Letošní rok 2022 je nebývale bohatý na změny parametrů exekučních srážek ze mzdy nebo sociálních dávek, s nimiž se v exekuci zachází jako se mzdou nebo platem. Typicky jde o důchod starobní či invalidní.
Příčinou je mimořádně nepříznivý inflační vývoj a zdražování. Ke změně došlo pro 1. čtvrtletí 2022 od 1. ledna nového roku (podrobně v článku Dlužníkům v exekuci se pro rok 2022 zvyšuje nezabavitelné minimum), jako je tomu každoročně (jen se pak v jiných letech stanovené parametry uplatňovaly povětšinou beze změny i nadále, po zbytek celého kalendářního roku, což ale letos nevydrželo).
Pak došlo ke změnám pro 2. čtvrtletí 2022. Zvyšují se nezabavitelné částky při exekuci (podrobně v článku Zvyšují se nezabavitelné částky při exekuci. O kolik více zůstane od dubna dlužníkovi a méně věřiteli?) a ke změnám dochází i na začátku 3. čtvrtletí.
O aktuálních změnách od mzdy za červenec 2022 informujeme v tomto článku.
Parametry (limity) nejen exekučních srážek ze mzdy (tj. hrubě zjednodušeno, kolik zůstává povinnému dlužníkovi a kolik je naopak sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů) odvisí
- 1) od výše (částky) normativu nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel užívaného pro účely státní sociální podpory (a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný (dlužník) žije, a to i když nebydlí v nájemním bytě) a
- 2) od výše (částky) životního minima jednotlivce (a to bez ohledu na to, jaké jsou rodinné poměry dlužníka a jeho domácnosti).
Co určuje míru srážek ze mzdy – kolik zůstane dlužníkovi a kolik připadne věřitelům
V závislosti na uvedených veličinách se vypočte (stanoví) výše nezabavitelných částek, které musejí vždy zůstat povinnému dlužníkovi, dále výše jednotlivých třetin čisté mzdy po odečtení nepostižitelných částek určujících, kolik lze srazit pro přednostní a kolik pro nepřednostní pohledávky (dluhy) nebo kolik naopak musí zůstat povinnému dlužníkovi, jakož i výše částky, nad kterou se sráží povinnému dlužníkovi bez omezení
– nezabavitelná (exekucí nepostižitelná) částka na (osobu samotného) povinného (dlužníka) – zaměstnance (popř. osobu pobírající určité peněžité částky – např. stanovené sociální dávky, s nimiž se při exekuci zachází jako se mzdou) činí 3/4 součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení,
– nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činí 1/3 nezabavitelné částky na povinného (dlužníka),
– částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) srazí bez omezení (resp. částka, do které se zbytek čisté mzdy rozděluje na třetiny), činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení.
Nezabavitelné minimum
Sráží-li se ze mzdy v rámci exekuce pro nepřednostní pohledávky, zůstávají dlužníkovi jako nezabavitelné minimum jednak nezabavitelné částky (na samotného dlužníka a na vyživované osoby) a jednak (co do výše, a to bez ohledu na konkrétní rodinné poměry dlužníka – na rozdíl od nezabavitelných částek, limitované) dvě třetiny zbytku čisté mzdy, které zůstanou po odečtení nezabavitelných částek (samozřejmě pokud zůstanou, pokud je mzda povinného dlužníka v dostatečné výši).
Sráží-li se pro nepřednostní pohledávky, zůstává dlužníkovi jako nezabavitelné minimum jen celková nezabavitelná částka a jedna třetina zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek).
Změny veličin pro určení parametrů srážek v roce 2022
Příslušný normativ nákladů na bydlení byl nově pro rok 2022 stanoven s účinností od 1. 1. 2022 (nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) ve výši 6815 Kč.
S účinností od 28. 1. 2022 došlo k jeho dalšímu navýšení o 1120 Kč (a to zákonem č. 17/2022 Sb., který novelizoval zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře).
Příslušný normativ tak činí celkem 7935 Kč.
A uplatnil se u srážek ze mzdy za leden 2022 a uplatňuje i nadále. Při srážkách ze mzdy se tedy projevil až v únoru 2022, protože mzda se vyplácí zpětně za předchozí kalendářní měsíc. Naproti tomu při exekuci na důchod ovlivnil již výši důchodu v lednu 2022.
Životní minimum jednotlivce činilo (podle nařízení vlády č. 61/2020 Sb.) do 31. 3. 2022 3860 Kč (takže v původní pro rok 2022 nevalorizované výši ovlivňovalo výši mzdy za leden vyplácenou v únoru, za únor vyplácenou v březnu a za březen vyplácenou v dubnu).
S účinností od 1. 4. 2022 bylo zvýšeno životní minimum jednotlivce (nařízením vlády č. 75/2022 Sb.) na 4250 Kč a ovlivnilo výši srážek ze mzdy od mzdy za duben 2022 až červen 2022, takže se projevilo ve výplatě květnové, červnové a červencové.
Aktuálně bylo životní minimum jednotlivce znovu zvýšeno (nařízením vlády č. 204/2022 Sb. s účinností od 1. 7. 2022) na částku 4620 Kč. Toto zvýšení ovlivňuje výši srážek ze mzdy od mzdy za červenec 2022, projeví se tedy na srpnové výplatě. Zatímco důchody ovlivní již v červenci 2022.
Parametry srážek ze mzdy jsou proto pro rok 2022 následující:
| Od 1. 1. 2022, resp. od zúčtování příjmu za 01/2022 do 31. 3. 2022 (nebo do zúčtování příjmu za 03/2022) | Od 1. 4. 2022, resp. od zúčtování příjmu za 04/2022 | Od 1. 7. 2022, resp. od zúčtování příjmu za červenec 2022 (v srpnu 2022) |
|
|---|---|---|---|
| Nezabavitelná částka na povinného (dlužníka) v Kč | 8846,25 Kč | 9138,75 Kč | 9416,25 Kč |
| Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu v Kč (1/3 nezabavitelné částky na povinného) | 2948,75 Kč | 3046,25 Kč | 3138,75 Kč |
| Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení (tzv. 100% částka výpočtové základny), čili hranice, nad kterou je mzda již plně zabavitelná | 23 590 Kč | 24 370 Kč | 25 110 Kč |
| Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy v Kč | 7863 Kč | 8123 Kč | 8370 Kč |
Postup při výpočtu srážek
Srážky se provádějí z čisté mzdy, takže až poté, co byly z hrubé mzdy odečteny záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti (popř. odečtena srážková daň) a pojistné odvody.
Z takto vypočtené čisté mzdy zaměstnance (povinného dlužníka) se odečte (základní) nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na samotného povinného (dlužníka) a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby. (Nezaokrouhlují se přitom jednotlivé složky celkové nezabavitelné částky, tj. nezabavitelná částka na povinného a nezabavitelné částky na vyživované osoby, ale až jejich součet u jednotlivého povinného zaměstnance, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné zaokrouhlování na dvě desetinná při stanovení výše jednotlivých nezabavitelných částek se provádí podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla o zaokrouhlování na celou korunu nahoru. Nicméně tím se nemusí plátce mzdy v praxi zabývat, jestliže vychází ze správně různými návody stanovené výše nezabavitelných částek.
I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí vždy zůstat (a tedy oprávněným věřitelům nikdy nepřipadá) alespoň nezabavitelné minimum ve výši součtu nezabavitelných částek (základní nezabavitelná částka), a pokud ještě něco po odečtení nezabavitelných částek z čisté mzdy zůstalo, také dalších částek, jak jsou dále uvedeny (a to jedna nebo dvě třetiny onoho zbytku čisté mzdy převyšujícího základní – celkovou – nezabavitelnou částku, v závislosti na tom, zda je sráženo pro pohledávky přednostní, nebo jen nepřednostní). Nezabavitelné částky jsou však jakousi absolutní jistotou pro povinného dlužníka. Pokud snad výše čisté mzdy nedosahuje ani výše nezabavitelných částek, srážky nelze provést.
Zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek až do částky, nad kterou se sráží bez omezení (nově 25 110 Kč), se rozdělí na tři třetiny.
Částka přesahující hranici 25 110 Kč se pak již srazí bez omezení.
Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) – po odečtení základní (celkové) nezabavitelné částky – je rovna nebo nižší 25 110 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. (Maximální výše jedné třetiny z 25 110 Kč je 8370 Kč.)
Případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi náleží povinnému – přičte se tedy k jeho nezabavitelnému minimu.
1. třetina (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina). 2. třetina (zbytku čisté mzdy) slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému. 3. třetina (zbytku čisté mzdy) se vždy vyplatí povinnému.
Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do 1. třetiny (z níž se dále uspokojují).
Částka zbytku čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.
Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, je tedy postižitelnou výší příjmu.
Nepostižitelnou výší příjmu (nezabavitelným minimem) je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).
Příklad
Čistá měsíční mzda ženatého zaměstnance s jedním nezaopatřeným dítětem činí 27 694 Kč. V rámci exekuce se mu sráží ze mzdy pro uspokojení nepřednostní pohledávky.
Nezabavitelná částka na samotného povinného dlužníka činí 9416,25 Kč, k čemuž se přičte 2 × 3138,75 Kč na vyživované osoby (manželku a dítě).
Celková (základní) nezabavitelná částka tak činí 15 693,75 Kč, po zaokrouhlení (na celou korunu nahoru) 15 694 Kč.
Základní nezabavitelnou částku odečteme od čisté mzdy, zbytek čisté mzdy pak činí 12 000 Kč, který rozdělíme na třetiny po 4000 Kč.
Na úhradu exekučně uspokojované nepřednostní pohledávky připadne jedna třetina (1. třetina zbytku čisté mzdy) čili 4000 Kč, které budou zaměstnanci sraženy ze mzdy.
Zaměstnanci zůstává 23 694 Kč (2 × 4000 Kč čili dvě třetiny (2. a 3. třetina zbytku čisté mzdy) a základní nezabavitelná částka 15 694 Kč).
Jestliže by exekuce srážkami ze mzdy byla nařízena pro uspokojení přednostní pohledávky, ve prospěch věřitele by byly sraženy dvě třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) čili 8000 Kč (2. a 1. třetina zbytku čisté mzdy).
Povinnému dlužníkovi by zůstaly jen 19 694 Kč (základní nezabavitelná částka 15 694 Kč a jedna třetina (3. třetina) zbytku čisté mzdy 4000 Kč).
Pokud jde o exekuci nařízenou nově od 1. 1. 2022, vzniká zaměstnavateli nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů pro plátce mzdy (za provádění srážek), a to ve výši 50 Kč za měsíc (více v článku Ze mzdy dlužníka v exekuci si nově ukrojí peníze i samotný zaměstnavatel).
Paušální náhrada nákladů se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek), která je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina).
V případě srážek pro nepřednostní pohledávku by tedy ze zaměstnanci sražených 4000 Kč připadlo 50 Kč zaměstnavateli a oprávněnému věřiteli 3950 Kč, v případě srážek pro předností pohledávku by ze zaměstnanci sražených 8000 Kč připadlo 50 Kč zaměstnavateli a oprávněnému věřiteli 7950 Kč.
