Od letošního července budou platit další změny u dohod. Podle pozměňovacího návrhu bude nový systém zdanění a zpojistnění dohod nakonec platit až od 1. ledna 2025, od července by tedy měla platit pouze oznamovací povinnost, kdy se všechny dohody budou hlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Podrobněji v rozhovoru s Jiřím Nesrovnalem, členem Prezidia Komory daňových poradců ČR (KDP ČR) a vedoucím odborné sekce daně z příjmů právnických osob při KDP ČR.
I přesto má nové nastavení dohod dohru v podobě propouštění nebo výrazného snížení počtu zaměstnanců na dohody, vyplynulo z průzkumu Hospodářské komory ČR. U malých a středních podniků je situace jiná. Hostem podcastu Podnikatel PLUS byla Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).
Co říkají podnikatelé na nové nastavení dohod?
Podle nedávného průzkumu Hospodářské komory ČR většina českých firem propustila nebo výrazně snížila počet zaměstnanců na dohody. Týká se to především velkých firem. Je stejná situace i u malých a středních podniků a živnostníků?
Co se týká dohod o provedení práce, v tuto chvíli jsme žádné výrazné rušení dohod nezaznamenali. Pro zaměstnavatele samozřejmě výrazně narostla administrativa a náklady. Potýkají se ale s určitou nesmyslností některých opatření. Dokážeme pochopit, že je o kvůli narovnání evropské směrnice, ale například plánování směn předem bylo podle našeho názoru krokem mimo.
Podnikatelé už dopředu ohlašovali, že práci dohodářů přerozdělí na jiné zaměstnance nebo najali OSVČ či zavedli zkrácené či plné pracovní úvazky. Nastal od nového roku skutečně tento scénář i u podnikatelů, které zastupuje vaše asociace?
Přerozdělení práce dohodářů na jiné zaměstnance není tak jednoduchá věc. Firmy, pokud stále mluvíme o malých a středních podnicích, mají většinou mnoho zakázek, ale chybí jim personál. Lidé jsou už tak přetížení a nemůžeme chtít, aby zaměstnanci pracovali 16 hodin denně. To samozřejmě zakazuje i zákoník práce. Ale pokud má někdo zkrácený úvazek, má proto důvod: má malé dítě, staré rodiče nebo se jedná o seniora, který nemá zájem si navýšit úvazek na plný. Na druhou stranu zaměstnávání lidí jako OSVČ hraničí s tím, abyste se nedostal do režimu švarcystému, takže ta situace je opravdu komplikovaná.
Vy už jste to částečně nastínila, každopádně co vlastně podnikatelům na těch nových dohodách nejvíce vadí?
Ten největší problém je další administrativa, ještě než se dohoda uzavře. Uvedu příklad z praxe. Přijde mi někdo uzavřít dohodu, potřebuju, aby nastoupil ten den, protože mi zkrátka někdo vypadl, nemoc, úraz, cokoliv náhlého, a já budu muset honem zjišťovat na sociálce, jak na tom ta dotyčná osoba, která mi teď přišla jako takzvaný náhradník, vlastně je. Protože sociálka tu informaci vlastně ani nemusí vědět, pokud v jednom měsíci uzavřel tento člověk více dohod. (Poznámka redakce: všechny dohody se budou muset od července hlásit úřadům.)
A co pak, když jich bude mít víc? Co s tím mzdová účetní bude dělat, když stejně neví, kolik kde bere? Takže otázkou je, jakou formou se tato informace bude sdělovat. Těžko na zavolání. Do telefonu vám z úřadu nikdo nic neřekne a do e-mailu to nemáte šanci obratem získat. Jediným řešením je nahlédnutí do online registru.
Přijde nám, že se to prostě víc zkomplikuje, protože máme za to, že by se to mělo nechat tak, jak to je, a snížit částku, od které se pojistné bude platit. Každý zaměstnavatel si bude hlídat to své. Nebo omezit uzavírání dohod na celý rok a vykazovat 25 hodin a 10 tisíc měsíčně.
A uzavřela bych to tím, že vlastně teď, když uzavíráte dohodu o provedení práce, všechny informace, které do ní musíte uvést, jsou vlastně už jako na hlavní pracovní poměr. To, co kdysi bylo na jednu stránku, pak na dvě, dnes je na čtyři až pět. Je otázkou, zda jsme si tím nepřidělali mnohem více práce, přičemž se avizuje, že podnikatelům je snižována administrativní zátěž. Toto jde ale opačným směrem.
Jsou tedy dohody ohroženým druhem?
V určitém smyslu ano.
Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP ČR
Velkou komplikací se ukázalo i rozvržení pracovní doby předem, které platí už od loňského října. Jak tuto novinku podnikatelé ve svých pracovněprávních vztazích dokázali aplikovat? Našli v tomto nastavení další problémy, které jim komplikují sjednávání dohod?
Víte, musím se trochu pousmát, protože mi to připomíná film Dobrý voják Švejk a hlášku: Český foják, dobrá foják,
ve smyslu parafráze, že český podnikatel je kreativní podnikatel.
Samozřejmě není to asi úplně ideální, ale lepší než dělat rozpisy mezd, které budou zákonitě generovat prostor pro chyby. O nesmyslné byrokracii ani nemluvě. Ve chvíli, kdyby právě tyto formy zaměstnávání měly být především velice flexibilní, za to dohadování se při případné kontrole z Úřadu práce to podnikateli rozhodně nestojí.
Takže se konzultovala tato opatření s právníky a ti navrhli uvádět do dohod například znění, že „pracovní dobu si zaměstnanec rozvrhuje sám, a to pouze v pracovní dny v čase od osmi hodin ráno do osmi hodin večer a zaměstnanec není oprávněn vykonávat práci v sobotu, v neděli, o svátcích nebo v nočních hodinách“.
Takže tímto se firmy chrání, aby nedošlo k dalším komplikacím nebo změnám, které by pak byly případně postihovány ze strany Úřadu práce.
Jak se podnikatelé vypořádali s nárokem na dovolenou, která je součástí dohod od letošního ledna. Jsou v tomto případě nějaké nejasnosti, na které jste narazili?
Podnikatelé se to opět snaží promítnout do textu dohod, ale už tam přidávají i nárok na dovolenou formou výpočtu. To znamená, že se tam uvádí výpočetní vzorec, počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby krát výměra dovolené a tak dále, čímž se dojde k finálnímu počtu hodin. Toto je největší problém celé té novely.
Dokážeme pochopit, že kvůli narovnání evropské směrnice se musela zavést dovolená, náhrady kvůli práci o víkendu, ale plánování směn předem bylo opravdu krokem vedle.
Je to nekomfortní jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. U některých oborů práce to ani nelze plánovat dopředu, což je třeba pohřebnictví. Souvisí s tím velká administrativa a trochu to připomíná “opatření pro opatření”, která se v konečném důsledku budou obcházet.
A co by se podle vás mělo u dohod změnit, aby byly pro zaměstnavatele dostatečně srozumitelné a výhodné pro obě strany? Jak byste si vy osobně představovala ideální stav?
Musím ještě zmínit, že bohužel některé firmy přistoupily k dohodám tzv. počesku a nevyužívají je pouze pro zkrácené úvazky tak, jak byla původní myšlenka, ale řetězí několik dohod, aby nemusely odvádět odvody. V praxi to znamená, že třeba zaměstnanec místo toho, aby dostal hlavní pracovní poměr na 30 tisíc hrubého, dostane tři dohody po deseti tisících.
Zaměstnavatel šetří významně na odvodech, zaměstnanec v tu chvíli taky, protože dostane v čistém více. Ale kolikrát mu nedochází, že se mu to odráží v nemocenské, dovolené, ale hlavně na důchodu. A stát samozřejmě tratí nejvíce, takže zde je zase otázka vysokého zdanění.
Za nás, co by se mělo u dohod zásadně změnit, aby byly srozumitelnější, je určitě zrušit plánování směn předem. Pak očekáváme posun platnosti až od ledna 2025. A mělo by být zavedeno centrální místo, kde by se podnikatelé, zaměstnavatelé, mohli obratem dozvědět, jestli je u toho daného člověka čerpána hlavní dohoda, nebo nikoli.
Vládě je často vytýkána komunikace. Jak komunikuje vláda s podnikateli?
Komunikace vlády je trochu problematická, protože většina věcí se řeší buď v rámci tripartity, kam nemají přístup všichni zástupci podnikatelů, nebo v rámci ministerstev, ale pak dlouho trvá, než se něco udělá. Přivítali bychom, kdyby komunikace vlády byla opravdu rychlejší a upřímnější, protože nám jde o dobrou věc. Určitě chceme podporovat podnikatele, kteří jsou poctiví, ale potřebují ke své práci flexibilní formy zaměstnávání, což dohody rozhodně jsou. Chápeme stát v oblastech, kde se dohody zneužívaly, ale je opravdu nutné je nastavit tak, aby s tím byla naprostá většina podnikatelů schopná vůbec pracovat.
