toho včas vycouvala, než se dostanu do dluhů, dodává.

Pravidla by měla být jednoduchá a limity u dohod by se měly zvednout, míní HK

Nejen firmám, ale i Hospodářské komoře vadí, že zaměstnavatel do poslední chvíle nebude vědět, kolik ho dohodář nakonec bude stát, a proto se ho bude bát zaměstnat. Na DPP přitom nejčastěji pracují studenti, matky na rodičovské nebo senioři na trhu práce, což jsou skupiny, jejichž počty HK dlouhodobě doporučuje kvůli nepříznivému demografickému vývoji naopak zvýšit.

„Na jednáních se zástupci ministerstev a poslanci prosazujeme, aby se nemuselo cokoliv sčítat a následně doměřovat pojistné, což by zaměstnavatelům zjednodušilo zaměstnávání pracovníků na dohody. Zaměstnavatelé navíc potřebují dostatek času pro úpravu personálních systémů, jsme proto rádi, že vláda na základě našich argumentů připravuje odklad nových pravidel na příští rok. Teď se proto musíme soustředit na zjednodušení nových pravidel tak, aby zbytečně nezvedala byrokracii ani náklady,“ říká Tomáš Prouza.

Důvodem, který vládu vedl k omezení DPP, byla praxe, kdy se lidé vyhýbají placení pojistného uzavíráním dohod u mnoha zaměstnavatelů. Ministerstvo práce a sociálních věcí došlo k výpočtu, že Česko přichází ročně o odvody z více než 50 mld. Kč, které si dohodáři vydělají. Systém sociálního zabezpečení je tak ročně chudší o 15 mld. Kč.

Hospodářská komora však požaduje, aby pravidla pro dohody zůstala jednoduchá i pro lidi, kteří si potřebují jen přivydělat pár korun.

Naprostá většina dohod slouží jako příležitostný přivýdělek a pro tyto dohody by měla zůstat platit původní pravidla, tedy aby se do určité výše neplatilo zdravotní ani sociální pojištění. Dosavadní limit 10 000 Kč, stanovený v roce 2012, už ale inflace dávno znehodnotila, a proto Hospodářská komora doporučuje tento limit zvýšit alespoň na 15 000 Kč, říká Prouza.

Pokud má zaměstnanec více dohod, je základním požadavkem Hospodářské komory, aby bylo pro zaměstnavatele jednoduše zjistitelné prostřednictvím kontroly ve státem vedené evidenci, jestli je ta jeho první, nebo až další v řadě. 

Zaměstnavatel nemůže nést odpovědnost za to, že mu zaměstnanec neřekl případně pravdu o tom, jestli už má uzavřenou jinou dohodu, uzavírá viceprezident Hospodářské komory.

Přečtěte si také:

Pracujete na dohodu pro více zaměstnavatelů? Když nebudete fér, čekají vás potíže